Chirurgické roušky, rukavice, pytle a obleky. Výroba ochranných pomůcek na světě výrazně zvýšila produkci plastů a dalšího odpadu. Lidé si stěžují na nepořádek v ulicích a experti se bojí, že globální snaha o redukci plastů přijde kvůli pandemii vniveč.
Ve chvíli, kdy se velké společnosti celého světa snažily omezovat produkci plastů, zjevila se koronavirová nákaza. Spotřeba ochranných pomůcek vylétla raketově vzhůru a s ní i objem odpadu. Jednotlivé státy se stále přetahují o roušky a respirátory, ze kterých se ze dne na den stalo žhavé zboží.
Ve zhruba padesáti státech světa včetně Česka, Německa nebo Rakouska je nošení roušek povinné pro všechny občany. Člověk by měl správně roušku pravidelně měnit, což objem roušek mezi lidmi zvyšuje. Chirurgické roušky se navíc vyrábí z polypropylenu.
Koronavirus: Interaktivní mapa míst. Podívejte se, kde vás otestují
Brněnské science centrum Vida! vytvořilo pro ministerstvo zdravotnictví interaktivní mapu odběrových míst pro testování na nemoc COVID-19. Uživatelé také zjistí, zda odběrové místo přijímá samoplátce, případně jestli se tam dá vjet autem. Přesnou polohu lze zobrazit v aplikaci Mapy.cz.
„Víme, že znečištění plasty je globální problém a existoval zde dlouho před pandemií,“ řekl pro CNN Nick Mallos z neziskové organizace Ocean Conservancy a dodal: „Ale viděli jsme velkou snahu spotřebu snížit a dosáhli jsme některých skvělých úspěchů. Musíme být velmi obezřetní ohledně toho, jak budeme postupovat po pandemii.“
Zvýšenou produkci plastů lidé vnímají téměř všude. „Kolem mého domu jsou pohozené rukavice a roušky,“ sdělil CNN John Hocevar z americké odnože hnutí Greenpeace. „Poslední dva dny pršelo, takže voda spláchla odpad do kanálu. Tady ve Washingtonu kanály ústí do řeky Anacostia, odkud voda odtéká do Chesapeakské zátoky a pak dál do Atlantského oceánu,“ vysvětlil Hocevar.
Želvy si mohou kus plastu splést s medúzou
Podle studie, kterou zveřejnila americká televize CNN, se každý rok vypustí do oceánu nejméně osm tun plastů. „Zvláště nebezpečná je struktura ochranných pomůcek. Například mořské želvy si třeba mohou splést rukavici nebo plastový pytel s medúzou nebo s jinou potravou,“ varoval Hocevar.
Červ požírající plasty: Ze škůdce včelařů by se mohl stát cenný pomocník v likvidaci odpadů
Když v roce 2017 vědci objevili červa zavíječe voskového, tleskali nadšením, jaký má potenciál pomoci vyřešit jeden z nejnaléhavějších problémů světa – plastový odpad. Sto larev zavíječe voskového (Galleria mellonela) zvládlo spořádat 92 miligramů polyethylenu za dvanáct hodin. Při zapojení více červů jde o slušné výkony – 60 jich za týden dokáže spořádat 30 centimetrů čtverečních nákupní tašky.
Jiný výzkum, který zveřejnil odborný časopis Nature, tvrdí, že se produkce plastů za posledních čtyřicet let zčtyřnásobila. Při jejich výrobě se navíc uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Autoři studie varují, že pokud bude současný trend pokračovat, v roce 2050 se při výrobě plastů vypustí do ovzduší takový objem emisí, jaký dnes vyprodukují všechny dopravní prostředky na světě dohromady.
„Víme, že na mnoha místech na světě ani nemají kapacity na to, aby se odpadu zbavili,“ řekl Mallos pro CNN a doplnil: „Škodí to lidskému zdraví, oceánům, i životnímu prostředí.“
Hocevar z hnutí Greenpeace doufá, že se svět ze současné pandemie poučí. „V dlouhodobém horizontu se chceme zasloužit o vývoj obnovitelných ochranných prostředků,“ uzavřel aktivista.
