reklama

Odměny by měli dostat všichni zdravotníci, ne jen ti v první linii, říká Žitníková

Mnoho nemocnic si v poslední době stěžovalo, že peněžní odměny, které jim měly být vyplaceny za službu v době pandemie, byly nižší, než se ministerstvo zdravotnictví zavázalo. Údajně měly maximální slibované částky navíc získat jen čtyři fakultní nemocnice z dvanácti. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové o tom hovořili ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

reklama

Ministerstvo zdravotnictví v posledních týdnech řešilo odměny pro zdravotníky v době koronavirové pandemie. Přislíbilo jim peněžní odměnu, která ale podle mnoha lékařů nebyla zdaleka tak vysoká, jak měla být. Ve Fakultní nemocnici Brno dostali zdravotníci za březen jen 35 korun hrubého navíc za hodinu, v dubnu to bylo 80 korun. „Jen ve čtyřech fakultních nemocnicích z dvanácti dostali ty slíbené 100, 200korunové bonusy,“ stěžovala si Žitníková v pořadu CNN Prima NEWS.

Žitníkové navíc vadí, že odměny mají získat jen lékaři, kteří v době koronavirové pandemie stáli v první linii, jak navrhl Vojtěch. Žitníková si myslí, že by peníze měli dostat i ostatní zaměstnanci nemocnic, kteří pracovali na jiných odděleních, protože byli nákaze také vystaveni. „Je potřeba odměnit všechny, a to adekvátním způsobem. Všichni zdravotníci i jiní zaměstnanci byli pandemií ohroženi a museli chod nemocnice přizpůsobit opatřením. Na chirurgickém oddělení také nemohli vědět, jestli ošetřují pacienta s COVID-19,“ uvedla předsedkyně.

Vojtěch si ale zatím není jistý, jestli by možnost ocenit všechny zdravotníky vůbec existovala. „Chtěli jsme nejdřív odměnit především lékaře v první linii, kteří museli nosit ochranné obleky, odebírali vzorky a byli v červené zóně – protože si to zaslouží,“ řekl Vojtěch. Podle něj by u případného vyplácení ostatních zdravotníků záleželo také na tom, jak vysoké by byly celkové částky, a jestli by se vyplácely skrz dotace nebo jiným způsobem. Ministr si navíc myslí, že o odměnění ostatních zdravotníků a zaměstnanců by měli rozhodovat ředitelé jednotlivých nemocnic, kteří jsou zodpovědní za své zaměstnance. „Oni jediní ví, kdo a nakolik byl zapojen,“ uvedl Vojtěch.

Kompenzační vyhláška by měla podle Vojtěcha problém vyřešit

O peněžní bonusy se stará takzvaná kompenzační vyhláška, která by podle Vojtěcha měla vejít v platnost 1. července, pokud ji poslanci schválí. Celková částka, jíž tato vyhláška obnáší, je pět miliard korun. Ty by měly být rozděleny mezi lékaře v první linii a ve zdravotnictví kompenzovat celou koronavirovou krizi. Jednotlivé odměny by potom měly činit částku 1 500 korun za hodinu pro lékaře, kteří odebírali vzorky nemocných pacientů s COVID-19, a 100 až 500 korun za hodinu pro zdravotníky, kteří se o pozitivní pacienty starali.

Podle Vojtěcha ale nezůstane jediná nemocnice, která by neměla finanční prostředky. „Nemocnicím dáváme i další peníze. Uhradíme jim i částky, na které by neměly nárok, takzvanou nadprodukci. Do toho jsme poskytli už asi šest miliard na oddlužení a tyto peníze dostanou nejen fakultní, čili státní nemocnice, ale i ty ostatní,“ vysvětloval Vojtěch.

Ministr je přesvědčený, že kompenzační vyhláška je nastavena takovým způsobem, aby nemocnice byly schopny dohnat své výdaje. Žitníková tak pozitivní přístup k plánované vyhlášce nemá. „Chceme, aby bylo možné zkontrolovat si, že se za ty peníze nepostaví třeba nový pavilon nemocnice, ale skutečně se dostanou k lidem, kteří v době pandemie dělali svou práci,“ apelovala Žitníková.

Tagy:

Izrael bude jako první na světě očkovat třetí dávkou. Dostanou ji lidé starší 60 let

Aktualizováno

Izrael nabídne přeočkování třetí dávkou vakcíny proti COVID-19 od společností Pfizer a BioNTech osobám starším 60 let, oznámil ve čtvrtek izraelský premiér Naftali Bennett. Podle agentury AP tak bude Izrael první zemí, která začne očkování třetí dávkou této vakcíny nabízet široké veřejnosti. Jako první bude přeočkován prezident Jicchak Herzog.

ON-LINE: Česko má jisté další medaile. USA našly po odstoupení Bilesové novou hvězdu

Jiří Lipták a David Kostelecký předvedli ve finále střelby na trap fantastické výkony. Prvně jmenovaný je olympijským šampionem, Kostelecký má stříbro. Čtvrté místo ve finále dvojskifu získali veslaři Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek. Tenistky Markéta Vondroušová a Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou se probojovaly do finále. Kanoistka Tereza Fišerová ve finále po sérii chyb skončila šestá. Plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner dokázali ve svém prvním utkání po nákaze koronavirem prvně jmenovaného zvítězit.

Šlachta: I máma mi volala, že o mně mluví premiér Babiš jako o hezkém klukovi

„Slova o ‚hezkém klukovi‘ z úst premiéra Andreje Babiše (ANO) ve mně trošku vyvolala obavu, volala mi i máma,“ přiznal šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta. Ať vypadá tak či onak, uznává, že to s ním ženy mohou mít těžké, vážnému vztahu se ale do budoucna nebrání, sdělil bývalý elitní policista ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Jeho určitou slabinou je prý čeština, proto si nechává příspěvky na sociálních sítích kontrolovat od kolegů, dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.

Šlachta k volbám: Když to dopadne špatně, opijeme se. A když dobře, opijeme se málo

„Pokud podzimní volby pro hnutí Přísaha dopadnou špatně, tak se opijeme. A když dobře, tak se opijeme, ale jen málo,“ řekl s nadsázkou předseda hnutí a bývalý elitní policista Robert Šlachta. Původně byly jeho ambice menší, směřoval spíše na senátorské křeslo nebo starostu, nakonec ale založení hnutí nelituje, dodal ve speciálním vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové.

reklama

Domácí zpravodajství

Češi hlásí tisíce nežádoucích účinků po očkování. PŘEHLED nejčastějších potíží

Češi po očkování proti nemoci COVID-19 nahlásili už 7 095 podezření na nežádoucí účinky. Zdravotníci přitom rozdali už více než 10 milionů dávek. Za uplynulých sedm dní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje zhruba 250 hlášení o vedlejších účincích. Druhý týden po sobě nepřibylo žádné podezření na úmrtí po očkování, celkový počet zůstává na 94.

K podpisům mě otec-diktátor vycvičil. Lidé za koblihy přehlíží zlo, říká Babiš ml.

Před více než dvěma lety poprvé veřejně promluvil syn českého premiéra Andrej Babiš mladší. Znovu pak o sobě dal vědět po řádění tornáda na jižní Moravě. Muž, který veřejnost zaskočil informací, že ho jeho otec nechal unést na Krym, aby nemohl svědčit v kauze Čapí hnízdo, si nyní nebere servítky. Po negativních zkušenostech nechápe, jak jeho otci mohou lidé důvěřovat. Redakce požádala o reakci na výroky premiéra Babiše (ANO), doposud neodpověděl. Dlouhodobě tvrdí, že jeho syn je psychicky nemocný.

reklama