Válka na Ukrajině (14.10.2022 12:00)
Obyvatelé Západu stojí stále pevně za Ukrajinou a nehodlají Rusku ustupovat výměnou za mírovou dohodu. Vyplývá to z plošného průzkumu, kterého se účastnili občané evropských států, USA nebo Kanady. Pro porovnání ale výzkumníci oslovili také lidi v zemích jako Indie nebo Saúdská Arábie. Tam už byly názory na válku podstatně odlišné.
Válka na Ukrajině trvá už tři čtvrtě roku. Konflikt vyčerpává občany Evropy psychicky i ekonomicky. Poslední dobou se proto v médiích hodně skloňuje téma mírové smlouvy, která by v současnosti z mnoha důvodů vyhovovala spíše Rusku. Jak ale ukázal nový plošný průzkum, sympatie občanů Západu vůči Kyjevu jsou nadále pevné, podle nich by se Moskvě ustupovat nemělo.
Výzkumné centrum YouGov-Cambridge, které spadá pod britskou mezinárodní společnost YouGov, podniklo během srpna a září výzkum obdivuhodného rozsahu, kterého se účastnili občané 13 zemí Západu (Francie, Německa, Švédska, Dánska, Španělska, Itálie, Řecka, Maďarska, Polska, Velké Británie, Spojených států, Austrálie a Kanady), ale rovněž obyvatelé zemí Afriky, Asie nebo Jižní Ameriky.
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Hasiči i záchranáři se snažili pomoci lidem poté, co Rusko Kyjev ostřelovalo raketami. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Rusové ostřelovali Kyjev, na místě jsou mrtví i ranění. Zdroj: AP
Z výsledků výzkumu vyplývá, že názory občanů na podporu Ukrajiny často kopírují názory vlád v daném státě. V kontextu Evropy jsou tak nejvíce proukrajinští Britové, Dánové nebo Poláci (Češi do průzkumu zařazeni nebyli, minulé studie ale ukázaly, že podpora Ukrajiny u nás zůstává vysoká). Naopak nejvíce opatrní jsou v otázkách ekonomických sankcích a vojenské pomoci Ukrajině občané Německa, Maďarska, Řecka nebo Francie.
Hned 73 procent Britů by udržovalo tvrdé ekonomické sankce vůči Moskvě. Stejný názor zastává 72 procent Dánů, ale „jen“ 57 procent Francouzů a 58 procent Němců. Uprostřed názorového spektra jsou ohledně této problematiky Kanaďané (60 % pro ), Američané (62 % pro) a Poláci (65 % pro). V kontextu posílání zbraní na Ukrajinu jsou pak nejvíce odhodlaní Poláci, Dánové, Švédové a Britové.
Průzkum rovněž ukázal, že ačkoli od anexe Krymu uplynulo už osm let, občané Západu nadále zastávají názor, že Rusku nepatří. Respondenti totiž dostali otázku, zda by měl být (třeba i výměnou za příměří) Krym přenechán Rusku. Nejmenší podporu měl tento názor v Dánsku a Británii (kolem 6 %), více už o tomto scénáři uvažovali Němci (20 %), Maďaři (28 %) nebo Řekové (31 %).
Jak válku vnímají v Asii nebo Africe?
Společnost YouGov se pro lepší kontext pídila po názorech na Ukrajinu také v afrických, asijských nebo jihoamerických státech. Průzkum ukázal, že většina světa má jasno o tom, že konflikt na Ukrajině vyprovokovalo Rusko. Tři země ale o trochu více viní Západ – Saúdská Arábie, Indie a Indonésie.
Státy mimo Evropu a Severní Ameriku se navíc mnohem méně ženou do ekonomických sankcí vůči Rusku nebo podpory posílání zbraní na Ukrajinu. Prozápadní pohled sdílejí například Japonci, ekonomické sankce by ale podpořila jen třetina občanů Turecka, Egypta nebo Thajska.
Podobné je to s posíláním těžkých zbraní od NATO směrem na Kyjev. S tím souhlasí sotva třetina Turků a občanů Egypta nebo Saúdské Arábie.
