Robert Habeck Zdroj: AP
Prodloužit životnost posledních tří jaderných elektráren kvůli úsporám plynu by bylo špatné rozhodnutí, uvedl německý ministr hospodářství Habeck.
Asi před týdnem přitom list The Wall Street Journal s odvoláním na tři nejmenované německé vládní představitele napsal, že Německo kvůli energetické krizi své poslední tři jaderné elektrárny neodstaví a nechá je prozatím v provozu, a to i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval.
Padne zákaz spalovacích motorů? Hegemoni elektromobility řadí zpátečku
Evropské velmoci v segmentu elektromobilů šlapou na brzdu. Vystřízlivění přichází na straně zákazníků i samotných států. Zájem o nové vozy na elektrický pohon opadá nejen v Norsku, jež je považováno za světového elektromobilního hegemona číslo jedna, ale také v Německu, kde energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině vyvolala zásadní dotační škrty. Na plánech Evropské unie na totální zákaz spalovacích motorů od roku 2035 se však zatím nic nemění.
Německý kancléř Olaf Scholz vedle toho před dvěma týdny prohlásil, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. „Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny,“ řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. „Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ citoval deník svůj zdroj.
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhoval také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
