Až čtvrtina dospělých Čechů je obézní. Děti, které mají sklon k obezitě, přicházejí během života o téměř 17 let prožitých v plném zdraví, přičemž problémy s nadváhou má téměř 60 procent populace. Takové jsou závěry odborníků, kteří zároveň varují před prognózami, jež tvrdí, že za pět až 25 let se situace výrazně zhorší. Rostoucí zdravotní problém navíc řadí Česko mezi nejhorší země v Evropské unii. Experti u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na 4. března, proto volají po změně v systému prevence i léčby této nemoci.
Obezita je chronické onemocnění, dědičné faktory se na jejím rozvoji podílí více než z 50 procent. Je závažným rizikovým faktorem metabolických a srdečně-cévních onemocnění, poškození pohybového aparátu i řady nádorových onemocnění a dalších chorob. Experti proto poukazují na fakt, že nejde jen o estetický problém.
ČTĚTE TAKÉ: Česká populace budoucnosti? Počet dětí ovlivní „avoiders“, finanční nejistota i životní styl
„Významně snižuje kvalitu a délku života, a to mimo jiné kvůli následkům na duševní zdraví, které přináší,“ připomněla doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. „Obezita představuje významný zdravotně-ekonomický problém pro celou společnost. Bohužel se jedná o závažnou nemoc, kterou je bez odborné pomoci prakticky nemožné vyléčit,“ zdůraznila.
Každé čtvrté dítě má problém s váhou
V České republice je až 25 procent dospělých obézních. Problémy s váhou má pak takřka 60 procent populace – včetně dětí. Nová datová analýza think tanku Ministr zdraví odhalila, že právě ti nejmenší kvůli nadváze a obezitě přicházejí později o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra obezity u nich přitom za posledních 20 let výrazně narůstá.
„Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu nebo obezitu. Hlavní příčinou není jen špatná strava, sladké nápoje a nedostatek pohybu, ale také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Chceme-li trend zvrátit, musíme změnit nejen jídelníčky, ale i přístup k prevenci a podpoře zdravého životního stylu už od raného dětství,“ konstatoval Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Dle odhadů by do roku 2030 mohl podíl obézních dospělých v Česku vzrůst na 35 procent, a náklady na léčbu dětí by mohly v roce 2050 vzrůst na jedenáct miliard korun – to představuje zhruba 1,9 procenta výdajů vynaložených na zdravotní péči v roce 2022, tedy přibližně 50 tisíc korun na jedno dítě trpící obezitou.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Úzkost může být vysilující. Její zvládnutí začíná jednoduchým krokem, říká expertka a radí
„Data ukazují, že v Česku od roku 1990 výrazně narůstá míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. Tento problém je často provází po celý život. U obézních dětí a dospívajících je totiž podle studií pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti,“ popsal lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministr zdraví Petr Smejkal.
Co za obezitou stojí?
Základní příčinou obezity je nerovnováha mezi kaloriemi, které člověk přijímá, a kaloriemi, které spaluje. Mezi hlavní faktory proto patří nezdravá strava a nedostatek pohybu.
V posledních desetiletích dochází k nárůstu konzumace potravin s vysokou energetickou hodnotou, které jsou bohaté na tuky a volné cukry. Spolu s tím se objevuje snížení fyzické aktivity. Lidé tráví dlouhé hodiny sezením v práci u počítače a doma u televize, jen málo času věnují sportu, chůzi nebo jinému pohybu.
Mezi další rizikové faktory patří i genetická výbava, některá onemocnění, jako je snížená funkce štítné žlázy nebo Cushingův syndrom, a psychologické faktory, například nadměrný stres.
ČTĚTE TAKÉ: Denisa s Michalem o dopadech pásového oparu: Mučivá bolest i rána pro psychiku. Varují druhé
Svou roli hrají také sociální a ekonomické příčiny, jako je snadná dostupnost nezdravých potravin a vysoká cena těch kvalitních a nedostatečné vzdělání ohledně zdravého životního stylu. Nedostatek spánku pak zvyšuje hladinu hormonu ghrelinu, který podporuje hlad, a snižuje leptin, hormon sytosti.
Z analýzy Ministra zdraví, která se zaměřila na více než 7 790 českých dětí, vyplynulo, že významnou roli u nadváhy a obezity hraje také zaměstnání otce, příjem domácnosti, nízká fyzická aktivita, ale i míra přijetí spolužáky.
Související studie pak ukazují, že se obezita častěji vyskytuje u dětí, jejichž rodiče trpí nadváhou nebo obezitou. Rozdíly jsou také mezi jednotlivými školami či regiony.
„Za dětskou obezitu nemůžeme vinit samotné děti. Ty se pouze přizpůsobují světu, který jim utváříme my, dospělí – rodiče, učitelé, trenéři, ale také tvůrci politik. Právě dospělí nesou významnou část odpovědnosti. Dětská obezita není jen individuálním problémem, ale odrazem toho, v čem děti vyrůstají, co je učíme, že je normální,“ podotkla lékařka, odbornice na výživu ve veřejném zdraví a členka Kabinetu Ministr zdraví Eliška Selinger.
Změna potřebuje systémová řešení
Mnohým příčinám obezity se lze vyhnout pomocí prevence. Ta zahrnuje dodržování zásad zdravého životního stylu. Základem je vyvážená strava s dostatkem zeleniny, bílkovin a zdravých tuků a pravidelný pohyb, a to ideálně alespoň 30 minut 5x týdně. Pomáhá také dostatek spánku, omezení návykových látek a stresu.
Řešení sociálních a ekonomických faktorů však vyžaduje systémová řešení. „Obezita je totiž výzvou, které čelíme nejen jako jednotlivci, ale i jako společnost. Kapacity obezitologů jsou nedostatečné, což vede k tomu, že není dostatek péče ani pro motivované pacienty,“ zaznívá z Loona.
Veřejnost má podle lékařů obvykle nízkou zdravotní gramotnost o tom, že je obezita nemoc a vyžaduje odbornou pomoc. Často také nezná rizikové faktory ani komplikace s obezitou spojené.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko trápí nedostatek internistů. Lékaři vyzývají k zavedení poplatků, Válek je odmítá
Systémové změny zahrnují mimo jiné úpravu zdravotního systému, legislativy, školství i potravinového průmyslu. „Je důležité, aby byl zdravý životní styl dostupný pro všechny, pro děti i dospělé, pro zástupce různých socioekonomických tříd,“ uvádí odborníci.
Vznikl národní program řešení
Nejen v reakci na aktuální situaci spojenou s obezitou proto vznikl Národní program prevence a léčby obezity, který je aktuálně finalizován Českou obezitologickou společností ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Přinést má komplexní řešení, například zvýšení kapacity a dostupnosti specializovaných obezitologických pracovišť nebo zlepšení dostupnosti účinné léčby.
„Vizí programu je změnit pohled na obezitu jako na chronické onemocnění a zajistit lepší prevenci, včasnou diagnostiku i komplexní léčbu. Klíčová je spolupráce napříč společností – od státní správy po odborníky a veřejnost. Důraz je kladen na zvyšování zdravotní gramotnosti, podporu zdravého životního stylu a multidisciplinární přístup, který pomůže zlepšit zdravotní stav populace a snížit do budoucna náklady na péči,“ popsal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Přednosta Centra diabetologie IKEM a hlavní řešitel Národního institutu CarDia Martin Haluzík dodal, že moderní medicína již nyní nabízí efektivní možnosti léčby. „Vedle změny životního stylu jsou k dispozici i inovativní léky, které pomáhají regulovat hmotnost. U těžkých forem obezity pak mohou výrazně pomoci bariatrické a endoskopické zákroky, které prokazatelně zlepšují zdravotní stav pacientů,“ líčil.
Národní program prevence a léčby obezity se, nejen kvůli dětské obezitě, věnuje i užší spolupráci všech institucí a organizací, které pomohou vzniku obezity u lidí zamezovat i podpořit léčbu.
„Je nezbytné zaměřit se na dlouhodobou změnu stravovacích a pohybových návyků, které budou udržitelné a přizpůsobené individuálním potřebám každého člověka. Klíčem k úspěchu je také podpora psychické pohody a motivace, aby se zdravý životní styl stal přirozenou součástí našeho každodenního života,“ dodala Lenka Vymlátilová, členka nutriční sekce České obezitologické společnosti a lektorka STOB.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: České děti ničí nedostatek spánku: Tloustnou a trpí depresemi. Škodí jim mobily i „energeťáky“
