Praha se v příštích letech promění k nepoznání. V hlavní městě se již pracuje na řadě zajímavých projektů a další se chystají v příštích letech. Podívejte se na zásadní rekonstrukce historických budov či na stavby, které mohou českou metropoli zapsat na mapu světových moderních míst.
Václavské náměstí
Zatímco spodní část nejvýznamnějšího náměstí v České republice již proměnou prošla, ta horní na ni nadále čeká. Revitalizace bude výrazná i proto, že se na místo po více než 40letech vrátí tramvajová doprava.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka o kulturní památku „hlavák“: Slíbili zachovat halu, opřeli se památkáři do magistrátu
„Projekt revitalizace Václavského náměstí jasně vymezuje jednotlivé prostory náměstí pro různé druhy dopravy, rozšiřuje prostor pro chodce, který umisťuje do středu náměstí, v plánu je zřízení samostatného pruhu pro cyklisty a redukování prostoru pro automobily. Díky návratu tramvají budou mít úpravy náměstí nejen reprezentační a pobytový význam, ale současně pomohou významně posílit tramvajovou síť v centru, což bude mít pozitivní dopad na dopravu v celém městě,“ uvádí Institut plánování a rozvoje (IPR).
Stavba tramvajové trati v horní části Václavského náměstí začne zřejmě začátkem příštího roku. Tramvaje v horní části náměstí jezdily do roku 1980, o jejich návratu rozhodlo minulé vedení města. Oproti původnímu stavu budou koleje po stranách náměstí a uprostřed vznikne promenáda, jak můžete vidět na vizualizacích níže:
Hlavní nádraží
Velký poprask koncem roku vyvolal plán na přestavbu odbavovací budovy Hlavního nádraží v Praze. V mezinárodní soutěži na přeměnu nové haly, přilehlých Vrchlického sadů a podobu plánované tramvajové zastávky před nádražím uspěl návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects.
Dominantním prvkem návrhu je velká dřevěná konstrukce, které se má klenout nad novou odbavovací halou směrem k Vrchlického sadům. Zároveň má zmizet velká část haly, zachována má být část nacházející se pod magistrálou. Začít stavět by se mohlo v roce 2028.
Návrh po zveřejnění sklidil kritiku na sociálních sítích a vznikla proti němu on-line petice. Petenti požadují zachování haly, kterou navrhli architekti Jan Bočan, Josef Danda, Alena Šrámková, Jan Šrámek a Julie Trnková a která je podle nich významným reprezentantem architektury 70. a 80. let. Diskutovaným tématem je také památková ochrana budovy, která může jakékoliv plány na přestavbu zkomplikovat.
Libeňský most
V příštím roce se konečně dočká zahájení rekonstrukce Libeňský most, který propojuje Prahu 7 s Prahou 8. V prosinci město představilo vizualizace budoucí podoby mostu. Pražští silničáři budou muset při rekonstrukci Libeňského mostu v jeho části přes Vltavu zbourat větší část, než se původně předpokládalo.
Zbydou pilíře, na kterých vznikne replika původního mostu podle podoby od architekta Pavla Janáka. Důvodem jsou výsledky statických zkoušek. Některé původně plánované postupy zakazuje i nová evropská legislativa.
Již přes rok běží stavba v rámci složitých a nutných přeložek inženýrských sítí a konečně se posouvá i příprava stavby samotného mostu. Podařilo se zabránit stavbě nového mostu dálničních rozměrů se čtyřmi jízdními pruhy a most projde citlivou rekonstrukcí,“ sdělil ve vyjádření zaslaném CNN Prima NEWS někdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě), který v minulosti bojoval proti zbourání historicky cenné stavby.
„I přes větší rozsah bourání, které zasáhne i do obloukové části, tak bude most opraven jako autentická replika dle návrhu a ducha arch. Janáka s kubistickými prvky. Právě to z něj dělá celosvětový unikát. Dodrženo bude i původní řešení materiálů a precizní zpracování povrchů, které jsou navrženy v sochařském detailu a kvalitě.“ doplnil.
Vltavská symfonie a Bubny
Zřejmě nejočekávanější stavbou budoucnosti je Vltavská filharmonie. Na tu město dříve vypsalo mezinárodní architektonickou soutěž, ve které uspělo dánské studio Bjarke Ingels Group. To nyní pracuje na finální studii, která podle dřívějších informací měla být hotova na podzim.
Celá projektová dokumentace město vyjde na zhruba miliardu korun, u stavby hovořil odhad z loňského června o částce 9,4 miliardy korun. Vedení magistrátu chce na stavbu, která by měla podle harmonogramu začít v roce 2027, získat státní příspěvek a zvažuje i zapojení soukromých investorů.
V plánovaném areálu má působit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Česká filharmonie nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Kulturní funkci doplní i kavárny, restaurace a obchodní prostory. Podle dřívějších informací má mít filharmonie tři sály – koncertní pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.
S tím souvisí také další development v celé oblasti. Takzvaný brownfield Bubny-Zátory se nachází mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice a v budoucnu by na něm měla podle plánů města vyrůst čtvrť pro až 25 tisíc lidí. Nová filharmonie, jejíž stavbu začalo připravovat minulé vedení magistrátu, bude umístěna poblíž Vltavské u nábřeží.
Masaryčka a trať na letiště
Výstavba dráhy na letiště je v plném proudu, jak lze aktuálně pozorovat například v úseku mezi Bubny a novou zastávkou Výstaviště. Přesto se stále očekává výstavba těch nejdůležitějších úseků, například mezi Dejvicemi a Veleslavínem.
V příštím roce by se mělo začít pracovat na rekonstrukci historického Masarykova nádraží, které bude sloužit jako výchozí stanice trati na letiště. V posledních měsících navíc již došlo k částečnému dokončení developerského projektu Nová Masaryčka v okolí stanice. V budoucnu se však mohou lidé těšit také na pěší přechod přes kolejiště.