Průlom v pohledu na ADHD: Vědci odhalili závažnější typ poruchy pozornosti. Jak ho poznat?
Nový výzkum naznačuje, že porucha známá pod zkratkou ADHD nemusí být jen o nepozornosti a hyperaktivitě. U části dětí zřejmě zahrnuje i výrazné potíže se zvládáním emocí. Studie založená na snímcích mozku totiž odhalila možnou existenci odlišného, těžšího typu ADHD, který se projevuje silnými emočními výkyvy a odlišnými změnami v mozku. Odborníci proto znovu otevírají otázku, zda by se současná definice poruchy neměla rozšířit.
Když se řekne dítě s ADHD (zkratka anglického Attention-deficit/Hyperactivity disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou), většina lidí si představí stereotypní obraz: dítě, které místo soustředění kouká z okna a nechá se snadno rozptýlit, nebo je neposedné, nevydrží v klidu sedět a neustále se vrtí – třeba si pod stolem klepe nohou. Rodiče a učitelé ale popisují i výraznější projevy, které je často zaskočí: děti, které při přetížení silně reagují – mohou se zhroutit na zem, křičet, plakat a někdy i házet nebo rozbíjet věci, píše web The Washington Post.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Potraviny jsou výrazně méně zdravé než před 40 lety. Studie odhalila destruktivní vliv ovzduší
Někteří lékaři a vědci už roky upozorňují, že potíže s regulací emocí nejsou u ADHD jen okrajovým problémem, ale naopak jeho důležitou a často přehlíženou součástí. Přesto se tento příznak neobjevuje ve formálních diagnostických kritériích pro ADHD v metodice, kterou lékaři používají ke klasifikaci duševních poruch. Lékaři si tak nejsou jistí, jak tyto děti správně zařadit: jestli jde spíš o těžkou úzkost, autismus, nebo něco jiného. Je proto otázkou, zda by se definice ADHD neměla rozšířit.
Čtěte také
Studie publikovaná v časopise JAMA Psychiatry, která zkoumala 1 154 snímků mozku dětí a dospívajících, přinesla nové důkazy, že by se definice této poruchy měla znovu přehodnotit. Výzkumníci rozdělili ADHD na tři typy podle mozkových snímků: převážně nepozorný, převážně hyperaktivní/impulzivní a těžší kombinovaný typ, který zahrnuje i problémy se zvládáním emocí. V nové studii odpovídají první dva typy tomu, jak se ADHD běžně diagnostikuje – jeden souvisí hlavně s problémy se soustředěním a druhý s hyperaktivitou a impulzivitou. Třetí typ ale přináší něco nového. Jde o těžší formu, která ukazuje nejvíce změn v mozku – celkem 45 postižených oblastí, zatímco u ostatních dvou skupin jich bylo 26.
Vedoucí výzkumník Nanfang Pan uvedl, že v oblastech mozku spojených s emocemi a kontrolou došlo k výrazným změnám. Nejde jen o „silnější ADHD“, ale o jiný typ změn. Rozdíly v prefrontálním kortexu mohou souviset s výkyvy nálad, zatímco změny v pallidu mohou vysvětlovat silné a nestálé emoční reakce i motivaci. „Překvapilo mě, jak jasně se naše výsledky shodly. Při analýze jsme nepoužili žádné klinické údaje, a přesto se tři vzniklé typy ADHD velmi dobře shodovaly s tím, co lékaři u pacientů běžně vidí,“ řekl Pan, odborník na snímkování mozku ze Západočínské nemocnice Sečuanské univerzity a Turnerova institutu na Monashově univerzitě v Austrálii.
Skákající děti a doutnající sopky
Emoční potíže u dětí jsou pro lékaře dlouhodobě složité – jsou časté, mohou být vážné, ale nejsou jasně definované. „Neexistuje žádná samostatná diagnóza pro problémy s regulací emocí,“ řekl Paul Rosen, ředitel kliniky pro rychlé hodnocení ADHD v Norton Children’s Medical Group v Louisville. Existují i příbuzné diagnózy, jako je disruptivní porucha dysregulace nálady (DMDD), opoziční vzdorovitá porucha (ODD) nebo nespecifikované poruchy nálady, ale lékaři je často neradi používají. Tyto názvy mohou znít příliš tvrdě nebo jsou stigmatizující a ne vždy přesně popisují to, co u dětí skutečně pozorují.
Čtěte také
ADHD se obvykle diagnostikuje na základě zpráv od rodičů a učitelů s využitím standardizovaných behaviorálních dotazníků. Pokud je však součástí obrazu i emoční reaktivita, může být interpretace obtížnější. Studie z roku 2014 popsala dva vzorce závažnější emoční dysregulace u dětí s ADHD. První skupinu vědci označili jako „podrážděnou“, ale Paul Rosen ji popisuje jinak: „Říkám jim superskákající děti. Všechno je v pořádku, dokud se něco nepokazí, a pak jsou během pár minut zase úplně v pohodě. Jejich emoce jsou ale velmi silné.“ Druhá skupina je odlišná a složitější. Tyto děti jsou dlouhodobě nestabilní. „Jsou to v podstatě doutnající sopky,“ říká Rosen. „Když se něco stane, vybuchnou. Mají dlouhé záchvaty vzteku, házejí věci a ničí je,“ dodává. Podle Rosenova názoru tato druhá skupina odpovídá nově popisovanému „těžšímu“ typu ADHD. Tyto děti často potřebují intenzivnější léčbu a mají i další potíže, například úzkost nebo depresi, a někdy užívají více léků najednou.
Změna v diagnostice?
U dětí s těžkou formou ADHD často nefungují běžné výchovné postupy. Melissa DelBellová, profesorka psychiatrie a pediatrie na Univerzitě v Cincinnati, říká, že ani běžné metody, jako jsou odměny nebo malé přestávky za dobré chování, nemusí mít efekt. „Na odměny nereagují tak dobře,“ uvedla. Tyto děti mohou také hůře reagovat na stimulační léky, které se běžně používají jako první léčba ADHD.
F. Xavier Castellanos, neurovědec z Newyorské univerzity, který se dlouhodobě zabývá mozkovými sítěmi u ADHD, byl součástí pracovní skupiny pro DSM-5, což je diagnostická příručka psychiatrických poruch vydaná v roce 2013 a aktualizovaná v roce 2022. V té době podle něj panovala opatrnost, protože vědecké důkazy ještě nebyly dostatečně silné na zásadní změnu definice ADHD.
Dnes se to ale podle něj může změnit a prý by nebyl překvapený, kdyby příští verze zahrnovala i podtyp spojený s emoční dysregulací. „Tato myšlenka existuje už asi 20 let, ale je čím dál důvěryhodnější. A věda se dostává do bodu, kdy to začíná dávat skutečný smysl,“ řekl Castellanos.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Invazivní druhy komárů vtrhly i do Česka. Po Evropě šíří tropické nemoci
vaclav.cerny@iprima.cz
