V okolí Prahy jsme poprvé usedli za volant nového Mini Cooperu. Ikona automobilového světa i v páté generaci nadále sází na tradiční designové prvky, stylový interiér i motokárové jízdní vlastnosti. Oproti předchůdci má navíc elektrická verze svou vlastní platformu, která přinesla větší baterii a tím pádem i větší dojezd. Na své si však přijdou také milovníci spalovacích motorů, dost možná ale naposledy. Vyplatí se vůbec připlatit za elektřinu?
Pátá generace veleúspěšného modelu Mini Cooper se na českém trhu nabízí ve dvou elektrických a ve dvou spalovacích variantách. Základní benzinové provedení označené písmenem „C“ za cenu od 670 800 Kč spoléhá na benzinovou patnáctistovku se třemi válci a výkonem 156 koní. Za 780 tisíc korun je pak možné sáhnout po silnějším dvoulitru označeným písmenem „S“ už se čtyřmi válci a výkonem 204 koní.
K TÉMATU: MG3 oficiálně v Česku: S hybridním motorem i bohatou výbavou nestojí ani půl milionu
Pro ty, kteří více tíhnou k elektrickému pohonu, je tu verze Cooper E za 795 600 Kč nebo SE za 904 800 Kč. První zmíněnou žene kupředu elektromotor na přední nápravě s výkonem 184 koní napojený na baterii o kapacitě 36,6 kWh. Nové Mini Cooper SE má pak elektromotor o výkonu 218 koní a akumulátor o velikosti 49,2 kWh. Co se týče dojezdu, ten by měl u slabšího provedení činit 305 km a u toho silnějšího až 402 kilometrů. Jak u benzinové, tak u elektrické varianty by později měl přibýt ještě sportovní derivát John Cooper Works.
Jeden displej vládne všemu
My jsme v rámci prvních jízd v okolí Prahy měli možnost nové Mini vyzkoušet s oběma pohony. Začneme ale tím benzinovým, které doznalo o poznání méně změn. Navenek se vlastně změnil jen design zadních světel. Aktuálně mají trojúhelníkový tvar a propojuje je silnější černá lišta. Tím ale zásadnější úpravy na exteriéru končí.
Interiér nového Mini Cooper je z velké části z recyklovaných materiálů. Zdroj: Bart Běhal
Interiér nového Mini Cooper je z velké části z recyklovaných materiálů. Zdroj: Bart Běhal
Zato interiér, ten je od základu přepracovaný. Přístrojové desce potažené látkou z recyklovaného polyesteru teď vévodí obří digitální talíř, který je doslova mozkem celého auta. Skrze něj se totiž ovládá klimatizace, multimédia, navigace... no prostě všechno. Zároveň nahradil i palubní budíky, takže i údaje o rychlosti nebo třeba spotřebě najdete právě na kulaté středové obrazovce. Připlatit si můžete pouze za head-up displej.
Zajímavým detailem je pak ambientní osvětlení promítající se ve specifických vzorech přímo na palubní desku. Na vkusnosti novému Mini přidávají také všelijaká poutka, bronzové detaily či kožený volant s obzvláště tlustým věncem, který ale ne každému musí samozřejmě padnout do ruky. Oproti elektrickým variantám se v tom benzinovém sedí výrazně níže, ale trochu překvapivě je méně praktické.
Auto, které ještě stále baví
Na silnice jsme měli možnost vyjet pouze silnějším dvoulitrem a rozhodně jsme toho nelitovali. Čtyřválec o výkonu 204 koní totiž oplývá opravdu skvělou dynamikou a chuť zrychlovat mu neupadá ani ve vyšších rychlostech. Ouška zarytých petrolheadů pak potěší sportovní zvuk a syčení turba. To už je dneska spíše raritou! Vadila nám snad jen delší prodleva po sešlápnutí plynu, naštěstí je ale možné ji minimalizovat přepnutím do ostrého Go Kart režimu.
Slovem famózní bychom popsali fungování automatické převodovky, která střílí jeden kvalt za druhým, a to bez jakéhokoliv záseku. Při rozjezdech navíc neškube, takže je ideální i na ježdění po městě. To už se však nedá říci o podvozku, který je až příliš tuhý a tvrdý. Jízda například po kostkách je tak doslova utrpením. Celé auto se nepříjemně natřásá, bouchá a vibruje. Jakmile ale s novým Mini Cooper S vyrazíte na hladší, ideálně klikatý asfalt, už nebudete chtít vystoupit.
Novému Mini Cooper S je nejlépe na hladkých klikatých silnicích. Zdroj: Bart Běhal
Novému Mini Cooper S je nejlépe na hladkých klikatých silnicích. Zdroj: Bart Běhal
Maličký hatchback řeže zatáčky jako 600koňová placka a i toho výkonu má díky nízké hmotnosti na rozdávání. Zajímavé je, že při průjezdu ostrou zatáčkou není nedotáčivý, ale zábavně přetáčivý. Stačí lehce šlápnout na brzdu a cuknout volantem a Mini jde okamžitě do snadno řízeného smyku. Na hladkých silnicích je navíc skvěle odhlučněné, a to jak od motoru, tak od karoserie. Při dálničních rychlostech je slyšet pouze valivý odpor pneumatik.
Zběsile rychlé, ale ještě tvrdší
Elektrické verze se od těch spalovacích mírně liší už od prvního pohledu. Nemají například plastové lemy blatníků nebo klasickou masku chladiče. Kliky jsou pak pro změnu zapuštěné do karoserie. Interiér je prakticky shodný, jen má protáhlý středový tunel až pod přístrojovou desku, vyšší posed za volantem kvůli baterii i celkově o něco více místa uvnitř.
Mini Cooper do zásuvky totiž dostal novou větší platformu, která umožňuje zástavbu objemnější baterie. My jsme v okolí Prahy testovali jak provedení s menší baterií a nižším výkonem, tak i to s větším akumulátorem a vyšším výkonem. Když už jsme u výkonu, slušelo by se říci, že rozdíl v rámci dynamiky je opravdu minimální. Obě elektrická Mini jsou zběsile rychlé. Stačí polechtat plynový pedál, kola se zuřivě protočí a auta okamžitě vystřelí kupředu. Velmi citlivý pedál neutiší ani hospodárný jízdní režim.
U nového Mini Cooperu si můžete připlatit také za sportovní paket John Cooper Works. Zdroj: Bart Běhal
U nového Mini Cooperu si můžete připlatit také za sportovní paket John Cooper Works. Zdroj: Bart Běhal
Do hry má pak řidiče vtáhnout umělý zvuk motoru vycházející z reproduktorů. Zní to trochu jako kosmická loď křížená s hodně oturbeným spalovacím sporťákem, ale ve finále je to vlastně zábavné. Jedním z mála důvodů, proč si připlatit zhruba 109 tisíc korun za „lepší“ verzi SE, je dojezd. Nejen podle údajů výrobce, ale i těch prvních našich se může lišit o více než 100 kilometrů. Pokud tedy elektrické Mini chcete primárně do města, postačí vám základnější „Ečko“, jestliže však chcete jezdit delší vzdálenosti, pak určitě doporučujeme „SEčko“.
Naposledy i se spalovacími motory
Nepatrně se liší také rychlost dobíjení. Zatímco Mini Cooper SE se umí nabít výkonem až 95 kW, Cooper E pouze 75 kW. Podvozek je naladěn velmi podobně jako u spalovacích verzí, jen s tím rozdílem, že nese až o 320 kilogramů váhy navíc. To se samozřejmě projevuje na rozbitých silnicích, kde auto koly doslova dupe do jednotlivých nerovností. Občas jsou ty rány opravdu enormní, že máte pocit, jako by z vozu něco upadlo.
Opět ale platí, že stačí najet na hladké klikaté silnice a okamžitě na všechno špatné zapomenete. Elektrika je v tomto případě snad ještě hravější než benzinová varianta Cooper S. Co se ale týče spalovacích verzí, tak u těch rozhodně s koupí neotálejte. Podle dostupných informací je právě pátá generace tou, která jako poslední ponese klasické benzinové motory. Všechna další vydání už budou pouze elektrická.
Kompletní ceník nového Mini Cooper najdete pod tímto odkazem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Řidičům kamionů chybějí odstavné plochy u dálnic. Často parkují na místech, kde nejsou vidět
