U Chersonu je ticho před bouří. Ukrajinci mají zbraní dost, bojí se jen bláta, líčí Zrno

Ukrajinští vojáci v Chersonské oblasti se nepřátel nebojí.

Reportér o podmínkách na frontě

Říká se, že válka je hlad, mokro a bláto. Hlad jsme v Chersonské oblasti neměli, ukrajinská armáda je dobře zásobována a hned za frontou se obvykle místní ženy o vojáky starají. Zato bláto nechybělo. To ukrajinské je hluboké, mazlavé a v zemi, kde se často jezdí po polních cestách, nic neodpouští.

Právě terénní podmínky musí brát armáda do úvahy. Začátek ukrajinské ofenzivy z 1. října zbrzdily četné srážky. Hustý vytrvalý déšť dokáže každou polní cestu proměnit v těžko prostupné moře bláta.

Ukrajinci ale nakonec vyrazili a vyhnali ruskou armádu z míst, která sedm měsíců okupovali. Všimnu si dvou zakrvácených neprůstřelných vest. Ptám se: „Co se stalo?“ „Dva Rusové tu vyskočili a pokusili se vypálit z pancéřovky na náš obrněnec. Ale hoši reagovali rychleji a poslali je na onen svět,“ popisuje mi voják.

Na místě nacházejí Ukrajinci nepřeberné množství munice, to si na začátku války nedokázali ani představit. Na fotografii jsme první dny války viděli skupinu mladíků, kteří měli jen kalašnikovy. Teď mají munice a protitankových raket na rozdávání.

Ticho před bouří

Zatím připomíná Chersonská oblast ticho před bouří. Celý den duní dělostřelba a na každém kroku narazíte na ukrajinské vojáky a techniku, schované v řídkých lesících této rovinaté oblasti.

Obě strany se snaží zakopat. Čím hlouběji, tím lépe. Bedny od munice, naplněné písčitou půdou, slouží jako stavební materiál. A mezi nimi jako zázrakem i klasická česká literatura – Povídky Karla Čapka.

Další dny ukážou, jestli se Ukrajincům podaří postoupit k Chersonu, než začnou podzimní deště.

Tagy: