Vše kolem kauz bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha
Kauza kolem manipulace výběrových řízení na rekonstrukci zámku v Buštěhradě a několika nemocnic a také na pořizování lékařských přístrojů stála Davida Ratha nejen jeho politickou kariéru, ale i kus života. Exministr zdravotnictví měl ve vězení původně strávit sedm let za korupci, z trestu si nakonec odpykal více než polovinu. Krajský soud v Brně v lednu podmíněně rozhodl o jeho propuštění. Rath se ale bude muset do vězení na několik měsíců vrátit. Vrchní soud v Praze totiž vynesl rozsudek v druhé větvi korupční kauzy.
Vše pro bývalého středočeského hejtmana začalo před deseti lety. V pondělí 14. května 2012 zatklo policejní komando Ratha ve chvíli, kdy s krabicí od vína, ve které bylo sedm milionů korun, vycházel z domu manželů Kottových.
Policisté následně při domovních prohlídkách našli v Rathově domě dalších osm milionů korun, hlavně v tajné skrýši v podlaze. To později při svém hodinovém projevu v Poslanecké sněmovně Rath dosti podivným způsobem zpochybňoval.
„U mě doma, kde bydlím, se neobjevily žádné peníze. Jen nějaké drobné,“ pronesl Rath během svého plamenného projevu v dolní komoře Parlamentu. Zatímco se vzdal funkce středočeského hejtmana a opustil ČSSD, poslanecký mandát si ponechal.
Sám Rath žádal, aby ho mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny vydal k trestnímu stíhání. Měla se tak prý ukázat „pravda“. Později začal tvrdit, že peníze, které u něj policie objevila, byly určeny na volební kampaň ČSSD. Strana se od Ratha i jeho tvrzení distancovala.
Rath se cítil jako Horáková
Následně se roztočil kolotoč soudních procesů, během nichž Rath podával stížnosti a odvolání jak na běžícím pásu. Mimo jiné se často řešil jeho údajně nepříznivý zdravotní stav. Rath tvrdil, že se kvůli špatnému zdraví může jen těžko soustředit na soudní řízení.
Politik rovněž mluvil o rozsáhlém spiknutí a začátku nové normalizace v Česku. Přirovnával se také k Miladě Horákové, kterou v 50. letech po vykonstruovaném procesu zavraždili komunisté.
Do karet mu hrálo zamítnutí použití odposlechů, jež policie během několika měsíců sledování pořídila. „Není ztotožnění hlasu, není tam znalecký posudek na hlasy. To znamená, že se vůbec neví, kdo s kým hovořil,“ řekl tehdy Rathův obhájce Roman Jelínek.
Odseděl si půlku trestu
Odposlechy ale v roce 2017 brněnský Nejvyšší soud vrátil do hry. I ty Ratha spolu se svědectvím korunní svědkyně Ivany Salačové, která svou vinu přiznala, dostaly do vězení v Teplicích, kam v říjnu 2019 nastoupil k výkonu sedmiletého trestu.
Poté, co si odseděl polovinu, Krajský soud v Brně během letošního ledna podmíněně rozhodl o jeho propuštění. Dohromady i s vazbou si Rath odpykal tři a půl roku. Z pokuty deset milionů korun zaplatil zatím polovinu.
Odvolací pražský Vrchní soud ale v úterý Rathovi prodloužil již dříve uložený sedmiletý trest o celý rok. Uznal ho totiž vinným v takzvané druhé větvi jeho korupční kauzy. Někdejší politik se tak bude muset minimálně na několik měsíců do vězení ještě vrátit.
