Dětí s nadváhou a obezitou je v tuzemsku více než čtvrtina. Zdroj: Getty Images
Počet dětí s nadváhou a obezitou v tuzemsku stále roste, problémy má už více než čtvrtina z nich. Podle expertů je situace kritická, společnost navíc nezdravému životnímu stylu mnohdy nahrává. Politici proto navrhují několik změn, které by tuto tendenci měly zpomalit.
Více než čtvrtina dětí v republice má nadváhu (9,6 procenta) nebo obezitu (16,4 procenta). V porovnání s rokem 1991 přibylo obézních dětí téměř desetinásobně. Ukazují to výsledky studie, které byly prezentovány na semináři k dětské obezitě v Senátu,
Trend se snaží zvrátit politici i experti. „Pandemie covidu vše ještě akcelerovala,“ uvedl dětský kardiolog z Fakultní nemocnice Plzeň Petr Jehlička na semináři v Senátu.
ČTĚTE TAKÉ: Vzorný student a skaut, pak bezdomovec. Kdo byl dětský herec, jehož smrt zasáhla svět filmu?
Tělocvik
Odborníci se shodují, že je potřeba mladé vést k pohybu. V době technologií je ale často těžké děti zaujmout. „Tělesná kondice dětí je špatná a nezlepšující se. Je potřeba posilovat tělocvik v rámci školních programů. Na ministerstvu školství se o tom vede debata,“ sdělil pro CNN Prima NEWS místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Marek Výborný (KDU-ČSL).
Místo navýšení počtu hodin tělocviku na školách by však viděl za přínosnější, aby se na školách dále konaly „lyžáky“, školy v přírodě nebo třeba sportovní kurzy. „Týden aktivního pohybu je víc než jedna hodina týdně. Navíc víme, jak děti tělesnou výchovu pojímají…“ pokračoval Výborný, který má pedagogickou praxi.
Častou nechuť dětí ke cvičení potvrdil i jeho opoziční kolega z výboru Zdeněk Kettner (SPD). „Máme problém, děti se nám nehýbají. Dost často s podporou rodičů. Na škole, kde jsem učil, nosily často omluvenku jako ‚rýmička, modřinka, kašílek‘ a tak dále. Je to tělocvikářské záškoláctví podporované rodiči,“ popsal na půdě Sněmovny. I on by se zaměřil na aktuální osnovy, než aby hodiny tělocviku navyšoval.
Například na Praze 6 spustili pilotní projekt, který má děti ke sportování přimět. „Jde o projekt Trenéři ve škole, kde s žáky nesportují učitelé, ale profesionální trenéři. Jednou za půlrok také vyplácíme příspěvek na dítě 600 až 800 korun na sport ve sportovních klubech. Jako člověk, který velkou část života sportoval, vím, že tělocvik je něco jiného, než když jste v nějaké klubu a děláte sport, který vás uhrane,“ sdělil radní pro sport a místopředseda výboru Jan Lacina (STAN). Jedním ze základních principů programu je přitom zákaz náborování.
Jídelny
Vedle sportovních aktivit je pro tělo důležité i jídlo. „Výživa má významný vliv na zdraví lidí. Jak nedostatečný, tak nadbytečný příjem některých složek výživy může zdraví ovlivnit, a to spíše negativně,“ upozornil u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně lékař a předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. I proto ministerstvo zdravotnictví chystá změny ve stravování.
„V současné době připravuje Státní zdravotní ústav ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví metodiku zaměřenou na možné způsoby poskytování dietního stravování v rámci školního stravování – od přípravy, dovozu, donášky,“ uvedl na dotaz CNN Prima NEWS mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Děti si ale často nakupují pochutiny i mimo školu, a to před nebo po vyučování. Oblíbeným nápojem je u žáků i energy drink. „Jejich složení je polovina periodické tabulky prvků. Je jednoznačné, že to nemůže být zdravé. Pro tělíčko, které je teprve ve vývinu, je to naprosto brutální. Mezi dětmi se energetické drinky dost rozšiřují, stejně jako nikotinové sáčky a podobně. Jsem pro, aby se na to stát zaměřil,“ sdělil místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Kettner.
Regulace se ale z části už chystá. Energetické drinky by měly být v budoucnu prodejné jen na občanku, omezení čeká i nikotinové sáčky. Novela poslanců vládních stran a ANO, kterou Sněmovna téměř jednomyslně schválila už v prvním kole projednávání, zakazuje jejich prodej dětem. Získat je budou moct jen plnoletí.
Rodina
Politici se ale shodují, že svou roli by měla sehrávat i rodina. „Rodiče i veřejnost mají tendence přehazovat všechno na školu. Nemyslím, že je to správně,“ svěřil se poslanec Lacina. Pracovat s rodičovskou veřejností by doporučoval i předseda klubu KDU-ČSL Výborný.
Podpora prý chybí ale i v samotném studiu. „Klesá i počet rodičů, kteří motivují ke škole jako takové. Místo toho, aby rodiče vybízeli k lepším studijním výkonům, sahají po jednodušších řešeních,“ dodal Kettner.
I proto resort školství plánuje na konci března zveřejnit výsledky studie České školní inspekce ohledně fyzické zdatnosti dětí, od kterých se budou dál odvíjet možné změny.
