Violoncellista v Dánsku během pandemie začal hrát pro stádo krav. Zdroj: AFP
Profesionální hráč na violoncello, který během pandemie nemohl koncertovat, se v Dánsku v karanténě zaměřil na netradiční publikum – hrál pro stádo krav. Zkušenost ho natolik obohatila, že věrným čtyřnohým posluchačům hraje i poté, co se koncertní sály znovu otevřely. Napsala o tom agentura AFP.
„Hrát pro krávy je jen pokračováním toho, co jsem během své sólové kariéry dělal vždycky. Snažil jsem se klasickou hudbu vytáhnout ven z koncertních síní,“ říká britský hudebník Jacob Shaw, který vede hudební školu v obci Stevns, asi hodinu jízdy od Kodaně.
Shaw byl dříve zvyklý koncertovat v širokém okolí. „Během korony to samozřejmě nešlo, a tak jsme se rozhodli zkusit co možná nejlepší náhradu: Začali jsme hrát pro zvířata,“ popisuje třicetiletý violoncellista. Loni na podzim tak přesvědčil jednoho hudbymilovného farmáře, aby mu dovolil hrát pro stádo jeho dobytka.
„Když mi o tom řekl, nepřipadalo mi to nijak potrhlé, ale spíš vzrušující. Sám jsem na vlastní kůži pocítil, jak mě hudba uklidňuje, a myslel jsem si, že stejné by to mohlo být i u krav. A měl jsem pravdu,“ říká farmář Mogens Haugaard, jehož stádo se stalo novým Shawovým publikem.
Krávy si nejdříve v zimě zvykaly na hudbu tak, že jim muži pouštěli klasický repertoár do reproduktorů v chlévech. „Všem bylo hned jasné, že se jim to líbí, tak jsme pokračovali. Teď už si na to zvykly a výsledkem je, že se z nich stala klidná a zdravá zvířata,“ tvrdí hudebník. „Jsou klidnější a víc v pohodě, snadněji se s nimi pracuje,“ potvrzuje Haugaard.
VIDEO: In the Danish countryside near Copenhagen, cellist Jacob Shaw comes to play to a herd of cattle.
— AFP News Agency (@AFP) July 5, 2021
Unable to perform in public, he turned to this unusual bovine audience. The experience was so enjoyable that he continued it even after the theaters reopened. pic.twitter.com/fOFp7QgEbv
Krávy dokonce do hudby pronikly tak hluboko, že už mají své oblíbené kusy. „Reagují odlišně na různé skladby. Hráli jsme jim třeba skladby, které byly trochu chytlavější a modernější, ale to se spoustě z nich nelíbilo, tak odešly,“ říká Shaw. Podle mě mají nejraději hudbu, která se nejvíce podoba jejich vlastnímu hlasu, jejich bučení. To je vlastně dost podobné zvuku violoncella, a proto si ten nástroj nespíš tak oblíbily,“ dodává.
Shaw někdy hraje sám, někdy ho ale doprovázejí kolegové. Ti si pochvalují, že při hraní před výběhem opadá stres z publika. „Když dostanou příležitost zahrát kravám, můžou se úplně uvolnit a možná si hudbu i víc užijí,“ domnívá se britský hudebník.
Potvrzuje to třeba i 22letý houslista Robert Verna, který na své stradivárky společně s Shawem skotu zahrál třeba skladby Bély Bartóka nebo Reinholda Glièrea.
„Byla to trochu neobvyklá situace, ale bylo to fajn. Bylo to zajímavé, protože opravdu poslouchaly a vyjadřovaly nám tím respekt,“ tvrdí mladý muž. Krávy s telaty vypadaly podle AFP hudbou téměř dojaté a po patnáctiminutovém koncertu odešly na pastvu, kde čekají na další recitál.
