Už po druhé světové válce se začaly sportovní automobiloví výrobci předhánět v tom, kdo zkonstruuje vůbec nejrychlejší sériově produkovaný vůz na světě. Tento nikdy nekončící hon odstartoval Jaguar XK120, který svého času překonal dnes už směšných 200 kilometrů v hodině. O 106 km/h rychleji uhánělo legendární Ferrari 288 GTO z 80. let. Další zlom přišel až o 23 let později, kdy Bugatti Veyron atakovalo astronomických 407 km/h. Jde to ale ještě rychleji.
Píše se datum 10. října roku 2020 a na silnici Route 160 poblíž Las Vegas přijíždí pro někoho zcela neznámý hypersport SSC Tuatara. Za volantem sedí velezkušený závodník Oliver Webb s jediným cílem. Překonat magickou hranici 500 km/h, a pokořit tak doposud nejrychlejší sériově vyrobený automobil – Koenigsegg Agera RS (447,19 km/h).
Mnozí z vás si teď možná řeknou: Není náhodou nejrychlejším autem světa Bugatti Chiron Super Sport 300+? Není, jelikož tenkrát neproběhlo měření podle všech regulí. Francouzská střela sice letěla 490 km/h, ale pouze v jednom směru. Aby mohl být rekord oficiálně uznán, je potřeba absolvovat trasu tam a zase zpátky. Obě hodnoty se potom zprůměrují, z čehož vzejde výsledná (rekordní) rychlost.
Ale zpět k SSC Tuatara. Vše je přichystané, boční vítr se uklidňuje a Tuatara společně s Webbem vyrážejí kupředu. Ručička rychloměru stoupá raketově vzhůru a americký hypersport začíná přeměňovat kilometry na centimetry. Pohled na jedoucí, či spíše teleportující se automobil doslova bere dech. Měřicí přístroje využívající GPS v prvním směru zaznamenaly 484,53 km/h, v tom druhém pak těžko uvěřitelných 532,93 km/h! To je vůbec nejvyšší rychlost, jaké kdy bylo na veřejné komunikaci dosaženo.
Při tomto pokusu však padly i další rekordy: nejrychlejší letmá míle a letmý kilometr, s hodnotami 503,92 km/h a 517,16 km/h. Jezdec Oliver Webb navíc po jízdě konstatoval, že posledních zhruba 30 kilometrů za hodinu získal v závěrečných pěti sekundách druhého úseku a že nebýt bočního větru, auto by zvládlo jet ještě rychleji.
Karoserie i monokok vozu jsou vyrobeny z uhlíkových vláken, které prý dosahují kvalit materiálů pro vesmírné programy. Srdce závodníka má SSC umístěné před zadní nápravou. Tluče zde dvakrát přeplňovaný osmiválec o objemu 5,9 litru s výkonem až 1 775 koní (při použití bioethanolu E85). Při rychlostním rekordu byl však použit běžný americký 91oktanový benzin, jenž snížil výkon hnacího ústrojí na „pouhých“ 1 350 koní.
Mezi zákazníky po celém světě se rozprodá přibližně 100 kusů. Základní cena je přitom 1,6 milionu dolarů (36,8 milionu korun). Není však problém ji navýšit až na 1,9 milionu dolarů – to pokud si připlatíte za okruhový High Downforce Track Pack. Ovšem zde už nelze počítat s maximální rychlostí přesahující 500 kilometrů za hodinu vlivem zvýšeného odporu za účelem aerodynamické přilnavosti.