Obce přijdou zrušením superhrubé mzdy o 20 miliard korun, tvrdí zástupci samospráv
Ilustrační snímek Zdroj: Pixabay
Zrušení superhrubé mzdy, jak ho plánuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), přinese obcím ztrátu více než 20 miliard korun, které by získaly z podílu na výběru daně fyzických osob. Budou muset zastavit investice. V tiskové zprávě to uvedlo Sdružení místních samospráv (SMS) vedené europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN).
Příští rok podle sdružení, které zastupuje 2 000 obcí a měst, budou samosprávy ještě moci použít rezervy, v roce 2022 jim ale nezbude ani na spolufinancování evropských projektů. Sdružení tak reaguje na vyjádření Schillerové, že nemá plán, jak výpadek kompenzovat.
Čtěte také
Obce a kraje kritizovaly už v létě rozhodnutí vlády vyplatit s použitím peněz určených i do regionů bonus pro podnikatele a živnostníky, které poškodila opatření proti šíření koronaviru. Od vlády tehdy obce získaly kompenzaci podle počtu obyvatel.
Schillerová ve středu uvedla, že nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů rozpočtu, který vznikne zrušením superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Opatření podle ní ale podpoří spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu. Vyjádření Schillerové kritizovali též zástupci opozice.
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a na zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zaměstnancům díky tomu z hrubé mzdy zůstane více peněz. Příjmy rozpočtu by ale opatřením měly ročně přijít o 74 miliard korun. Reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů by měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.
Čtěte také
„Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o více než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ uvedl Polčák.
Národní rozpočtová rada zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně považuje v současné ekonomické situaci za nevhodné. Pro povzbuzení poptávky je podle rady vhodnější podpora přímými vládními výdaji. Navíc existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří, a tím bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává. Podle samospráv jde o krátkozraké rozhodnutí, protože obce nebudou mít peníze na investice do infrastruktury či regionálního školství.
