Vakcína proti koronaviru je na světě a rozbíhá se očkování. Özlem Türeciová stojí se svým manželem Ugurem Sahinem za vývojem a dokončením látky, která má podle studie až devadesátiprocentní účinnosti proti nemoci COVID-19. Jak je možné, že vakcínu vyvinuli už za necelý rok, přestože to běžně trvá až 10 let? Proč použili novou technologii mRNA?
V listopadu tuto vakcínu představilo německo-americké konsorcium BioNTech/Pfizer. Na otázky, které se kolem novinky šíří i na to, co by vzkázali lidem, kteří v Německu protestují proti koronavirovým nařízením, odpovídala Özlem Türeciová v rozhovoru pro německý magazín Stern.
Vývoj vakcíny trvá obvykle asi deset let. Jak můžete vyvinout bezpečnou vakcínu za pár měsíců?
Začněte rychle a pracujte paralelně místo plnění jednoho úkolu za druhým. Kroky ve vývoji vakcín jsou obvykle postupné: studie na buněčných kulturách a zvířatech, aplikace u úřadů, výroba prvních dávek a poté první pokus u lidí. Protože experimentální vakcína může selhat v jakémkoli kroku a jako společnost musíme minimalizovat finanční rizika. K těmto úkolům jsme přistupovali souběžně. To nám ušetřilo spoustu času. V rané fázi jsme integrovali doporučení regulačních orgánů a etických výborů. Jedna věc je však důležitá: navzdory zrychlení jsme neudělali žádné zkratky z hlediska bezpečnosti nebo účinnosti.
Vaše vakcína, která je založená na nové technologii mRNA, má být první na trhu. Neměli bychom se spoléhat v době pandemie na osvědčené technologie?
Není to, jako bychom s výzkumem naší vakcinační platformy mRNA začali až v lednu 2020. Ve společnosti Biontech vyvíjíme imunoterapie proti rakovině již více než deset let a využíváme k tomu technologie mRNA. Několik z nich jsme roky testovali v klinických studiích. Tyto imunitní mechanismy, které mobilizujeme proti rakovinovým buňkám s molekulou mRNA, se vyvinuly k obraně proti patogenům. Abychom je mohli přesměrovat na rakovinné buňky, provedli jsme intenzivní výzkum imunitního systému a pomocí mRNA jsme vyvinuli přesnou technologii pro přenos informací do imunitního systému. Krok k zamíření na patogen COVID-19 nebyl na této platformě technologicky tak velký.
(mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. poz.red.)
Vývojové cykly léků a vakcín jsou mnohem delší, než kdybyste vyvíjeli počítačový program v oblasti IT
V čem konkrétně vidíte výhodu vakcín mRNA?
Bezpečnost a účinnost lze snadno kombinovat s vakcinační platformou mRNA. Nemusíme se zříci jednoho, abychom dosáhli druhého. mRNA se v našem těle vyskytuje jako přirozená molekula, je proto dobře snášena. Zároveň vytváří přesnou imunitní odpověď, která aktivuje různé mechanismy imunitního systému současně. Kromě toho, a to je v době pandemie zvlášť důležité, lze vyrobit mRNA vakcínu rychle a ve velkém množství.
Za centrum biotechnologického výzkumu a průmyslu se považují USA. Německá společnost BioNTech přichází nyní jako protipól. Jak vychází porovnání USA versus Německo v oblasti vývoje?
Myslím, že Německo není tak nepřátelské vůči inovacím, jak si někdy myslíme. Stále však existuje určitý potenciál v investování do inovativních společností, zejména do vývoje léků. Vývojové cykly léků a vakcín jsou mnohem delší, než kdybyste vyvíjeli počítačový program v oblasti IT. Potřebujete investory, kteří uvažují dlouhodobě a podnikatelsky. My jsme takové našli u bratrů Strüngmannových, zakladatelů společnosti Hexal.
Lidé protestují v ulicích proti koronovirovým opatřením. Část obyvatelstva se také kriticky vyjadřuje vůči očkování. Rozumíte jim?
Chápu nejistotu, která v těchto neobvyklých dobách panuje. Za nás mohu říci, že budeme i nadále pracovat transparentně a na základě dat a že budeme ohledně svých výsledků otevření. V této době musí každý pochopit, co se děje. To je jediná cesta, jak na ni přibrat všechny lidi.
Özlem Türeciová (53 let)
Německá lékařka a podnikatelka, která se narodila tureckým rodičům již v německém Lastrupu. Otec býval chirurg, do Německa přišel z Istanbulu. Studovala medicínu na Sárské univerzitě v Homburgu. Tam se také seznámila s budoucím manželem Ugurem Sahinem, vystudovaným onkologem. Před dvaceti roky přešla jako soukromá docentka na Univerzitu v Mohuči, kde přednášela o rakovinné imunoterapii. V roce 2001 založili s manželem společnost Ganymed Pharmaceuticals, která vyvíjela monoklonální látky proti rakovině. O pět let později ji koupil japonský koncern Astellas za 422 milionů eur, v přepočtu 11,4 miliardy korun. Od roku 2008 fungují s manželem v představenstvu firmy BioNTech, která v listopadu oznámila jako první, že má vakcínu proti nemoci COVID-19. Manžel Ugur Sahin je uváděný na 40. místě nejbohatších lidí v Německu s odhadovaným majetkem 4,13 miliard eur (108 miliard korun).
