Očkování nesouvisí se sraženinami či plicní embolií, uvedla společnost AstraZeneca

Společnost AstraZeneca v neděli oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech osob z Evropské unie a Británie naočkovaných její vakcínou proti covidu a nenašla žádné důkazy o spojitosti mezi očkovací látkou a zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin. Informovala o tom agentura Reuters. Řada evropských zemí pozastavila očkování vakcínou AstraZenecy kvůli podezření na její možné vedlejší účinky.

„Pečlivé zhodnocení veškerých dat o bezpečnosti více než 17 milionů lidí naočkovaných v Evropské unii a v Británii vakcínou proti covidu AstraZenecy neprokázalo zvýšené riziko plicní embolie, hluboké žilní trombózy či sníženého množství krevních destiček v jakékoli věkové skupině, u jakéhokoli pohlaví, jakékoli šarže či v určité zemi,“ uvedla firma ve vyjádření.

Irsko se dnes stalo zatím poslední zemí, která doporučila dočasně přerušit očkování vakcínou od AstraZenecy. Jako důvod uvedlo případy z Norska, kde byli hospitalizováni tři nedávno očkovaní zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček.

Dánsko a Norsko pozastavily očkování látkou od AstraZenecy již ve čtvrtek a brzy je následovaly další země jako Bulharsko, Rumunsko, Island či Thajsko. Rakousko s Itálii přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.

Očkovací látky AstraZenecy, kterou firma vyvinula ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, se ve čtvrtek zastala Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) s tím, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že za případy krevních sraženin stojí očkování. Mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisová v pátek označila přípravek za excelentní a dodala, že není důvod ho nepoužívat.

V Česku se proti covidu očkuje vakcínou AstraZenecy a také přípravky firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ve čtvrtek informoval, že se v ČR nepoužívají šarže vakcíny AstraZeneca, které přestalo používat Dánsko či Norsko.