Kojenecké ústavy mají fungovat dál. Nesmysl, kritizují Piráti. Je ohrožena péče o malé děti?

Fungování takzvaných kojeneckých ústavů by se mohlo o dva roky prodloužit. Vyplývá to z připravované novely zákona o ochraně dětí, kterou předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí. S jejich prodloužením nesouhlasí koaliční Piráti či vládní zmocněnkyně pro lidská práva, podle nichž ústavy ztratily svůj účel. Někteří odborníci však upozorňují, že je v Česku nedostatek pěstounů a hrozí, že se o některé děti nebude mít kdo postarat.

„Nejmenší děti, pro které byly ústavy zřízeny, potřebují blízkost, péči a podporu. Ale největší skupinu dětí v kojeneckých ústavech tvoří děti ve věku 4 až 6 let. To znamená, že ústavy ztratily svůj účel. Zbývající rok a tři čtvrtě se proto musí využít k tomu, abychom vyřešili problém několika desítek dětí mladších tří let,“ uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) pro CNN Prima NEWS. Pro další odkládání termínu proto nevidí důvod.

Kojenecké ústavy mají skončit v roce 2024. Tak bylo na náš návrh schváleno. Proti návrhu na prodloužení fungování je @olgarichterova. Počet nejmenších dětí v ústavech klesá. Řešení je v prevenci a v podpoře pěstounů a ohrožených rodin, ne v prodlužování fungování ústavů. pic.twitter.com/UwjpmYTIYJ

— Piráti (@PiratskaStrana) April 5, 2023

Podobně to vidí také její kolegyně a poslankyně Pirátů Klára Kocmanová. „Ve chvíli, kdy počet dětí v ústavní péči postupně klesá a kojenci v nich už téměř nejsou, fungování těchto ústavů není nadále smysluplné. Navíc, péče v rodině, i v té náhradní, je pro dítě vždy lepší,“ řekla Kocmanová.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nová vlna nemocí? Chřipka ustupuje, dětí s respiračními infekcemi přibývá. Množí se i spála

Kojenecké ústavy měly podle novely z roku 2021 v podstatě zaniknout na konci příštího roku. Výjimka platila pro děti s těžkým zdravotním postižením a pro děti umísťované v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů.

Z návrhu, který teď předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí, ovšem vyplývá, že by mohly být v provozu až do konce roku 2026. „Dětský domov pro děti do tří let věku, který poskytoval služby ke dni 31. prosince 2024, může poskytovat zdravotní služby a zaopatření... nejdéle do 31. prosince 2026,“ stojí v novele v přechodných ustanoveních.

Mluvčí ministerstva Jakub Augusta uvedl, že tato doba poslouží jako přechodné období. „Úpravou zákona o sociálně-právní ochraně dětí vzhledem k množství pozměňovacích návrhů nedošlo k úplnému zrušení dětských domovů pro děti do 3 let. Byla ‚jen‘ částečně omezena péče o ty nejmenší. K úplnému zrušení těchto zařízení – i vzhledem k nízkému počtu dětí, které se tam nachází – by mělo dojít právě chystanou novelou. V rámci přípravy novely zákona OSPOD bylo během prvotní diskuse zvoleno toto přechodné období,“ uvedl Augusta.

O tom, že nejmenších dětí v ústavech ubývá, svědčí i analýza, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí nechalo připravit. Zatímco v roce 2018 bylo v kojeneckých ústavech 441 dětí do tří let, začátkem loňského roku to bylo jen 138. „Pokud by pokračoval dosavadní trend, dostal by se počet dětí ve věku do tří let na nulu už v roce 2024,“ uvedlo ministerstvo. Podle jeho analýzy loni v květnu děti nad čtyři roky tvořily dvě třetiny osazenstva kojeneckých ústavů. Dětí nad 7 let bylo ovšem v zařízeních jedenáctkrát víc než kojenců do jednoho roku. Zdravotní postižení měla jen malá část dětí.

Je nutné pracovat napříč regiony

„V kojeneckých ústavech je minimum dětí z důvodu závažného týrání. Velká část dětí je zde z důvodů sociálních, jde o kombinaci chudoby, špatného bydlení a absence terénních služeb, které by posílily rodičovské kompetence, pomohly dané rodině projít krizovou situací. Tam je potřeba napřít pozornost, ne stále prodlužovat působnost nové legislativy. To jsme dělali 30 let a nikam to nevedlo,“ řekla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Nastínila i krátký plán do budoucna. „Primárně je nyní potřeba rychle zajistit dostupnost podpůrných služeb pro aktuálně ohrožené rodiny a předejít jejich rozdělení. Děti, které jsou nyní v kojeneckých ústavech, mají mít individuální plány a má být jasné, co OSPOD a služby v území udělají proto, aby se děti mohly co nejrychleji vrátit do svých původních, stabilizovaných rodin. Jen malé procento dětí, které by se vrátit nemohly, bude potřebovat náhradní rodiny,“ řekla.

Podle Unie zaměstnavatelských svazů je rušení předčasný krok a pro děti nebude dostatek pěstounů. Jak se péče zajistí, chtějí vědět i odboráři.

Příkladem jsou děti z kojeneckých ústavů v Ústeckém kraji, ve kterém se jich nachází 93. Dostatek pěstounů však kraj nemá. Děti tak nejspíš přesune do běžných dětských domovů. „V minulém roce jsme evidovali 138 dětí do tří let a taková kapacita pěstounské péče by napříč republikou měla být. Není nutné hledat v jednom konkrétním regionu, naopak je nutné pracovat napříč regiony, aby se vhodní pěstouni našli,” doplnila Šimáčková Laurenčíková.

Je třeba zkvalitnit pěstounskou péči

Na nedostatek pěstounů upozorňují i další odborníci. „Návrh je dobrý, ale je potřeba ho podpořit tím, že budou k dispozici pěstouni. Zrovna Ústecký kraj mě nepřekvapuje. Je to o tom, jaké stát vytváří podmínky pro pěstouny a jak je podporuje. V tom máme určitě rezervy a bez toho to nepůjde. Na druhou stranu pokud dojde ke zrušení ústavů, tak možná i zde budou pracovníci s kvalifikací, kteří se budou moci etablovat jako pěstouni. Ale určitě to nebude jediné možné řešení,“ sdělil Zdeněk Soudný, ředitel neziskové organizace Dobrá rodina věnující se péči o ohrožené děti.

Podle něj je proto třeba klást důraz na zkvalitnění systému pěstounské péče. „V první řadě je to otázka sanace. Je třeba změnit sociální postavení pěstounů. Je to podobné, jako se kdysi podařilo změnit pohled na profesi učitele, tak i na pěstouny by lidé měli nahlížet jako na profesi. Bylo by potřeba, aby se změnila i podpora, kterou dostávají. A tím nemyslím jenom tu finanční, ale také v přístupu k odborným službám a potřebám,“ doplnil Soudný.

Připomněl, že podle podkladů k zákonu se kojenecký ústav může přeměnit na jiné zdravotnické zařízení pro děti. Může mít lůžka dlouhodobé a následné péče i ambulantní a domácí péči. „Je důležité to dotáhnout do konce, aby taková střediska skutečně dobře a efektivně fungovala. Aby namířila ty potřebné služby. A to nejen u pěstounských dětí. Ta potřeba odborných služeb je velká také u mimo pěstounské péče. I v běžné populaci je mnoho dětí, které vyžadují specializované potřeby a také je nemají kde dostávat, protože je jich prostě nedostatek,“ dodal.