Erupce indonéské sopky Mount Tambora se blíží a nese s sebou riziko chaosu, na které lidstvo není připraveno. Informuje o tom americká stanice CNN. Podle vědců by v důsledku výbuchu kvůli klimatické krizi mohlo dojít k nedozírným následkům na životech lidí i ekonomice. Někteří vědci proto volají po přípravě plánů, jak by se lidstvo v případě masivní erupce mělo zachovat.
Výbuch Mount Tambory z roku 1815 byl nejsilnější erupcí v historii. Do atmosféry se při ní dostal obrovský chuchvalec drobných částic odrážejících sluneční záření, který ochladil planetu. Následoval „rok bez léta“: globální teploty klesly, úroda se propadla, lidé hladověli, rozšířila se pandemie cholery a zemřely desetitisíce lidí, píše americká CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Hasiči varují před vypouštěním lampionů (ne)štěstí
Další výbuch sopky by se mohl blížit. Profesor klimatologie na Ženevské univerzitě Markus Stoffel řekl, že geologické průzkumy naznačují, že šance na masivní erupci v tomto století je jedna ku šesti.
Tentokrát by však důsledky výbuchu byly mnohem větší než toho z před více než 200 lety. Svět se totiž za tu dobu značně proměnil – je hustěji osídlen, ale Země se navíc v důsledku klimatické krize otepluje. Příští erupce podle Stoffela způsobí „klimatický chaos“. „Lidstvo nemá žádný plán,“ varoval.
Při sopečném výbuchu se totiž do atmosféry dostává řada látek, pro klimatickou změnu je nejzásadnější oxid siřičitý, který se může dostat až do stratosféry. Zde vytváří drobné aerosolové částice, které rozptylují sluneční světlo, odrážejí ho zpět do vesmíru a ochlazují planetu. Tyto částice „se rozletí po celém světě a vydrží tam několik let,“ řekl Alan Robock, profesor klimatologie na Rutgersově univerzitě.
K předpovězení důsledků erupce je nutné pochopit důsledky výbuchů z minulosti. Podmínky na planetě se však v poslední době velmi změnily a vědci si tak možnými následky erupce nejsou tolik jistí. „Nyní je svět nestabilnější. Dopady mohou být ještě horší, než jaké jsme viděli v roce 1815,“ uvedl profesor z Newyorské univerzity Michael Rampino.
Katastrofické důsledky
Změna klimatu ovlivní i samotné sopečné systémy. Tání ledu může vést ke zvýšení počtu erupcí, protože jeho úbytek snižuje tlak na zemský povrch, což umožňuje rychlejší vzestup magmatu. Vědci také zjistili, že extrémní srážky způsobené změnou klimatu pronikají hluboko do země, kde mohou reagovat s magmatem a vyvolat erupci.
V době, kdy se svět potýká s globálním oteplováním, může období ochlazování působit na první pohled pozitivně. Vědci tvrdí, že opak je pravdou. Dlouhodobé dopady by mohly být katastrofické. Podle analýzy pojišťovny Lloyd's by chladnější počasí, méně slunečního světla a změna množství srážek mohly zasáhnout globální potravinovou bezpečnost a potenciálně vést k politickému napětí, dokonce i k válkám.
Lidské a ekonomické ztráty by byly obrovské. V extrémním případě by ekonomické ztráty mohly jen v prvním roce po erupci dosáhnout více než 3,6 bilionu dolarů, vypočítala Lloyd's.
Masivním sopečným erupcím nelze zabránit, ale existují způsoby, jak se na ně připravit, zdůraznil Stoffel. Vyzval odborníky, aby vyhodnotili nejhorší scénáře, provedli testy a vypracovali plány – vše od evakuace po pomoc a zajištění zásob potravin. V současné době podle něj není svět připraven na dopady, které by masivní výbuch vyvolal. „Jsme teprve na začátku a si děláme představu o tom, co všechno by se mohlo stát,“ dodal Stoffel.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Objev bizarní ryby vyrazil vědcům dech. Vypadá jako oteklý nos, to jsme ještě neviděli, tvrdí
