INTERVIEW, Jakub Kašpar - 30.6. v 17:30
Krkonošský národní park (KRNAP) navštěvuje čím dál tím více turistů, proto se ochránci odhodlali k dalším úpravám. Nově jsou tak na Sněžce nainstalovány sítě, které zamezují lidem vstup na určitá místa. Zároveň od středy platí i nová zonace. Jak a kde se v Krkonoších budeme moci pohybovat? Na to odpovídal v pořadu Interview na CNN Prima NEWS náměstek ředitele správy KRNAP Jakub Kašpar.
V Krkonošském národním parku byly dosud cesty ohraničeny řetězy, které měly stačit k zamezení vstupu turistů na chráněná místa. Nefungovaly. „Až stovky lidí denně se pohybovaly mimo vyznačená území,“ tvrdí náměstek ředitele správy KRNAP Jakub Kašpar.
Nově jsou tak v Krkonoších nainstalovány i metr vysoké oranžové sítě. „Už druhý týden se sítě osvědčují,“ říká Kašpar. Zátarasy však v KRNAPu nebudou celoročně. „Začátkem října je demontujeme a poté je zase na jaře nainstalujeme,“ slibuje Kašpar a dodává, že při napadaném sněhu nejsou sítě potřeba. Motivace turistů ale nechce posuzovat. „Někteří na místa vstupovali s domněním, že zátarasy jsou z hlediska jejich ochrany, nikoliv pro ušetření přírody,“ myslí si. Za překročení do chráněné části může dotyčný dostat pokutu až deset tisíc korun.
Ohrožena jsou zvířata i rostliny
V ohrožení jsou jak zvířata, tak rostliny. „Například pampeliška krkonošská roste výhradně na Sněžce a nikde jinde na světě. Turisté by ji mohli zcela vyhubit,“ říká Kašpar. Podobně se z hor ztratili i medvědi. „Svůj prostor potřebují například i jeleni,“ doplňuje. Opatření sahají až na přelom 19. a 20. století, kdy se uplatňovala omezení kvůli sběračům bylinek.
Nová zonace slouží k ochraně území
Jedním z nástrojů, jak ochránit přírodu, je i takzvaná zonace. Ta rozděluje celé území národního parku do oblastí se srovnatelně cennými přírodními hodnotami podle cílů ochránců. Chráněné zóny tak nejsou rozčleněny do jednotlivých stupňů (1., 2. a 3. stupeň), ale do skupiny přírodní (A), přírodě blízké (B), soustředěné péče (C) a kulturní krajiny (D). Podrobné rozčlenění naleznete na webových stránkách KRNAPu.
„Například Sněžka se z prvního stupně ochrany dostává od středy do zóny přírodní, turistů se omezení ale nijak zvlášť nedotknou,“ vysvětluje Kašpar. Podle něj se dosud číslované zóny mění na zonaci „managementovou“, tedy popisující především dlouhodobé cíle a pravidla péče o přírodu v dané zóně.
Vstupné by pomohlo v regulaci
Celý národní park za rok navštíví zhruba 12 milionů turistů, letos by se návštěvnost mohla ještě zvýšit, jelikož Češi odkládají zahraniční dovolené kvůli koronaviru. „Nemáme se na to moc jak připravit, snažíme se alespoň posílit strážce, kteří by na turisty dohlíželi a mohli tak s nimi i více komunikovat,“ tvrdí Kašpar.
Vstupné může být jednou z možností další regulace, neumožňuje to ale legislativa. O možném vstupném se ale jedná. „Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navrhoval například zavést vstupné na Sněžce,“ doplňuje. Právě tyto získané peníze by mohly posílit dohlížející a ochránce, pomoci zároveň ve výstavbě tras, cest a informačních cedulí.
Motorová vozidla jsou potřeba
V Krkonoších je ale i dost motorových vozidel, která okolí taky nepřispívají. Při životě v horách se ale bez nich místní neobejdou. „Motorová vozidla tu jsou a budou, protože je potřebují boudaři, horská služba a i my,“ říká Jakub Kašpar. Najdou se ale i tací, kteří se na území na motorových vozidlech pohybují, ačkoliv nemají povolení. „Za nejvyšší přestupek mohou dostat turisté pokutu až 100 tisíc korun,“ dodává.
