Válka na Ukrajině (24.10.2022 12:00)
Vladimir Putin dělá prakticky to samé, co nám udělali Američané ve Vietnamu – pod pochybnou záminkou zaútočil na suverénní stát a páchá válečné zločiny. Nikdo nechce mít vraha za spojence, komentují rusko-ukrajinský konflikt Vietnamci žijící v Česku. Podle nich se režim v jejich domovině nyní snaží tvářit, že neví nic o vojenských debaklech ani o ruských masakrech civilního obyvatelstva, které připomínají vraždění vietnamských vesničanů americkými pěšáky v 60. letech. „V tomhle jsme trošku pokrytci,“ sdělil zklamaně jeden z vietnamských respondentů redakci CNN Prima NEWS.
„Nikdo nechce mít vraha za spojence. Kdyby nezaútočil jako první, nemuseli bychom řešit žádný problém. Energie, zdražování, rasismus a násilí. Nic. A Vietnamu by to taky prospělo, aby nebyl hozený do stejného pytle jako Putin,“ postěžoval si redakci Vietnamec v důchodovém věku, který žije od přelomu tisíciletí v Praze. Kvůli obavám o své bezpečí nechtěl být jmenován, stejně jako další respondenti v článku. Říkejme mu třeba Tai.
Rusko je už dlouhé dekády blízkým vietnamským spojencem napříč sektory, od obchodu po průmysl či politickou sféru. Materiální i zbrojní pomoc od Sovětského svazu výrazně pomohla severovietnamským silám bojujícím proti jižnímu Vietnamu a americkým jednotkám.
Poté, co se armáda USA stáhla ze země, pak vztahy mezi Moskvou a Hanojí posílila silná komunistická linka, která v některých ohledech přetrvává dodnes. Ruská invaze na Ukrajinu a série kolosálních vojenských neúspěchů ale uvedla vietnamské lídry do velkých rozpaků.
Najednou totiž nemají po svém boku spojence, který se dlouhé roky pasoval do role obávané a nezastavitelné velmoci. Určitou diplomatickou nezúčastněnost navíc silně nalomily množící se důkazy o mučení a vraždění ukrajinských civilistů, které vietnamským pamětníkům otevírají zahojené rány.
Na Valném shromáždění OSN hned 143 ze 193 zemí odsoudilo ruský pokus o anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských oblastí. Proti rezoluci, která označovala krok Moskvy za nelegální, bylo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí se zdrželo hlasování. V tomto výčtu nechyběl ani Vietnam – právě konflikt na ukrajinské půdě značně zkomplikoval vztahy mezi jihoasijským státem a Kremlem, který se čím dál více izoluje od zbytku světa.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho protějšek Tran Dai Quang v roce 2017 Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Hanoje v roce 2013 Zdroj: AP
Současný vietnamský prezident Nguyen Xuan Phuc s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vladimir Putin při podpisu referenda o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Válka a vietnamská média
Vietnamská státní média jsou vůči ruským neúspěchům shovívavá a informují o nich pomálu. Krom toho aktivně šíří propagandistickou rétoriku obhajující invazi či anexi. Občas ale zpravodajskými weby i sociálními sítěmi proběhnou články o tom, že se Putinovi na Ukrajině příliš nedaří. I to málo pak stačí k tomu, aby vietnamské obyvatelstvo začalo o kultu neporazitelnosti ruského medvěda silně pochybovat.
„My to máme jednodušší. V Česku si můžeme zprávy přečíst tak, jak jsou, zatímco naše rodina ve Vietnamu si veškeré informace musí nejdříve najít. Ale i to stačí. Kdyby Rusko bylo opravdu tak silné, jak nám odmalička tvrdilo, nemuselo by teď ustupovat a už by mělo Kyjev dávno obsazený. Najdou se Vietnamci, kteří invazi hodně fandili, teď jim je akorát trapně a hledají výmluvy, jak do toho Američané házejí vidle,“ pokračoval pan Tai.
Zmínka o údajného zapojení USA do rusko-ukrajinského konfliktu prý vietnamského seniora vždy spolehlivě pobaví i rozesmutní. Jeho bratranec a další členové rodiny žijící ve Vietnamu jsou velcí zastánci Ruska, což je mnohokrát dostalo do nepříjemné hádky. Za svým názorem, že je celá válka nesmyslná, si ale pevně stojí.
„Bratranec věří Moskvě všechno. Ale když mu připomenu, že Putin dělá to samé, co udělaly Spojené státy v naší vlastní domovině, neřekne mi jediný protiargument. A tak to je. Rusko na základně nějaké pochybné záminky zaútočilo na Ukrajinu, stejně jako když americká armáda po Tonkinu zaútočila na Vietnam. Je smutné, kolik krajanů tohle nevidí a nevnímá. V tomhle jsme trošku pokrytci,“ dodal zklamaně pan Tai.
Podobně to vidí i postarší vietnamská žena – říkejme jí třeba Trang – která prodává v jedné z pražských večerek. CNN Prima NEWS přiznala, že občas narazí na zákazníky, kteří jí jen tak sdělují svůj názor na ruskou agresi, aniž by ho chtěla slyšet. Mnohdy proto zůstane u tichého úsměvu a kývání hlavou, aby nedala najevo svůj pohled na věc.
„Moc tomu nerozumím. Mně je sice strašně líto, že Putin odstartoval nesmyslnou válku, kvůli které trpí miliony lidí, ale proč bych něco takového měla přímo oslavovat? To někteří nakupující dělají a občas se mě ptají, na čí straně stojím. Vietnamská válka neproběhla před stovkami let, ale ještě za mého života. Prakticky jsem se do války narodila a nepřála bych to nikomu. A přece i Češi mají se Sovětským svazem špatnou zkušenost, nebo ne?“ dožadovala se paní Trang odpovědi, zatímco se jí mezi regály proplétali další zákazníci.
Valné shromáždění OSN v noci na dnešek velkou většinou schválilo rezoluci vyzývající státy 🌐, aby neuznávaly 4 ukrajinské oblasti, na něž si Rusko činí nárok po takzvaných referendech na konci září. 🧵1/2 pic.twitter.com/22dYPKbkhY
— OSN Česko | UN Czechia (@OSNPraha) October 13, 2022
Na českých sociálních sítích se nějakou chvíli šířila informace, že po ruských přešlapech či výbuchu krymského mostu neštěkne ve vietnamských médiích „ani pes“. To je ale podle paní Trang holý nesmysl. Většinou jde o neutrálně podané či značně zaobalené zprávy, aby z nich Rusko nevyšlo jako záporná strana. Nejeden čtenář si ale udělá vlastní názor na věc.
„Kdyby se o tom nemluvilo, tak neřešíme s rodinou masakry obyvatelstva jako v My Lai nebo výbuch mostu na Krym. Rusové opakují stejné válečné zločiny. Je pravda, že se ve Vietnamu o těchto věcech informuje mnohem méně než tady v ČR, ale zase to není Severní Korea nebo Čína. Není to neprodyšně uzavřená země. Přinejmenším mladí lidé si dokážou najít informace, i když jim režim a cenzurní úřady ztěžují cestu ke zprávám,“ doplnila Trang.
Vietnam se tváří, že stojí bokem
Podle 24letého mladíka z Hanoje jsou některé západní zpravodajské stránky blokované, díky poměrně jednoduchým nástrojům ale není problém tyto virtuální mantinely obejít. „Dělá to tak valná část naší generace, třeba i kvůli Netflixu. Dříve nám podobným způsobem blokovali Facebook, to se už naštěstí změnilo,“ popsal redakci muž s pseudonymem Tung.
Vietnamský komunistický režim podle něj aktivně monitoruje náladu ve společnosti. Pokud se jedná o pouhou kritiku ruské invaze, nemusí jít v očích cenzorů o velký prohřešek. Jakmile ale dojde na téma rusko-vietnamského spojenectví, oheň je na střeše. Stát zkrátka nechce slyšet nic, co by zemi spojovalo s ruským zabíjením civilistů a vojenským debaklem.
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
„Pro režim bude jednodušší, když se budou lidi tvářit, že žádná velká válka neprobíhá a že Vietnam stojí úplně bokem od celého konfliktu. I přesto, že Rusko v určitých směrech podporuje, třeba svým mlčením,“ pokračoval mladík z Hanoje.
Na otázku, zda se ve vietnamských médiích informovalo o rezoluci OSN a odsouzení nelegální ruské anexe ukrajinského území, uvedl, že nikoliv. „Ne, tahle zpráva tu neproběhla. Já si to musel najít jinde. Většina lidí tudíž neví, že se Vietnam zdržel hlasování,“ konstatoval Tung.
Podotkl, že oslabení Ruska bude mít velký dopad také na asijskou geopolitickou situaci. Iniciativy by se totiž mohla chopit Čína, která by prohru Ruska spíše uvítala. „Pro nás je Čína jednoznačnou hrozbou číslo jedna. Je pravda, že bez ruské podpory nikdo nemůže garantovat, že se Číňané neroztáhnou na cizí teritorium. Nejde jen o Tchaj-wan, ale i další ostrovy či vietnamské pohraničí,“ uzavřel hanojský vysokoškolák.