Od masakru v Jonestownu – jedné z největších tragédií v americké historii – uplynulo 18. listopadu přesně 46 let. V náboženské komunitě v Guyaně v roce 1978 požilo jed přes 900 Američanů. Konali tak na příkaz reverenda Jima Jonese.
Dne 18. listopadu 1978 zemřelo v Jonestownu, náboženské komunitě v Guyaně, vedené Jimem Jonesem, více než 900 Američanů – požili jed. Reverend Jones, známý svou charismatickou osobností a zaměřením na občanská práva, přivedl do své sekty tisíce lidí. Jeho skupina, nazývaná Peoples Temple (Chrám lidu), se původně soustředila na charitativní činnost a přijímala členy bez ohledu na rasu, což bylo v 50. až 70. letech 20. století velmi neobvyklé a radikální, vzpomíná web People.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Masakry, které otřásly Amerikou. Vražedkyně sektářské Mansonovy rodiny míří na svobodu
Zdánlivě zdravá komunitní dynamika se stala smrtelně nebezpečnou poté, co Jones přesunul církev do Guyany. Zpočátku se zdálo, že mnozí členové jsou v novém prostředí šťastní, ale reverendova paranoia rostla.
Rodinná příslušnice jedné z obětí Jonestownu vzpomínala na dopis, který jí poslala neteř. „Daří se mi dobře. Pěstujeme všechny druhy ovoce a zeleniny. Chystám se zůstat. Jsem teď svobodná a šťastná. Děvčata jsou také se mnou a ty víš, jak je to pro mě důležité,“ píše se v korespondenci podle webu The Washington Post.
Věci se však začaly rychle zhoršovat. Jones stupňoval svou nespokojenost a nadávky a členové komunity se čím dál tím častěji pokoušeli o útěk. Masová vražda a sebevražda, která následovala, se staly předmětem výzkumu chování sekty a středobodem mnoha dokumentárních filmů.
Co přesně se v Jonestownu odehrálo a co jedné z největších masových sebevražd předcházelo?
Jim Jones
Jim Jones se narodil 13. května 1931 v Indianě. O náboženství se začal zajímat už v dětství a v mládí pravidelně navštěvoval kostel. Po dokončení vysoké školy začal pracovat v církevních kruzích a nakonec se stal reverendem v Indianě.
Jeho vlastní církev se jmenovala Peoples Temple (Chrám lidu) – prosazovala rasovou spravedlnost a umožňovala vstup lidem všech etnik s důrazem na rovné příležitosti pro černošské Američany.
Zatímco se počet jeho stoupenců zvyšoval, rozrostla se i Jonesova rodina. Se svou manželkou Marceline a členkou církve Carolyn Laytonovou měl nejméně osm dětí: Stephana Gandhiho Jonese, Jima Jona Prokese, Lewa Erica Jonese, Agnes Pauline Jonesovou, Stephanii Jonesovou, Suzanne O. Jonesovou, Timothyho Glena Tuppera a Jima Jonese Jr.
Ačkoli se samotného masakru účastnili i Jonesovi potomci, někteří z jeho synů přežili, díky čemuž mohli o svém otci, komunitě i tragických událostech dále vyprávět. „Žil jsem v komunitě, která byla plná všech vrstev, všech barev duhy, všech úrovní vzdělání. Většinou jsme žili v harmonii, zejména na začátku života,“ řekl Stephan v roce 2018 televizi ABC News.
Co se ze začátku tvářilo jako poklidné soužití, nabralo temný směr v okamžiku, kdy se Jones začal označovat za proroka a tvrdil, že má schopnost jasnovidectví a může ostatní léčit svou myslí. Situace gradovala a ještě před masakrem v Jonestownu a přesunem církve do Guyany byl reverend oficiálně obviněn ze sexuálního napadení, znásilnění a z organizování falešných léčebných sezení.
Chrám lidu
Jonesova náboženská komunita Chrám lidu vznikla neformálně v 50. letech 20. století. Původním cílem její služby bylo bojovat proti rasismu a chudobě a přitáhnout v Indianě rozmanitou, rasově integrovanou komunitu. O několik let později, v roce 1964, byl Jones vysvěcen jako reverend.
Navzdory původnímu zaměření církve na občanská práva začal Jones brzy měnit směr a varoval své věřící před jaderným holokaustem – válkou, která podle něj měla způsobit konec světa. V reakci na své apokalyptické předpovědi přestěhoval církev do kalifornského města Ukiah, kde věřil, že bude v bezpečí před nadcházející katastrofou.
Nakonec církev otevřela pobočky také v San Francisku a Los Angeles, než se nakonec přestěhovala do Guyany. Jonesův syn Stephan v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ačkoli počátky církve byly silné, vše se velmi rychle rozpadlo, jakmile jeho otec začal usilovat o větší moc.
„Na mém otci nebylo nic duchovního. Samozřejmě, z mého pohledu měl v sobě do posledního kousku milovanou a šťavnatou duši jako všichni ostatní, ale úplně to ztratil ze zřetele. Celá jeho existence byla povrchní,“ řekl Stephan.
Jonestown
Jonestown byla zemědělská osada, kterou Chrám lidu a Jim Jones založili v roce 1974, tedy deset let poté, co byl vysvěcen jako reverend. Vůdce sekty se rozhodl kongregaci do Guyany přestěhovat kvůli negativní publicitě, která začala církev obklopovat především kvůli jeho zmiňovaným skandálům.
Pozemek pro osadu měl rozlohu více než 3 800 akrů a nacházel se v džungli Guyany, jež dříve byla britskou kolonií v Jižní Americe. Píše o tom web PBS. Deklarovaným cílem Jonestownu bylo vytvořit socialistickou, lidovou kulturu, která by se zaměřovala na pěstování vlastních potravin a společnou práci. Skutečnost, jak se později svěřili přeživší, byla však zcela odlišná – místo ideální komunity šlo o intenzivní vězeňské prostředí, kde lidé byli nuceni k tvrdé práci pod neustálou hrozbou násilí.
Zatímco někteří členové Chrámu lidu tvrdě pracovali na přeměně džungle v obyvatelný pozemek od samého založení městečka, sám Jones a zbytek církve se do osady přestěhovali až o několik let později, v roce 1977.
Co vedlo k masakru v Jonestownu?
Jedním z původních členů Chrámu lidu byl také Philip Blakey, který pomáhal Jonestown vybudovat. „Nikdy jsem si nemyslel, že to dojde až sem... Jonestown jsem opravdu miloval, protože jsem ho vybudoval a viděl jsem to všechno z doby, kdy tam ještě rostlo křoví. Teprve když tam přišel Jones, začalo to být špatné. Pokud chtěl opravdu něco udělat pro socialismus, nemohl udělat nic horšího,“ napsal Blakey své exmanželce a bývalé člence církve Deborah Laytonové.
Jones měl členy své církve zcela pod kontrolou. Údajně zakazoval jakékoliv zprávy a informace zvenčí, čímž se postaral o to, že jeho verze života mimo osadu byla považována za jedinou pravdivou. Aby udržel své stoupence v Jonestownu, vymýšlel fiktivní zpravodajské události, rozděloval rodiny a štval je proti sobě. Byl také obviněn ze sexuálního zneužívání členů své církve.
Upozorňujeme, že následující galerie není vhodná pro citlivé povahy.
Jones, který byl často pod vlivem drog, zejména stimulujících látek, začal vykazovat stále nevyzpytatelnější chování. Pořádal například takzvané „bílé noci“, během nichž údajně nutil obyvatele Jonestownu poslouchat celonoční vyprávění o tom, jak se proti němu spikla vláda a média.
Přinejmenším dva z těchto dlouhých večerů podle svědků obsahovaly i tzv. „zkoušku loajality“. Během testu Jones všem, včetně dětí, rozdal látku, kterou nazýval jedem. Následně jim nařídil ji pozřít. Ve skutečnosti však byla neškodná. Rituál byl pouhým trikem, jehož cílem bylo posílit kontrolu nad členy církve a psychologicky je připravit na to, co mělo přijít – na masakr, kterým Jones označil za „revoluční sebevraždu“.
„Když nastal čas, kdy jsme měli padnout mrtví, reverend Jones nám vysvětlil, že jed není pravý a že jsme právě prošli testem loajality. Varoval nás, že není daleko doba, kdy bude nutné, abychom zemřeli vlastní rukou,“ napsala členka sekty Deborah v prohlášení z roku 1978.
Dostat se z Jonestownu sice nebylo snadné, ale přesto se to několika lidem podařilo. Patřila mezi ně i jedna z tamních rodin, která se nakonec rozhodla kontaktovat kalifornského poslance Lea Ryana, jenž se zabýval obviněními proti Jonesovi. Ryan, jeho zaměstnanci, novináři a znepokojení rodinní příslušníci dalších členů církve se proto v roce 1978 do Jonestownu vydali, což následně vedlo k tragické eskalaci situace.
Masakr v Jonestownu
Jedna ze zaměstnankyň kongresmana Ryana, Jackie Speierová, kterou během tragických událostí na podzim roku 1978 pětkrát postřelili, o masakru později veřejně promluvila. Zmínila rovněž, že již před odjezdem na vyšetřovací misi do Jonestownu cítila, že se něco pokazí. Nechala dokonce svým rodičům vzkaz, aby ji našli, kdyby se nevrátila.
Dva osudné dny v Jonestownu pak popsala pro časopis People. „Seděl u stolu,“ řekla o Jonesovi. „Pořád říkal věci jako: ‚Chceme tu prostě žít sami. Všechno je úžasné. Všechno, co slyšíte, jsou lži,‘ a měl na sobě ty sluneční brýle. Vypadal, jako by byl nemocný, nebo se hodně potil. Vypadal trochu maniakálně. Nebyl to ten silný charismatický vůdce, který přilákal do guyanské džungle 900 lidí,“ vyprávěla.
Někteří členové Ryanovi vyšetřovací mise, kteří se rozhodli mluvit s obyvateli osady, si velmi rychle uvědomili, že musí začít s evakuací ohrožených členů církve. Brzy poté však Jonesova paranoia prudce vzrostla. Dokonce poslal své lidi, aby Ryana, Speierovou a celý jejich tým zabili, stejně jako všechny přeběhlíky, kteří za jejich pomoci chtěli uprchnout.
Vražda všech „zrádců“ však Jonesovi nestačila. Instruoval rovněž své stoupence, aby se otrávili požitím valia, chloralhydrátu, kyanidu a fenerganu, který byl podle webu vox.com přimíchán do ovocného nápoje v prášku jménem Kool-Aid. Právě to později inspirovalo hovorový výraz „drinking the Kool-Aid“, kterým je označována silná víra a přijetí smrtící, pomatené nebo hloupé ideologie, a to pouze na základě přesvědčivého přemlouvání někoho jiného.
Výsledek reverendových rozkazů je hrozivý. Do 48 hodin od Ryanova příjezdu byli téměř všichni v osadě Jonestown mrtví, včetně samotného Jonese. Tragická událost byla zaznamenána na zvukový záznam, jenž později objevila FBI. Uprchnout se podařilo pouze asi 90 členům sekty.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kopali si v lesích hroby a čekali na konec světa. „Mesiáši“ lákali do sekt i české politiky
