Ochranář Hugo: Týraný, několikrát vrácený staford, který konečně našel „Tu“ pravou

Bývalý majitel si na něm vybíjel zlost

Hugo prožil šest let nejspíš v celku spokojeně. To už se nikdy přesně nedovíme. Každopádně měl svou rodinu, kterou miloval a nasadil by za ni život. Cesty manželů se po nějaké době rozešly a při dělení majetku přišlo i na to, kdo si vezme psa. Domluvu střídavé péče o rodinného miláčka ale nečekejte. Ani jeden z partnerů Huga nechtěl, a tak skončil „navíc“ u partnera.

Muž, nejspíš z nečekaného obratu svého života, začal pít a na psovi si vybíjet svou zlost na okolní svět. Huga fyzicky napadal. „Naštěstí“ se ho jednoho dne rozhodl přivázat u táborského útulku, kde začal Hugův další příběh.

„Tam se ho snažili dát do kupy, aby se nebál chlapů a nastavit mu nějaké mantinely,“ popisuje pobyt Huga v útulku jeho nynější majitelka Barbora Přibylová.

Několikrát vrácen do útulku, než ho našla „Ta“ pravá

Útulek odvedl dobrou práci, nicméně je Hugo stále k mužům nedůvěřivý: „Má hodně ochranitelskou povahu, což mi na něm imponovalo. Ale domů muže nebo více lidí přivést nemohu. Hugo mě chrání a i venku občas přijde situace, kdy musím zakročit. Snažím se ale být o krok napřed a dělat věci tak, abych předcházela možným problémům,“ popisuje Hugovu povahu Bára.

Možná i jeho ochranitelské pudy byly důvodem toho, že i když se mu podařilo před Bárou dvakrát najít domov, vždy ho vrátili. Krásná Bára má ale vystudovanou kynologii a díky svým zkušenostem se pro něho stala „Tou“ pravou.

Stejně jako filmový Gump –⁠ i Hugo změnil své majitelce život

S hledáním domova Hugovi pomáhalo mnoho organizací, i organizace Se psem mě baví svět. Za jejím založení stojí Filip Rožek, autor úspěšné knihy o psu Gumpovi. Právě s filmovým hrdinou toho má tento svalnatý staford dost společného.

Stejně jako tulák Gump změnil životy lidí, kterým přišel do cesty, tak i Hugo změnil život Báře. „Je to taky pes z útulku, který mi do značné míry změnil život. Navíc já jsem měla dost špatné vzpomínky na město Tábor kvůli bývalému příteli, teď se mi s ním ale pojí i ty hezké, protože Hugo je z Tábora,“ popsala Bára, jak jí nový parťák ovlivnil život.

Život s hluchým psem i záchrana krav z jatek

Bára patří mezi duše, které nejsou krásné jen na venek, ale i uvnitř. Pomáhá, kde může. Kromě Huga má i fenku amerického stafordšírského teriéra (amstaf) Roxy, která je hluchá. Díky ní založila skupinu Život s hluchým psem, která sdružuje majitele hluchých psů, protože jejich výcvik není jednoduchý. „Věnuji se i hospodářským zvířatům. Hlavně krávám, které mají jít na jatka, snažím se jim najít nový domov a shání finanční prostředky na jejich odkup. Podařila se mi dosud zachránit 5 krav a jednoho kozlíka,“ doplňuje Bára. V roce 2015 založila projekt Art for Animals. Smyslem bylo vytěžit finance, které pak putovaly do dané neziskové organizace. Prvním počinem byla výstava fotek pod názvem Révolution12 (Dvanáct postav, které se aktivně věnují ochraně zvířat). Tím to ale nekončilo: „Pak jsem oslovila různé známé i neznámé umělce a ti vytvořili fotografie, kresby, grafiky s motivem ochrany zvířat. Výtěžek z výstav a prodeje putoval na Farmu naděje.“

Mírumilovná plemena špatně označovaná jako bojová

Kromě Huga a Roxy měla Bára i adoptovaného amstafa Didiho, který ale před pár lety odešel. „Pitbulové a stafordi jsou nejmírumilovnější plemena, ale problém jsou předsudky. Lidé se vždy dozví až to špatné –⁠ když něco provedou, ale je to na majiteli. Tihle psi musí mít řád a pravidla a v rukou špatných lidí to může být zbraň,“ reagovala Bára na problém, kdy lidé často bull plemena chybně označují jako bojová.