Sněmovna schválila zajišťování aut kvůli neuhrazeným pokutám. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Policisté, celníci a také obecní strážníci zřejmě získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nezaplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to novela, kterou ve středu schválila Sněmovna. Opatření má pomoci vymáhat postihy především od cizinců. Předloha teď zamíří do Senátu.
Policisté a celníci mohou získat vládní novelou pravomoc požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, aby zajel na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku, nebo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozu.
Zákaz spalovacích motorů do roku 2035? EU si koleduje o p*ůser, míní Vondra
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se ostře vymezil proti plánu Evropské unie, která by chtěla od roku 2035 zakázat nové vozy se spalovacími motory. „Nikdy pro ten nesmyslný návrh ruku nezvednu. Greta zafungovala. V Evropské komisi se zbláznili,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Obdobná pravomoc pro obecní strážníky se do novely dostala na návrh bezpečnostního výboru. Ti by mohli zakročit v případě neuhrazených pokut, které za porušení dopravních předpisů uložily obce.
V současnosti vede podle ministerstva vnitra špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy, tedy stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek.
Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a řidiči překračují povolenou rychlost. „Máme zkušenosti z provozu takové, že zahraniční řidiči kamionové dopravy velmi často neplatí pokuty a spoléhají na to, že se jim nic nestane,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Pokud Senát novelu vrátí, spadne pod stůl
Do předlohy se dostaly i některé pasáže z jiné vládní novely, jejíž projednávání dolní komora koncem ledna přerušila. Upravují například zásahy policie proti bezpilotním systémům, odnětí věci a rušení provozu elektronických komunikací.
Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) prosadil úpravu, podle které by Nejvyšší soud mohl rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona v neveřejném zasedání i v jiných případech než jen tehdy, když je zamítá. Zefektivnilo by to podle Bendy činnost soudu.
Hamáček i zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM) vyslovili obavy z toho, že Senát by mohl novelu kvůli nesouvisejícímu pozměňovacímu návrhu vrátit poslancům k novému posouzení. V takovém případě by se už Sněmovna k projednání předlohy do voleb nedostala a ta by spadla pod stůl. Benda přiznal, že úprava je čistým přílepkem. Uvedl ale také, že už jednal se senátory a že horní komora by novelu kvůli této úpravě poslancům vracet neměla.
