Ekonom Lukáš Kovanda byl hostem pořadu Krypta. Zdroj: CNN Prima NEWS
Reálná mzda se v Česku v letošním třetím čtvrtletí podle dat ČSÚ propadla už osmé čtvrtletí v řadě. „To je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd – a tedy životní úrovně lidí – v celé novodobé historii ČR,“ upozornil Kovanda s tím, že dosud se v reálném vyjádření mzdy propadaly nejdéle čtyři čtvrtletí v řadě, a to po měnovém otřesu a následné krizi let 1997 a 1998. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek označil za hlavního viníka poklesu reálných mezd inflaci.
Růst nominálních mezd za první tři kvartály letošního roku podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka sice dosáhl 7,9 procenta, díky čemuž je nejvyšší od roku 2019, ale kvůli vysoké inflaci reálné mzdy stále klesají. „Zaměstnanci přitom dorovnání mezd o inflaci masivně nepožadují,“ upozornil Novák.
ČTĚTE TAKÉ: Hrozí, že Pavel skončí jako chromá kachna, tvrdí Plesl. Nemůže se podle něj měřit se Zemanem a Klausem
Na inflaci poukázal také ekonom David Marek: „Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politikou. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice,“ konstatoval.
V samotném třetím čtvrtletí už ale propad reálných mezd citelně zpomalil. Kovanda zmínil, že meziročně vykázal úroveň −0,8 procenta. „Takže se jedná o nejlepší výsledek reálných mezd, resp. jejich nejslabší meziroční pokles, za celé období od posledního čtvrtletí roku 2021,“ vypočítává ekonom. Připomněl, že ještě ve druhém a třetím čtvrtletí reálné mzdy klesaly i o více než deset procent.
Pozitivní konec roku
V letošním čtvrtém kvartále, jenž právě probíhá, by se vývoj reálných mezd podle Kovandy mohl překlopit konečně do plusu, a to zejména díky stabilizované inflaci, kterou však v meziročním pohledu opticky zvedá ponížená základna loňského roku, kdy byl v posledním čtvrtletí zaveden energetický úsporný tarif. „Teprve v příštím roce se Češi dočkají vskutku viditelnějšího a trvalejšího růstu reálné mzdy. Za celý příští rok by měl tento růst činit 3,5 procenta,“ predikuje expert s tím, že vyloučit nelze ani opatrné snížení základní úrokové sazby ČNB, a to ještě před Vánocemi.
Očekávání už brzkého poklesu úroků v režii České národní banky potvrzuje podle Kovandy též pohled na cenu zlata klasického i digitálního – tedy bitcoinu. „Obě komodity zažívají značný příval investorského zájmu a peněz. Zlato v klasické, kovové podobě počátkem týdne vystoupalo na svůj dějinný rekord, zhruba 2 135,4 dolaru za troyskou unci,“ sdělil ekonom s tím, že rovněž bitcoin při ceně kolem 45 tisíc dolarů za kus zažívá silné období.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kartel v přímém přenosu? Obchodníci si k inflaci přihodili něco navíc, kritizovala Kovářová
