Podle údajů společnosti Bioveta bylo usmrceno více než sto dvacet psů. Zdroj: Útulek Borovno
Necelých pět tisíc podpisů již získala petice požadující ukončení vykrvování psů v laboratořích společnosti Bioveta. Ta z jejich krve vyrábí veterinární přípravek dodávaný na trh pod názvem Polyglob. Podle ochránců tím však porušuje zákon o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
K výrobě séra mohlo být podle specifikací uvedených v žádosti ministerstvu zemědělství vykrveno až osm set psů. Společnost Bioveta disponuje vlastním chovem psů plemene bígl. Ti se při pokusech využívají nejčastěji kvůli své mírné a laskavé povaze. Podle údajů ředitele společnosti Libora Bittnera nedosáhl konečný počet ani šestnácti procent uváděného množství a „pokus“ byl již ukončen. Šlo tedy zhruba o sto dvacet psů, z jejichž krve byly získány protilátky pro výrobu přípravku Polyglob. Vysoké hladiny protilátek mohou podle výrobce zmírnit průběh onemocnění, jako jsou psinka či parvoviróza, případně zabránit jejich vzniku. Autoři petice uvádějí, že v době provádění „pokusu“ se v psinci společnosti nacházelo až šest set psů.
Bíglové, kteří se ze zařízení Biovety dostali do útulku Borovno, netrpěli jen zdravotními problémy, ale byli na tom špatně i psychicky. Zdroj: Archiv Útulek Borovno
„Tento výrobek byl vyvinut za účelem záchrany psích životů, a to v případech kdy onemocní např. psinkou či hepatitidou a selže nebo není k dispozici jiná dostupná léčba. Ve většině případů, kdy je produkt použit, se tedy jedná o řešení poslední instance,“ dodává Bittner. To je však v rozporu s tvrzením uvedenými na příbalovém letáku výrobku, kde se uvádí, že se má přípravek podat co nejdříve po výskytu klinických příznaků. Proti psince či parvoviróze je přitom možno psa naočkovat. Nízký výskyt onemocnění u nás potvrzuje i jedna z autorek petice Andrea Kolmanová z psího útulku Borovno a uvádí, že podle získaných informací proto většina produkce preparátu Polyglob směřuje do zahraničí. Podle Bittnera je však potřeba brát v potaz tisíce zachráněných psů a to právě díky séru, který společnost prodává jako doplňkové zboží. „Za naši společnost vůbec nepovažujeme výrobu tohoto přípravku za klíčový nebo důležitý obchod, ale za dodání nástroje pro léčbu závažných onemocnění psů.“
Právě do útulku Borovno se na jaře loňského roku postupně dostalo pět psů, kteří měli pocházet ze zařízení společnosti Bioveta. Všichni byli ve špatné kondici a trpěli různými zdravotními problémy. Ani jeden z nich nebyl socializovaný a při kontaktu s člověkem reagovali vyděšeně. „Psi v době předání nevykazovali žádné známky týrání, podvýživy a byli socializovaní. Bojácnost psů mohla být způsobena stresem ze změny prostředí, přepravou apod.,“ reaguje na dotaz ke stavu psů Libor Bittner. Všech pět psů již bylo adoptováno do nových rodin.
Kromě zbytečnosti vykrvování psů však autoři petice také upozorňují na to, že tato činnost je zřejmě v rozporu se zákonem. Odběr krve vedoucí k nevyhnutelné smrti daného zvířete totiž není podle legální definice možno považovat za pokus. Za sporné je možné považovat i zařazení pokusu do kategorie „mírné“ – při takových je totiž možno odebrat krevní vzorky v množství menším než deset procent celkového objemu. „Jde o čistě komerční výrobu, žádný pokus. Bylo by určitě lepší, pokud by k získávání protilátek Bioveta používala postupné odběry menšího množství krve a ne jednorázové vykrvení, kterým psa zabijí,“ vysvětluje Kolmanová a dodává, že za tímto účelem by společnost mohla oslovit chovatelské stanice či další subjekty, podobně jako je tomu při darování krve.
Dva ze psů trpěli výhřezy víček. Oba museli podstoupit operaci. Zdroj: Archiv Útulek Borovno
„Především bychom rádi se společností Bioveta navázali spolupráci ohledně adopcí psů,“ vysvětluje pozadí vzniku petice Andrea Kolmanová. „V zahraničí je běžné, že zvířata, která prošla mírnými či středními pokusy, dostanou šanci prožít zbytek života v rodinách.“ I když ředitel společnosti Bioveta Libor Bittner na dotaz uvedl, že psi ze zařízení mohou do nových rodin odcházet, informace, které se nám podařilo získat ze zdrojů uvnitř společnosti, říkají opak. „Je to to nejmenší, co pro ně můžeme v takové situaci udělat. Za Beagle Club České republiky mohu říci, že pro to uděláme maximum,“ uzavírá Kolmanová.
