Změna klimatu a energetická krize přiměly mnoho zemí k úvahám o větším využívání jaderné energie. Německo je ale zvláštním případem. Přestože nedisponuje významným množstvím stálých a stabilních zdrojů energie, s výjimkou uhlí a plynu, které však poškozují klima, chce na konci roku odstavit poslední jaderné elektrárny a vsadit na kolísavou větrnou a solární energii. Skupina dvaceti profesorů německých univerzit nyní prosazuje návrat k jádru.
Ve své „Stuttgartské deklaraci“, kterou vědci plánují podle deníku Welt brzy zveřejnit, požadují, aby „vláda zrušila konec konce jaderné energetiky“ a aby byl zajištěn další provoz německých jaderných elektráren jako třetího pilíře ochrany klimatu vedle solární a větrné energetiky.
V Německu stále ještě „dosluhují“ poslední tři jaderné elektrárny. Isar 2 v bavorském Essenbachu, sto kilometrů od českých hranic, Neckarwestheim 2 ve stejnojmenném městě ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a Emsland v Lingenu v Dolním Sasku na severozápadě země poblíž hranic s Nizozemskem. Všechny by měly podle původních plánů ukončit výrobu energie do konce roku 2022.
„Požadujeme okamžité zrušení paragrafů o postupném ukončení jaderné energetiky a přezkoumání povolení k provozu z hlediska bezpečnosti, aby mohly německé jaderné elektrárny pokračovat v provozu,“ píší vědci v prohlášení, které má list k dispozici, a varují: „Jednostranným zaměřením na solární, větrnou energii a zemní plyn se Německo dostalo do energetické tísně.“
Svou deklaraci chtějí zaslat petičnímu výboru Spolkového sněmu, který by ho měl zveřejnit a dát k podpisu široké veřejnosti. Pokud se sejde alespoň 50 tisíc podporovatelů, mohou univerzitní profesoři v souladu se zákonným postupem vysvětlit své požadavky ve výboru Spolkového sněmu.
Ohrožení konkurenceschopnosti a prosperity
Odborníci se bojí hospodářských problémů způsobených ukončením jaderné energetiky. „Rostoucí ceny energie a klesající bezpečnost dodávek ohrožují konkurenceschopnost a prosperitu. Dodržení odstoupení od jaderné energetiky by zbrzdilo ochranu klimatu, protože k zajištění dodávek energie by bylo zapotřebí uhlí,“ vysvětlují.
Přidávají se k nim i další vědci, tvrdí iniciátor prohlášení André Thess, profesor skladování energie na univerzitě ve Stuttgartu. „Ve vědecké komunitě panuje stále širší shoda, že Německo nesmí nadále ignorovat prohlášení Mezivládního panelu pro změnu klimatu o jaderné energii jako technologie na ochranu klimatu,“ popisuje Thess v rozhovoru pro Welt.
Mezivládní panel pro změnu klimatu zdůraznil, že jaderná elektrárny vyrábějí energii bez emisí CO2, které by oteplovaly klima. Také Evropská unie řadí jadernou energii mezi udržitelné zdroje energie.
Jaderné elektrárny navíc nevyžadují mnoho prostoru, takže se na rozdíl od větrných a slunečních elektráren téměř nedostávají do konfliktu s ochranou přírody, druhů a krajiny. Nedávný průzkum v německých médiích však prokázal, že tamní jaderná energetika měla od 70. let minulého století na rozdíl od jiných zemí těžší postavení.
Protijaderné hnutí v Německu zesílilo po roce 2011, kdy došlo k havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové poté rozhodla, že se Německo od jaderné energie „odkloní“. Aktivní byli a jsou především zástupci Strany zelených, kteří se stále obávají rizika uvolněného radioaktivního záření a neexistence konečného úložiště starých palivových tyčí.
Německá transformace je v počátcích
Na jadernou energii však nadále spoléhají Japonsko a Ukrajina, ačkoli se právě v těchto zemích staly dvě vážné jaderné havárie v elektrárnách starého typu. Ukrajinský Černobyl „vybouchl“ 26. dubna 1986. A první konečná úložiště jaderného odpadu budou uvedena do provozu ve Finsku a Švédsku
„Německá transformace zásobování energií je stále v počátcích, je složitá, nákladná, technologicky nevyzrálá a charakterizovaná ideologií,“ uzavírají němečtí univerzitní profesoři poselství k vládě kancléře Olafa Scholze.
