Podepisoval rozsudky smrti ve vykonstruovaných procesech, přesto přál občanům „štěstí a zdar“ do nového roku 1953. Před sedmdesáti lety přednesl svůj poslední novoroční projev československý prezident Klement Gottwald, věrný služebník sovětského diktátora Stalina. Ve sváteční řeči chvalořečil vůdce Kremlu jako posla míru, ale také děkoval bdělé domácí Státní bezpečnosti za odhalení protistátního spikleneckého centra. Oba státníci přitom záhy zesnuli, Stalin 5. března 1953 a Gottwald o devět dnů později.
V Gottwaldově novoroční řeči z 1. ledna 1953 rezonovala dvě témata. Chvalozpěv na sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina, který údajně přehlušuje západní „hysterické výkřiky“ o válce Sovětského svazu se Spojenými státy americkými. A poděkování tajné policii za odhalení spikleneckého centra kolem Rudolfa Slánského.
Od jedenácti poprav neuplynul ani měsíc
„Tím, že jsme odstranili tuto žábu z pramene, půjdeme nyní snáze a pevněji vpřed. Náš dík patří proto věrným a bdělým orgánům naší bezpečnosti, které se nemalou měrou zasloužily o odhalení a likvidaci protistátního spikleneckého centra,“ hřímal Gottwald na Nový rok.
Od poprav odsouzených v jednom z největších vykonstruovaných monstrprocesů padesátých let neuplynul ani měsíc. Sesazený generální tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) z let 1945 až 1951 Rudolf Slánský skončil na šibenici 3. prosince 1952. A s ním dalších deset obětí z řad vysokých funkcionářů strany, například ministr zahraničních věcí Vladimír Clementis anebo náměstek ministra národní obrany Bedřich Reicin. Takovou masovou vraždu v lůně strany nikdo nečekal, v partaji zavládl všudypřítomný strach, aparátčíky zachvacovala panika.
„Rozdrcení spikleneckého centra znamenalo rozdrcení jedné z nejdůležitějších pátých kolon, které si američtí imperialisté pěstovali v táboře míru,“ obviňoval Gottwald v poselství pro rok 1953 své dříve blízké, a vlastně i nejbližší soudruhy.
Generální štáb válečných štváčů prohrál
O americké agenty přitom nešlo, Gottwald dobře věděl, že na šibenici posílá věrné soudruhy, kteří ještě nedávno sami žádali provaz třeba pro Miladu Horákovou. Byla to vnitrostranická čistka. Akce zinscenovaná pod dohledem Salina a sovětských poradců Státní bezpečnosti. A československý prezident si především oddechl, že ho Kreml také nenechal oběsit.
Jedenáct oprátek, na to se nedalo jen tak zapomenout. Nikdo si nebyl jist, že z něho režim neudělá součást dalšího spikleneckého centra. Zvláště, když Gottwald hřímal a hřímal: „Ještě do nedávné doby měli naději, že se jim v příhodné chvíli podaří zvrat v Československu, že se jim podaří odtrhnout Československo od Sovětského svazu a zavléci je zpět do tábora kapitalismu a imperialismu,“ pokračoval Gottwald. „Nyní je po nadějích. V generálním štábu válečných štváčů museli na mapě připrav nové války škrtnout předsunutou pozici označenou heslem Slánský.“
Poslední novoroční projev Klementa Gottwalda zazněl 1. ledna 1953, před sedmdesáti lety. Prezident zemřel 14. března 1953. Zdroj: Národní knihovna v Praze. Kramerius
Poslední novoroční projev Klementa Gottwalda zazněl 1. ledna 1953, před sedmdesáti lety. Prezident zemřel 14. března 1953. Zdroj: Národní knihovna v Praze. Kramerius
Vzteklý pláč a skřípění zubů nepřátel
Odtrhnutí Československa od velkého bratra na východě považoval první takzvaný dělnický prezident za nemožné, což prý u nepřátel socialismu vyvolávalo „vzteklý pláč a skřípění zubů“. Vykonstruovaní spiklenci se údajně snažili zničit i znárodněný československý průmysl, takže Gottwald do novoročního projevu přidal i tyto věty:
„Naše výstavba socialismu je již takovou mohutnou silou, že přes všechny škody a sabotáže, které spiklenečtí zrádci napáchali, nepodařilo se jim rozvrátit a zlomit vývojovou linii našeho hospodářství. Přes všechny úklady a sabotáže spiklenců vzrostla naše průmyslová výroba ve srovnání s rokem 1951 přibližně o 18 %.“
Moudrý mírotvůrce Stalin
Klement Gottwald do projevu zařadil i ódu na Stalina jakožto světového mírotvůrce: „Velký rozmach světového hnutí za mír a jeho úspěchy v minulém roce znovu podtrhují nesmírný význam mírové politiky Sovětského svazu, která je hlavní oporou světového tábora míru a hlavním vyjadřitelem tužeb všeho mírumilovného lidstva. Není sporu, že bez této moudré, důsledné a obětavé politiky Sovětského svazu svět by se již znovu zmítal v krvavých spárech války.“
Světem v té době zmítala studená válka a k ústupkům nebyl ochoten tu Východ, tu zase Západ, oba politické tábory se přitom snažily rozšiřovat geopolitický vliv. Anebo bránit ta území, které podléhala spojeneckým dohodám z nedávno ukončené světové války. Spojenci včetně Sovětského svazu se například dohodli na rozdělení Koreje na 38. rovnoběžce. Sever spadl do sféry Sovětů, jih Američanů.
Gottwald o korejské válce
Sovětská armáda v Severní Koreji záhy předala moc komunistické vládě vedené Kim Ir-senem a ten v červnu 1950 vpadl do Jižní Koreje. S výraznou materiální vojenskou pomocí Sovětského svazu. Spojené státy odpověděly vysláním 300 tisíc vojáků, načež vypukla korejská válka. Na obou stranách se odehrávaly i zločiny proti lidskosti, jihokorejský režim například popravoval osoby podezřelé z kontaktů s komunistickým severem, severokorejský zase občany údajně sympatizující s Jižní Koreou.
Korejský konflikt v novoročním projevu zmínil i československý prezident. Připomínkou nedávného rozhovoru Josifa Vissarionoviče Stalina pro deník New York Times: „V odpovědích pro americký list vyslovil soudruh Stalin vůli Sovětského svazu i ochotu podílet se osobně na jednání mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o zeslabení mezinárodního napětí, jakož i při jakémkoli novém diplomatickém opatření k ukončené války v Koreji.“
Nepoučitelný Kreml
Mezitím uplynulo 70 let, svět se stále nedočkal míru. Kreml už sice společně se severokorejskými vojáky neválčí v Jižní Koreji, zato 24. února 2022 vpadla ruská vojska na nezávislou Ukrajinu.
Stalin je navíc v současném Rusku ctěn jako geniální vojevůdce, který Evropu zachránil před fašismem. A mnohde v Rusku jsou opět vztyčovány jeho sochy, ačkoliv má na svědomí miliony životů. Ruská organizace Memorial třeba vypracovala jmenný seznam 2,6 milionu obětí stalinského teroru na území někdejšího Sovětského svazu. S dodatkem, že jde o pouhou pětinu z celkového počtu zmarněných životů. Někteří historici uvádějí ještě vyšší počet obětí.
„Útoky na Stalina jako na hlavního zloducha, házení na jednu hromadu všechno, co udělal před válkou, během války a po válce, to je přece součást stále stejného ataku na naši minulost, na výsledky druhé světové války,“ prohlásil ruský ministr Sergej Lavrov v listopadu 2021, tedy ještě před zahájením invaze na Ukrajinu. A když se tři měsíce poté Rusko vrhlo s tanky na souseda, v hlavách mnohých Rusů se soudruh Stalin proměnil i na patrona takzvané denacifikace.
Prezident Klement Gottwald na Nový rok v roce 1953 naštěstí neměl pravdu, když tvrdil, že se nikdy neodtrhneme od Kremlu. Během sametové revoluce se to povedlo a poslední sovětský voják se zbraní v ruce opustil Československo v červnu 1991. Bohužel, dějiny se někdy dokážou opakovat až zvráceným způsobem.
