Kombinace bezpříznakového COVID-19 a očkování člověka neohrozí, tvrdí epidemiologové

Pokud nejsou přítomny příznaky onemocnění, nejste nemocní v pravém slova smyslu

Co se stane, když se člověk nechá naočkovat proti chřipce a jeho organismus bude oslabený. Nehrozí pak vyšší riziko nákazy COVID-19?                                            „Reakce na očkování neživou vakcínou, kterou je i ta chřipková, vyžaduje zapojení tak malé části imunitního systému, že to jeho celkovou výkonnost nijak zásadně neohrozí,“ uklidňuje vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová vysvětluje, že cílem očkování je vyvolat tvorbu ochranných protilátek. Dodává, že každé očkování představuje zátěž pro organismus. Proto je vhodné se jeden až dva dny po očkování vyhnout fyzické námaze. „Riziko jakékoliv infekce po očkování ovlivnit neumíme, přesto, vzhledem k obrovskému počtu vyočkovaných dávek, nepatří riziko infekcí k nežádoucím účinkům po očkování,“ doplňuje zkušenosti.

Řada lidí prodělá koronavirus, aniž by o tom věděla. Nemají žádné příznaky a rozhodnou se nechat naočkovat proti chřipce. Je řešením, aby si každý člověk, který se chce nechat očkovat, zašel před tím na test, zda není pozitivní na COVID-19?

„Pokud nejsou přítomny příznaky onemocnění, nejste nemocní v pravém slova smyslu. To platí i pro jiná infekční onemocnění. Samozřejmě, pokud je člověk v karanténě, toto očkování by měl raději odložit,“ doporučuje Kateřina Fabiánová. Rastislav Maďar k tomu doplňuje, že „bezpříznakový COVID-19 je signálem dobrého fungování imunity nakažené osoby a očkování neživou vakcínou nepředstavuje riziko komplikací“.

Díky očkování proti chřipce získává organismus lepší schopnost bránit se také ostatním virům

Očkování proti chřipce je v současné době velmi žhavé téma. Co když ale organismus oslabí natolik, že člověk snadněji chytí jinou nemoc, například obávaný COVID-19?

Podle epidemiologů nejsou obavy na místě. „Díky očkování tělo získá určitou schopnost bránit se proti chřipkovým virům. Ano, oslabení může nastat, ale většinou po jednom až dvou dnech přejde. Problém bych v tom určitě neviděla,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová. Rastislav Maďár se připojuje: „Reakce na očkování neživou vakcínou, kterou je i ta chřipková, vyžaduje zapojení tak malé části imunitního systému, že to jeho celkovou výkonnost nijak zásadně neohrozí.“

Očkování proti chřipce zajišťuje praktický lékař nebo očkovací centrum

Lidé, kteří se chtějí nechat naočkovat proti chřipce, by měli kontaktovat svého praktického lékaře. „Starší a definované skupiny chronicky nemocných na léčbě mají nárok na bezplatné očkování u svého praktického lékaře. Zbytek populace, pokud to nehradí zaměstnavatel svým zaměstnancům, si toto očkování musí zaplatit, a to jak u praktika, tak v očkovacím centru, a následně jim na to může přispět jeho zdravotní pojišťovna ze svého preventivního balíčku,“ dodává Maďar.

Vakcín proti chřipce zřejmě nebude dost pro všechny

Podle vakcinologa prof. MUDr. Romana Chlíbka, PhD. lze už za pár měsíců očekávat vakcínu na COVID-19. „Vakcína by mohla být dostupná už koncem letošního roku a v prvních dvou čtvrtletí příštího roku. Očkování bude dobrovolné,“ říká. Otázkou však zůstává, kolik vakcín budeme mít k dispozici. V současné době jich není dostatek ani proti chřipce.

Doplácíme na nezájem o očkování proti chřipce v minulých letech

Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová k tomu dodala: „Bohužel doplácíme na náš nezájem o očkování v minulých letech, kdy se dodané vakcíny ani nevyužily. Společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsme od jarních měsíců, tedy od začátku epidemie koronaviru, dělali maximum v komunikaci s výrobci, abychom je přesvědčili o navýšení dodávek do ČR. Výsledkem je 170 000 vakcín navíc.“ Mnoho lidí, kteří by o očkování přeci jen stáli a nespadají do rizikové skupiny, tak mají patrně smůlu.