reklama

Obce rýžují na měření rychlosti. Chytře umístěné radary jim vydělávají miliony

Velký bratr v podobě kamer sledujících všechno možné i nemožné se z měst rychle šíří také do venkovských oblastí. V případě kamer měřících rychlost projíždějících vozidel je vedle všeobjímajícího bezpečnostního zaklínadla nezanedbatelný také ekonomický efekt pro provozovatele radaru.

reklama

Když se dá dohromady jedna a jedna, v tomto případě objektivně prospěšný požadavek na zvýšení bezpečnosti poblíž škol, na nepřehledných místech nebo v husté zástavbě obcí s dobře promyšleným ekonomickým kalkulem, může vzniknout velice vydatný zdroj příjmů do obecního rozpočtu. Názorným příkladem jsou některé menší obce, které využívají svého zákonného oprávnění měřit rychlost. Přesněji řečeno je obecní/městská policie oprávněna měřit rychlost vozidel, musí při tom ale dodržovat některá omezení. Především je omezena ve výběru míst, na kterých má měření rychlosti probíhat – smí totiž měřit pouze na místech určených Policií ČR.

Kouzlo dobré lokalizace

Kromě bezpečnostního aspektu bývá podnětem k instalaci měřicích zařízení také vliv dopravy na životní prostředí, většinou ale jde o všechno dohromady. Lokalizace měření ve vytipovaném úseku už je potom na obci, resp. posvěcení státní policií. Sesterský web CNN Prima news Autosalon.tv přednedávnem informoval o měření rychlosti na území jihomoravských Židlochovic a jimi spravovaných obcí. Všechny radary jsou ve výlučném vlastnictví Městské policie Židlochovice, což znamená, že vybrané peníze od těch, kteří kolem radaru projedou rychleji, než je povoleno, putují do židlochovické pokladny. Obec pak výměnou za to, že může mít radar umístěn třeba v Holasicích, posílá do této, ale i ostatních obcí svou městskou policii, a to zcela zdarma.

Nejvíce připomínek se dlouhodobě snášelo na radar umístěný právě v blízkých Holasicích. Až do loňského roku byl totiž jeden z tamních dvou měřicích bodů umístěn tak zrádně, že nechytit se do rychlostní pasti vyžadovalo buď naprostou kázeň, nebo zpomalené reflexy. Oba radary jsou sice nainstalovány v blízkosti přechodu pro chodce, ale zatímco jeden z nich, ten ve směru do obce, je umístěn ideálně, tedy před přechodem, ten druhý, ve směru z obce, až za ním. Neplní tedy svůj účel – zpomalení řidičů před přechodem.

Navíc byl až do loňska umístěn na dohled od značky povolující rychlost 70 km/h, tedy v místě, kde řada řidičů začíná pomalu zrychlovat. Tento nejkřiklavější případ vychytralosti některých obcí se naštěstí loni podařilo částečně eliminovat odstraněním oné sedmdesátky na výjezdu z obce, a sice na žádost Policie ČR.

„Jak se Holasice rozšiřují, je už i z druhé strany přechodu výstavba a houstne provoz pěších. Takže značka se dá pryč. Už nebude nikoho mást, je tam padesátka a hotovo,“ vyjádřil se k vítané změně starosta Židlochovic Jan Vitula.

Jde to i lépe

Ty nejkřiklavější excesy spojení s měřením rychlosti jednotlivé obce obvykle odstraňují až po opakovaných stížnostech veřejnosti, případně po nevítané medializaci. Jde především o umístění radarů, které jsou z pohledu výdělku obecní kasy na vyloženě zištných místech, jako těsně za zatáčkami, za nepřehlednými horizonty, za přechody pro chodce, na samých koncích obcí a podobně.

Dobře vydělávat se dá ale i tam, kde proti umístění radarů nelze mít větších výhrad. Příkladem obce, kde má měření smysl, jsou středočeské Kozmice. Malá obec na Benešovsku ležící nedaleko dálnice D1 relativně často trpí ucpaností či neprůjezdností přilehlého úseku největší české dopravní tepny, kdy je silnice druhé třídy č. 110 procházející středem Kozmic hojně využívána jako objízdná trasa. A kdo objíždí, ten většinou pospíchá. Před zatáčkou na něj mrkne jedna a nedaleko před koncem obce směrem na Sázavu druhá kamera. Rychlost měří okamžitou i průměrnou. Co přestupek, to přinejmenším 500 korun pokuty. Zdaleka ne celá je ale příjmem obce, spíš naopak.

„Radar si pronajímáme za 40 tisíc měsíčně. Zaznamenává rychlost v měřeném úseku i tu okamžitou,“ uvedla pro Benešovský deník starostka Kozmic Helena Matoušková. Protože Kozmice nemají možnosti, jak přestupky trestat, dělá to za ně Městský úřad Benešov. Díky tomu jsou prostředky vybrané z pokut příjmem města Benešova. Ten má s Kozmicemi veřejnoprávní smlouvu a na jejím základě jim předává 100 tisíc korun měsíčně. „Oficiálně peníze nemohou jít z pokut. Jde vlastně o náš příspěvek Kozmickým za zklidnění dopravy,“ uvedla už dříve pro Benešovský deník tajemnice Městského úřadu v Benešově Magda Zacharieva.

Tagy:

Hlavní zprávy

Občas dobrý sluha, většinou ale zlý pán. Kdo je a odkud se bere démon zvaný inflace
Finance

Občas dobrý sluha, většinou ale zlý pán. Kdo je a odkud se bere démon zvaný inflace

Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?

Začal jsem chodit, prozradil Zeman. Zkritizoval Pekarovou kvůli výroku o Orbánovi

Potěším vás, začal jsem chodit. S pomocí hole v levé ruce a bodyguardem, který mě drží za pravou ruku. V rozhovoru pro Frekvenci 1 to prozradil prezident Miloš Zeman s tím, že je nadále na vozíku, ale udělá alespoň několik kroků. Ve svém vyjádření si však neodpustil kritiku na účet předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) kvůli jejímu výroku o Viktoru Orbánovi.

Ohlasy z fotobanky, provozovatel v Záhřebu. Hřib se pochlubil oceněním od pochybného webu

Zdeněk Hřib (Piráti) to schytal od kritiků i vtipálků poté, co se na sociálních sítích pochlubil oceněním v žebříčku nejlepších evropských primátorů. Cenu mu udělila stránka Mayors of Europe (Starostové Evropy), jejíž pozadí ale vzbuzuje nemalé pochybnosti. Není například zřejmé, kdo za ní stojí, podle databází by ji měl spravovat chorvatský neziskový think tank. Samotná stránka navíc není příliš zabezpečená a v sekci s ohlasy používá fotky lidí z fotobank. Hřib se po kritice už k ocenění nevyjádřil, reagoval pouze jeho poradce.

Konec testů. Bez očkování nebudou smět Francouzi ani do kina, ani do vlaku

Francouzský parlament v neděli schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Ve Francii se nyní šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, za uplynulý den přibylo v této zemi se 67 miliony obyvatel 278 129 nových případů infekce.

reklama

Domácí zpravodajství

Ryby měly spálené bělmo a pěnu u úst. Rybáři vytáhli z Labe stovky mrtvých zvířat

Na Labi pod výtokem z papíren Mondi ve Štětí na Litoměřicku zaznamenali rybáři hromadný úhyn ryb, včetně trofejních kusů. Z řeky už jich vytáhli stovky kil. Přímo na místě Česká inspekce životního prostředí odebrala vzorky vody, ze kterých se bude zjišťovat, jaká látka a odkud ryby otrávila. Výsledky by měly být známé příští týden. Rybáři předpokládají, že další uhynulé kusy se nacházejí dál po proudu.

Protesty proti opatřením v Plzni: Odpůrci zaplnili půlku náměstí, demonstrovali i lékaři

Odpůrci opatření proti šíření covidu a povinného očkování vybraných profesí a lidí nad 60 let v neděli odpoledne zaplnili téměř polovinu plzeňského náměstí Republiky. Akce s názvem „Devět kroků ke svobodě. Probudíme Plzeň?“ začala před 14:00. Policie dosud nezaznamenala narušení veřejného pořádku. Akci pořádala iniciativa Chcípl PES, která organizuje demonstrace po celém Česku.

reklama