OBRAZEM: Dvacet let od katastrofy. Ničivé vlny tsunami pohřbily v Asii 226 tisíc lidí

Ničivé vlny tsunami před dvaceti lety pohřbily v Asii na 226 tisíc lidí.

Dvacet let od tsunami v jihovýchodní Asii

Měla to být exotická dovolená v předvánočním čase spojená se sluněním na vyhřátých plážích. Sen mnoha turistů se ale změnil v děsivou noční můru. Oblast Indického oceánu, vyhledávané turistické destinace, se totiž 26. prosince 2004 stala dějištěm jedné z největších přírodních katastrof.

Mohutné vlny tsunami, vyvolané zemětřesením o síle 9,15 stupně Richterovy škály s epicentrem u indonéského ostrova Sumatra, zpustošily pobřeží čtrnácti asijských a východoafrických zemí, přičemž ve třináct z nich si živelná pohroma vyžádala oběti na životech – podle světové databáze mimořádných událostí (EM-DAT) zahynulo 226 408 lidí, včetně osmi Čechů.

ČTĚTE TAKÉ: Blíží se masivní erupce indonéské sopky. Vědci varují před katastrofálními následky

Nejvíce byla postižena Indonésie, kde vlny tsunami usmrtily kolem 160 tisíc osob, 35 tisíc životů si ničivé vlny vyžádaly na Srí Lance, přes deset tisíc obětí hlásila Indie. V Thajsku, považovaném za turistický ráj, zemřelo nebo bylo pohřešováno kolem osmi tisíc lidí. V Somálsku, Barmě a na ostrovních Maledivách zahynuly stovky lidí. Řádově desítky osob považovaných za mrtvé přiznaly Malajsie a Tanzanie. Úmrtí byla hlášena také ze Seychel, Bangladéše, Jemenu a Keni. Z dovolené v Asii se nevrátilo na 9 tisíc zahraničních návštěvníků. Z evropských zemí měly zřejmě nejvíce obětí Švédsko a Německo.

Zemětřesení s epicentrem vzdáleným 150 kilometrů od indonéského ostrova Sumatra udeřilo v 7:58 místního času (01:58 SEČ) a trvalo dlouhých deset minut. Seizmické centrum v Jakartě původně odhadovalo jeho sílu na 6,4 stupně.

Za třicet minut zasáhly první ničivé vlny pobřeží Sumatry, za další půlhodinu dorazily k pobřeží Thajska. Krátce poté americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) z Havaje poprvé upozornil na nebezpečí přívalových vln poblíž epicentra v Indickém oceánu. K pobřeží východní Afriky pak nezkrotné vlny dorazily v průběhu dne.

Vlny se obvykle šíří rychlostí až 800 kilometrů za hodinu a na mělčině mohou dosahovat výšky několika desítek metrů. Místy až desetimetrová masa vody smetla vše, co jí stálo v cestě.

Rok po katastrofě údaje ukazovaly, že střechu nad hlavou ztratilo na 1,77 milionu lidí, přičemž dalších několik set tisíc domů muselo být kvůli nevyhovujícím podmínkám zbouráno nebo strženo. Jeden milion osob přišel o zdroje obživy, na mezinárodní humanitární pomoc bylo odkázáno přes pět milionů lidí.

Mezi největší problémy, s nimiž se museli přeživší a vlády postižených zemí potýkat, patřily nedostatek nezávadných potravin a pitné vody, zničená infrastruktura a s tím související potíže při distribuci pomoci. Bezútěšnou situaci pak komplikovaly vysoké teploty, které způsobovaly rychlý rozklad mrtvých těl. Některé oběti musely být proto pohřbeny bez předchozí identifikace, aby se předešlo rozšíření epidemie.

V pobřežních vodách byla vážně poškozena až třetina korálových útesů. Odborníci předpovídali, že potrvá nejméně deset let, než se tyto biologicky nejbohatší mořské ekosystémy na světě plně obnoví. Již v roce 2009 ale vědci z newyorské Wildlife Conservation Society konstatovali, že se útesy podél nejhůře postižené indonéské provincie Aceh obnovily.

Celkové materiální škody byly původně odhadovány přední světovou zajišťovnou Munich Re na více než 13,6 miliardy dolarů (331,2 miliardy korun), po roce byla škoda vyčíslena částkou 10,73 miliardy dolarů (261,4 miliardy korun).

Z celého světa bylo pro postiženou oblast slíbeno přes 12,5 miliardy dolarů (304,4 miliardy korun). Nejštědřejší byly Spojené státy, Asijská rozvojová banka a Austrálie. V Česku se mezi občany a organizacemi vybralo na 360 milionů korun, nejvíce peněz přišlo na účty Člověka v tísni (131,9 milionu) a společnosti ADRA. Přes 240 milionů schválila na pomoc postižené oblasti česká vláda.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Kazachstánu se zřítilo letadlo mířící do Grozného. Z trosek se podařilo vyprostit přeživší

Tagy: