oběti komunismu

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert adoroval Vladimira Iljiče Lenina a Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), která vypukla 7. listopadu 1917, tedy před 107 lety. Seifert bolševického vůdce obdivoval v mládí i ve středním věku, jednu báseň s názvem Lenin napsal v roce 1926 a stejnojmennou pak v roce 1949. VŘSR uctívala celá plejáda meziválečných básníků, které dnes literární historie považuje za nejlepší české klasiky 20. století. První československý prezident T. G. Masaryk přitom od nástupu do funkce v roce 1918 upozorňoval, že Leninův převrat byl především strašlivým masakrem. Básníci ho ignorovali a podléhali dezinformacím z Moskvy.

Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.

Muži určení k likvidaci – říkalo se jim muklové. Lidé na okraji společnosti a „ničitelé“ tehdejšího socialistického státu. Mezi ně patřil i plukovník Josef Čech, člověk, který jako politický vězeň strávil necelých šestnáct let v kriminále. Životní příběh tohoto muže by se mohl stát předlohou mnoha knih a filmů. Jak ho vnímaly jeho děti a jaký zůstal v jejich vzpomínkách? U příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu to v rozhovoru přiblížil jeho syn Jan.

Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se zřejmě dočkají odškodnění. Sněmovna to hladce schválila během několika minut už v prvním kole projednávání. Pro poslanecký návrh, který vláda odmítla, hlasovali až na dva ze čtyř zástupců KSČM všichni přítomní zákonodárci. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Převádění lidí přes hranice na západ byla po roce 1948 činnost, za kterou při chycení hrozilo převaděčům dlouholeté vězení nebo rovnou zastřelení pohraniční hlídkou. Mezi převaděče patřili i Bohumil Hasil a jeho bratr Josef, známý jako král Šumavy.

Na sklonku července 1950 byly v Ostravě vyneseny čtyři rozsudky smrti, soud nechal oběsit Miroslava Sýkoru, Josefa Polomského, Ladislava Cée a Miloše Morávka. „Mrzí mě, že o tomto zločinu dnes skoro nikdo neví, na rozdíl od procesu s Horákovou,“ říká Marian Sýkora, synovec popraveného Miroslava Sýkory. Popravou Milady Horákové a dalších tří obětí v červnu 1950 vystrašili komunisté především Prahu a Čechy. Potenciální moravské odbojáře se rozhodli vyděsit měsíc poté, ostravský proces trval celých čtrnáct dnů: od 17. do 31. července 1950.

Archeologům se nepodařilo najít ostatky Zdeny Mašínové. Ve středu to uvedla pro televizi CNN Prima NEWS její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob na Ďáblickém hřbitově v Praze nechal prozkoumat magistrát. Vdovu po protinacistickém odbojáři Josefu Mašínovi totiž komunisté v 50. letech pohřbili anonymně potom, co ji několik let věznili. Archeologové následně sami potvrdili, že sice našli dvě kostry dospělých lidí, ani jedna však nepatřila Zdeně Mašínové starší.