Energie a evropské peněženky
Cena elektřiny na burze v Lipsku poprvé překonala hranici 700 eur, tedy asi 17,5 tisíce korun za megawatthodinu. Na rekordních úrovních se v Evropě obchoduje také cena zemního plynu, která atakuje hranici 300 eur za megawatthodinu. Podle expertů se blížíme hranici, kdy by vláda měla radikálně zasáhnout. Co Fialovu kabinetu doporučují?
„Když se podíváte na vývoj cen zemního plynu a elektřiny, hrozí kolapsem ekonomiky nejen u nás, ale na úrovni celé EU. Reakce je nutná. Když chcete udělat něco rychlého, nabízí se například cenový strop u elektřiny,“ řekla v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková.
Jde prý o nástroj, který doporučovala využít již několikrát. A vláda prý k takovému kroku má dokonce oporu v legislativě. „V rámci zákona o cenové regulaci z roku 1990,“ upřesnila Švihlíková. Vláda Petra Fialy by podle ní měla toto téma pozvednout na celounijní úroveň v rámci českého předsednictví evropské sedmadvacítce.
Zastropují se ceny energií?
Evropská unie včetně Česka by pak podle Švihlíkové měla změnit energetickou politiku a hlavně přístup k fosilním palivům. Ta se prý zbytečně démonizují, přechod k obnovitelným zdrojům proto probíhá příliš rychle a důsledky nyní pociťujeme na vlastní kůži.
„Zastropování cen energií je poslední záchranná brzda, kterou by jakákoli vláda v ekonomice měla udělat,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Martin Slaný, hlavní ekonom skupiny DRFG. Podle něho by ale takový zásah měl přijít na úrovni Evropské unie. „Protože trh je deformovaný na úrovni EU,“ dodal Slaný.
Takový krok dokonce už nevyloučil ani ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „S ohledem na vývoj situace a nárůst ceny za elektřinu se zdá, že se trh trochu vymkl kontrole. Pokud bychom se v rámci EU shodli na společném řešení zastropování, podpořil bych ho. Budeme muset něco udělat, když evidujeme 20% nárůst cen během jednoho dne. To je mimo realitu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zásah do trhu emisních povolenek
Jako opatření, které by vláda měla přijímat ruku v ruce se zastropováním cen energií, je zásah na trhu s emisními povolenkami. „Obchodování s emisními povolenkami je naprosto zásadní téma. To bych očekávala jako prioritu,“ řekla Ilona Švihlíková v pořadu Co na to vaše peněženka. S tím souhlasil také Martin Slaný. „Mělo by to být primárně do emisních povolenek, to může být okamžité a rychlé řešení,“ řekl. Ceny emisních povolenek se na evropském trhu obchodují mezi 90 a 100 eury za tunu ekvivalentu CO2. Na celkové ceně elektřiny se ale podílí jen zlomkem.
Jiný druh opatření navrhuje ekonom Lukáš Kovanda. „Česká vláda by mohla snížit cenu elektřiny, pokud by postupovala po vzoru Francie. Tamní polostátní energetický podnik EdF musí podstatnou část své jaderné elektřiny prodávat dodavatelům pro francouzské firmy a domácnosti za státem nařízenou cenu, která je zpravidla nižší než ta tržní,“ uvedl Kovanda pro CNN Prima NEWS. Jde svým způsobem o cenový strop, který je ale uplatňován selektivně, nikoli plošně.
Jak rozdělit ČEZ?
Další možností, která by ale přinesla efekt až v delším časovém horizontu, je rozdělení tuzemské energetické skupiny ČEZ. Vláda by pak pod absolutní státní kontrolu mohla získat tu část, která má v gesci cenotvorbu, distribuci elektřiny a jadernou energetiku. „Stát by to vyšlo na zhruba 250 miliard korun, ale pak by měl plnou kontrolu nad cenou elektřiny a mohl by ji zastropovat, aniž by narážel na odpor menšinových akcionářů,“ vysvětlil Lukáš Kovanda smysl takového kroku.
S dělením ČEZ by podle Kovandy menšinoví akcionáři nejspíše neměli problém. „Nechtějí totiž, aby ČEZ stavěl jaderné bloky bez garance státu. Jenže nové jaderné bloky nutně potřebujeme. A když už by měl stát dávat garance, ať tedy pod sebe převezme celou jadernou energetiku ČEZ. Druhá část ČEZ, sestávající třeba ze stávající divize obnovitelných zdrojů a dalších, by se obchodovala na burze, jako se tam nyní obchoduje celý ČEZ,“ uzavřel Kovanda.
