O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.
Zeman hlásá, že navazuje na „masarykovskou tradici“, Masaryk si ale vánoční projev vyzkoušel pouze jednou. Před Vánocemi v roce 1933 ho natočil pro filmový žurnál soukromé Foxovy společnosti. Projev však v tištěných médiích vyvolal jen vlažnou reakci, dokonce nebyl v novinách ani přepsán. A jeden z nejčtenějších českých deníků Národní politika z projevu pouze stručně citoval.
Masarykův candát, Novotného tlačenka a Zemanův ovar aneb Z dějin prezidentské kuchyně
Na Pražském hradě se v posledních 103 letech servírovalo ledasco, strůjce pádu komunismu v Evropě Michail S. Gorbačov třeba dostal kuřecí plátek s ananasem. Nyní Hrad osiřel a odpadá i recepce ke státnímu svátku 28. října. Okuste proto speciality prezidentské kuchyně alespoň prostřednictvím Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Co třeba na Hradě obědval syrský či zambijský prezident?
„Naše děti se již chystají k oslavě Vánoc, a já si tak opět vzpomínám na vlastní dětství, kdy jsem s kamarády po naší vsi chodil dům od domu a zpíval: Sláva Bohu na výsostech a na zemi pokoj lidem dobré vůle,“ prohlásil ve vánočním poselství tehdy už třiaosmdesátiletý prezident.
Počasí před Vánocemi bylo roku 1933 vpravdě zimní, v Praze během prosince klesly teploty až na minus 17 stupňů. Masaryka ale zajímal hlavně politický mráz, který přicházel z Německa, kde už vládl Hitler.
Prezident věřil, že k nové světové válce nedoje. „A tak si uvědomuji stále slova evangelia a opakuji je vroucně v naději, že my všichni, moji spoluobčané a občané všech států, se konečně rozhodneme pro Ježíšovo přikázání čisté lidskosti,“ doufal T. G. Masaryk v mírovou budoucnost. Začátku druhé světové války se ale naštěstí nedočkal, zesnul v září 1937.
Benešův omyl, nebál se bolševizace
Těsně před Vánocemi 1935 se novým prezidentem stal Edvard Beneš. Jeho tehdejší vánoční projev je ale historiky považován spíše za proslov inaugurační, nikoli za vánoční poselství. O rok později však skutečně založil tradici vánočních poselství.
Benešův proslov začal o půl šesté večer na Štědrý den roku 1936, a prezidentův hlas tak pronikl k milionům posluchačů ve chvíli, kdy zrovna pojídali smaženého kapra. „Není vhodnější chvíle nežli právě ta dnešní štědrovečerní nálada, abychom si řekli s radostí, že jsme v roce 1936 pracovali dobře,“ zahájil svou řeč prezident Československa.
Beneš posluchače uklidňoval, že Československu nehrozí fašizace ani bolševizace země. „Bylo by bláhovostí chtít zasazovat tyto obojí ideologie a doktríny tam, kde poměry, struktura společnosti a ideové a mravní síly jich nesnesou,“ prohlásil. Následnou politikou ovšem přispěl k odstoupení pohraničí a k nacistické okupaci i k vítěznému komunistickému puči.
O Vánocích roku 1938 pronesl svůj první vánoční projev prezident Emil Hácha, to už bylo Československo okleštěnou zemí bez Sudet, které si vzal Adolf Hitler. „Radostná nálada vánoční vypěstovaná staletou tradicí nedovoluje nám zapomenout na smutek, který nás všecky svírá,“ prohlásil v poselství plném vlastenectví. „Jsme ale stále na svém kusu země, jako jsme na něm byli déle než tisíciletí,“ povzbuzoval národ.
Když jsou z jednoho poselství tři
O rok později, na Vánoce 1939, už ale Hácha nevládl ani Slovensku a české země okupovala německá armáda. Místo jednoho vánočního projevu tak vlastně Čechoslováci mohli vyslechnout hned tři. V Bratislavě, v Londýně a v Praze. Z překotného vývoje měl asi největší radost nově ustanovený slovenský prezident Jozef Tiso, který v sáhodlouhé štědrovečerní řeči mimo jiné prohlásil: „Prvé Vianoce v slobodnom štáte slovenskom sú pre nás preto radostnými, lebo dnes je národ už doma.“
Historik: Zdraví trápilo prezidenty. Svobodu zbavili funkce, Masaryk a Beneš odstoupili
Aktuální situace kolem prezidenta Miloše Zemana není podle historika Jaroslava Šebka ničím ojedinělá. Výrazné zdravotní problémy během výkonu své prezidentské funkce měli skoro všichni předrevoluční prezidenti. „Možná jen s výjimkou Antonína Novotného,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šebek. S jakými zdravotními problémy se potýkali?
Protektorátní prezident Hácha na Vánoce roku 1939 do velkého projevu asi neměl chuť a mluvil stručně a krátce. V osm hodin večer jeho rozhlasový proslov uvedla píseň Narodil se Kristus Pán.
„Každý, kdo může i v dnešní válečné době prožívat tento večer u domácího krbu v plném kruhu svých nejbližších, musí si vážiti více než kdy jindy tohoto vzácného štěstí,“ řekl. Mimo jiné tak Hácha národu naznačil, ať se raduje alespoň z toho, že čeští muži nemusejí umírat na bojištích podobně jako mladí Němci.
Po svém odchodu do Velké Británie v říjnu 1938 se ale vánočních projevů nehodlal vzdát ani exilový prezident Beneš a pronášel je prostřednictvím stanice BBC.
Třeba v poselství z roku 1942 se ovšem mýlil, když předpokládal, že válka do roka skončí. „Za několik dnů vstoupíme do roku čtyřicet tři. Bude to rok ohromných, rozhodujících událostí válečných, jež nám vítězství zcela jistě přinesou.“
Pracovnice, která přijímala Havla do vězení: Dostala jsem rozkaz na nic se neptat
Když 7. ledna 1980 přivezli do ostravské věznice Václava Havla, v takzvané příjmové komisi seděla i Eliška Romanová z oddělení nápravně výchovné činnosti. Ve věznici v ostravských Heřmanicích je zaměstnána dodnes jako sociální pracovnice. „Václava Havla k nám přivezli společně s Jiřím Dienstbierem a Václavem Bendou. Zkonfrontovali jsme je všechny se spisy, ale od náčelníka věznice jsem tehdy dostala rozkaz, abych se jich na nic neptala,“ vzpomíná 65letá Romanová přímo ve své vězeňské pracovně.
Protektorátní prezident Hácha mohl pronést vánoční projevy ještě v letech 1943 i 1944. Ten poslední už prý fyzicky a psychicky nemocný prezident protektorátu Čechy a Morava nedokázal přečíst plynule, musel být předtočen a důkladně prostříhán.
Na Vánoce roku 1945 opět mluvil pouze Edvard Beneš, Hácha v červnu zemřel ve vězeňské nemocnici a Tiso čekal v kriminále na rozsudek smrti. „Buďme všichni tvořivými, činorodými, realistickými a nepřehnanými optimisty,“ řekl k národu Edvard Beneš. Netušil, že už stihne jen dvě další vánoční poselství.
Brzy po komunistickém puči v únoru 1948 vystřídal Beneše na Hradě takzvaný první dělnický prezident Klement Gottwald. Ten nechtěl být nijak spojován s „tmářskými“ vánočními svátky a zavedl novoroční projevy, u kterých zůstali i všichni jeho nástupci včetně Václava Havla a Václava Klause.
K tradici z let 1936 až 1947 se vrátil až Miloš Zeman na druhý svátek vánoční v roce 2013. Tehdy zdůraznil, že touto změnou se hlásí k Masarykovi, ale jak už bylo uvedeno výše, první československý prezident neměl o pravidelné vánoční poselství zájem, pouze jednou vyhověl filmařům.
Na Nový rok řečnil i Hitler
Zajímavé je, že Gottwald raději navázal na nacistickou tradici novoročních projevů, než aby byl spojován s Masarykem, Benešem a s narozením Ježíše Krista.
Na novoroční poselství si totiž potrpěl nacistický vůdce Adolf Hitler a v době protektorátu s ním byli důkladně seznamováni i Češi a Moravané: „Vyzbrojeni jako nikdy stojíme na prahu nového roku. Rok 1941 přinese dovršení největšího vítězství našich dějin,“ chvástal se německý diktátor například 1. ledna 1941 v poselství, které otiskly všechny deníky v okupovaných zemích, včetně pražských Lidových novin.
Červnovým atakem na Sovětský svaz ve stejném roce však Hitler začal pracovat spíše na zkáze svých armád a celé říše.
Na nového českého prezidenta, který nahradí Miloše Zemana, tak čeká jedno velké dilema. Zůstane u vánočních poselství, anebo se vrátí k těm novoročním? Historická stigmata jsou spojena s oběma možnostmi.
