Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu podle Babiše sníží příjmy rozpočtu o zhruba 74 miliard korun a rozpočet na příští rok s tím bude podle něj počítat. Zrušení superhrubé mzdy navrhovala i opozice.
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Koalice se dohodla, že senioři by měli dostat v prosinci příspěvek 5000 Kč.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby. K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. „A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu,“ uvedl Hamáček.
Způsob předložení změny daní do Sněmovny bude podle Babiše řešit Schillerová.