Děti narozené v roce 2019 se sta let s největší pravděpodobností nedožijí. Potvrdila to nová analýza publikovaná v časopise Nature Aging. Gerontolog Jay Olshansky pro CNN popsal, že délku života se sice stále daří prodlužovat, ale pomalejším tempem než v předchozích desetiletích.
Děti se budou v průměru dožívat pouze 85 let, tvrdil před více než 30 lety gerontolog a profesor epidemiologie a biostatistiky na Fakultě veřejného zdraví na Illinoiské univerzitě v Chicagu Jay Olshansky ve své analýze. Stovky se mělo podle něj dožít pouze jedno až pět procent z nich. Setkal se ale s negativními reakcemi. Mnozí se pohoršovali nad jeho chladnou úvahou, protože si zvykli na předpovědi, že se polovina dětí dožije 100 let.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čisticí prostředky mohou být nebezpečné pro lidské zdraví. Podívejte se, na co dávat pozor
„V roce 1990 jsme předpovídali, že se prodlužování délky života zpomalí a účinky lékařských zásahů, které nazýváme náplastmi, budou mít na délku života stále menší vliv,“ řekl Olshansky. Dodal, že jeho oponenti to ale odmítali a tvrdili, že pokrok v oblasti medicíny a technologií prodlužujících život se bude zrychlovat, což bude mít příznivý vliv i na průměrnou délku života.
Nyní, o 34 let později, Olshansky uvedl, že on a jeho kolegové měli pravdu, píše CNN. Jejich analýza údajů o délce života z Austrálie, Francie, Hongkongu, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Španělska, Švédska, Švýcarska a Spojených států byla zveřejněna minulé pondělí v časopise Nature Aging.
Celkově mají děti ženského pohlaví narozené v roce 2019 v těchto místech šanci 5,1 procenta, že se dožijí 100 let, uvádí studie. U mužů je tato šance pouze 1,8 procenta. „Na ověření naší hypotézy jsme čekali 30 let. Ukázali jsme, že éra rychlého zvyšování průměrné délky lidského života skončila, přesně jak jsme předpovídali,“ sdělil Olshansky. „Stále prodlužujeme délku života, ale je to pomalejším tempem než v předchozích desetiletích,“ podotkl.
Podotkl, že v boji proti závažným chorobám lze i nadále dosahovat pokroku, ale nebude to mít takový účinek na prodloužení života, jak si lidé myslí. „Ve skutečnosti to bude mít klesající účinek,“ dodal. Jediný způsob, jak lze podle něj „prolomit skleněný strop dlouhověkosti“, je zpomalit biologický proces stárnutí.
Během posledních 30 let se také výrazně rozšířila obezita a s ní spojená onemocnění. I to mohlo podle Olshanského přispět ke zpomalení zvyšování dlouhověkosti. „Obezita vede k cukrovce, kardiovaskulárním chorobám, rakovině a dalším onemocněním. Já a moji kolegové jsme v roce 2005 publikovali článek, podle kterého bude tato generace dětí první, která se v důsledku obezity dožije kratšího věku než jejich rodiče,“ uvedl Olshansky.
Podotkl ale, že v reakci na to lékařská věda vytvořila širokou škálu poměrně pozoruhodných technologií prodlužujících život, které jsou určeny k léčbě následků obezity, cukrovky, srdečních onemocnění – léky jako statiny, antibiotika a vakcíny, chirurgické postupy, přístroje k detekci onemocnění a včasné léčbě. „Fungují. Jsou naprosto pozoruhodné,“ zdůraznil.
„Moderní doba je plná lidí, kteří se dožívají sedmdesátky, osmdesátky a někteří i devadesátky a více, přičemž téměř všichni žijí v čase, který byl vyroben lékařskou technologií,“ dodal Olshansky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zákeřný long covid. Problémem je mozková mlha, uvedl Prymula a popsal další potíže
