Rusko může v nadcházejících měsících zasahovat i do evropských voleb. Značnou hrozbu představuje také všudypřítomná propaganda Kremlu a jím šířené dezinformace. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl rakouský ministr zahraničí a bývalý kancléř Alexander Schallenberg. Zároveň zavzpomínal i na nedávno zesnulého čestného předsedu TOP 09 a bývalého šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga. Českého politika s rakouskými kořeny znal Schallenberg podle svých slov už od dětství.
Účastnil jste se setkání ministrů zahraničí států C5, kam mimo vašeho Rakouska spadají také Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a právě Česko. Jaká jsou zde pro vás hlavní témata a která z nich máte nejvíce spjatá s Čechy?
K prvnímu setkání C5 došlo před čtyřmi lety ve Vídni, nyní šlo o naše 11. setkání. Vzniklo vlastně proto, že jsme během pandemie ošklivým způsobem přišli na to, že na našich sousedech záleží. Neměli bychom se vzájemně brát jako samozřejmost. Když se podíváme na ruskou agresivní válku na Ukrajině a fakt, že se Evropa kvůli napětí na Blízkém východě a v africkém pásmu Sahel nachází uprostřed ohnivého kruhu, tak nám musí dojít, že potřebujeme více spolupracovat. Nikoliv méně. C5 zahrnující státy střední Evropy je přesně jakýmsi seismografem toho, co se na našem kontinentu odehrává.
ČTĚTE TAKÉ: Szijjártó se v Praze setkal s Rajchlem. Hledá spojence pro novou V4, míní politolog
Jakto?
Témata, která nyní probíráme, se podstatně dotýkají i dalších států. Řešíme západní Balkán, ruskou invazi na Ukrajinu, migraci i běžné bilaterální záležitosti. Je tu řada dobrých a velmi zajímavých témat. A co se týče Česka, tak osobně považuji vašeho ministra Jana Lipavského za přítele. Ostatně, dal jsem si za úkol se spřátelit s každým českým ministrem zahraničí. (úsměv)
Může se to zdát jako podružná otázka, ale proč?
Máme k sobě velmi blízko. Když v Česku nastane nějaký problém, tak se týká i nás. Platí to i obráceně. Tudíž musíme spolupracovat. A nutno zmínit, že v dřívějších letech byly vztahy a také návštěvy rakouských ministrů v České republice podstatně složitější. Byla mezi námi řada problémů, ve kterých byly emoce. Dnes jsou to naopak setkání s přáteli.
PODÍVEJTE SE: Dovoz ukrajinských komodit
Na druhou stranu, když hovoříme o dnešní době, tak aktuálně to mezi státy Střední Evropy poměrně jiskří. Narážím zejména na postoje Maďarska a nově i Slovenska, zejména kvůli jejich jinému pohledu na ruskou invazi na Ukrajinu. Co na toto napětí říkáte?
Neměli bychom vztahy mezi sousedními státy limitovat jen na jedno téma. Máme mezi sebou rozdíly. Nesdílíme například úplně pohled našich přátel ze Slovinska na situaci v Pásmu Gazy a o událostech, které následovaly po 7. říjnu, ale měli bychom dohlédnout za tyto problémy a uvědomit si, že kooperace je nutnost. Společně s Prahou a Bratislavou máme Slavkovský formát (S3; pozn. red.), ve kterém pokračujeme, a dojde na další setkávání. Zkrátka bychom naše vztahy neměli omezovat kvůli neshodě na jedné věci.
Co se týče právě války na Ukrajině, u vás v Rakousku budete mít letos parlamentní volby. Jak velkou roli konflikt hraje v náladách voličů? Nebo mají v hlavách spíš jiné těžkosti?
Mám za to, že v našich rakouských volbách takovou roli nehraje. Je však pravda, že opačně tomu nejspíš bude u voleb do Evropského parlamentu, které bude mít celá Evropa zkraje června. Je tu ale další faktor. Měli bychom si uvědomit, že v Evropě máme silnou ruskou propagandu, plno dezinformací a také fake news. Je možné, že se ruská strana bude pokoušet volby ovlivnit, nebo dokonce destabilizovat či diskreditovat demokratické vlády. Musíme vůči tomu být extrémně na pozoru a uvnitř Evropské unie musíme spolupracovat.
Měli bychom si uvědomit, že v Evropě máme silnou ruskou propagandu, plno dezinformací a také fake news. Je možné, že se ruská strana bude pokoušet volby ovlivnit, nebo dokonce destabilizovat či diskreditovat demokratické vlády.
Když mluvíte o spolupráci, některé státy se kvůli válce na Ukrajině odhodlaly vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO) – Finsko a Švédsko. Rakousko oproti tomu stále zůstává mimo NATO a podle průzkumů se ani nezdá, že by o vstup do aliance Rakušané měli zájem. Čím to je?
Co se týče neutrality, tak nelze porovnávat Rakousko například právě s Finskem nebo Švédskem. Máme zcela odlišnou historii a geografii. Jak správně zmiňujete, drtivá většina Rakušanů, zhruba 75 až 80 procent, je stále pro zachování neutrality. Na druhou stranu vojenská neutralita Rakousku nikdy nebránila být na mezinárodní scéně mimořádně aktivní. V rámci Evropské unie jsme velmi solidární. Je totiž rozdíl mezi EU a NATO. Nevěřím tomu, že lze všechno měřit stejným metrem. Neměli bychom také zapomenout, že ve Vídni sídlí více než 40 mezinárodních organizací včetně Organizace spojených národů (OSN).
V úvodu jste zmínil, že se snažíte mít dobré, až přátelské vztahy se všemi českými ministry zahraničí. Musím zmínit jednoho velmi konkrétního, a to Karla Schwarzenberga – významného českého politika s rakouskými kořeny. Vy sám jste s ním jednal a zároveň také pocházíte ze šlechtické rodiny. Jak na něj vzpomínáte a co pro vás vlastně dodnes znamená?
(úsměv) Víte, Karla Schwarzenberga jsem znal už od dětství. Pro mě to byl naprosto perfektní Středoevropan, protože neměl jen rakouské kořeny, ale také švýcarské, české či slovenské. Jeho rodina je rozšířená po celé Evropě. Co jsem na něm nejvíce obdivoval, byla jeho schopnost vidět a přemýšlet dál než k nejbližšímu problému. Kromě dějin své vlastní rodiny dobře znal i ty evropské, což je podle mě naprostá nutnost pro každého ministra zahraničí. Abyste pochopili vašeho partnera a mohli s ním pracovat, musíte vědět, odkud a z jakých poměrů pochází. Karel toto dobře věděl a vždy jsem si to na něm cenil. Nikdy jsem příliš nesledoval jeho kroky v domácí politice. Pro mě to byl jednoduše ukázkový ministr zahraničí a Evropan v tom pravém smyslu.
