USA vyhostí deset ruských diplomatů, oznámil Biden. Moskva slibuje tvrdou odplatu

USA poprvé tyto útoky výslovně spojily s ruskou zpravodajskou službou. Americký prezident Joe Biden uvedl, že ruské snahy podrýt svobodné americké volby spolu s kybernetickými útoky ohrožují bezpečnost USA.

Nejdelší americká válka končí. Biden řekl, dokdy se armáda stáhne z Afghánistánu

USA

Po dlouhém váhání americký prezident Joe Biden přišel s konkrétním datem, kdy se vojáci stáhnou z Afghánistánu. Posledních 2500 jednotek by se mělo vrátit domů do letošního 11. září. Výsledky dvacet let trvajícího amerického angažmá jsou rozporuplné – vláda v Kábulu je slabá a radikální Talibán je na vzestupu.

Nové sankce se týkají šesti ruských společností, které se podle Washingtonu podílejí na kybernetických aktivitách Ruska, a 32 jedinců a subjektů, které USA viní z pokusů ovlivnit loňské prezidentské volby, mimo jiné skrze dezinformace.

Biden podle agentury Reuters také podepíše exekutivní příkaz, kterým zmocní americkou vládu k uvalení sankcí vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky a kterým zakáže americkým bankám účast na primárních trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Americké banky nicméně budou podle Reuters nadále moci tyto dluhopisy nakupovat na sekundárních trzích.

USA se domnívají, že ruští hackeři stojí za rozsáhlým kybernetickým útokem vůči softwaru americké společnosti SolarWinds. Tento program používaly americké vládní instituce, mnohé korporace i domácnosti. Díky tomu se hackeři mohli dostat do sítí ministerstev, federálních agentur či významných firem.

Prezident Biden vyslal neoficiální delegaci na Tchaj-wan. Následovala reakce Číny

USA

Americký prezident Joe Biden vyslal na Tchaj-wan neoficiální delegaci na důkaz podpory ostrova, jejž pevninská Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Tři bývalí vysoce postavení politici dorazí na Tchaj-wan ve středu.

Podle představitelů USA šlo o zpravodajskou operaci s cílem získat americká vládní tajemství. Zástupci USA minulý měsíc rovněž obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.

Moskva slibuje tvrdou odpověď

Moskva nevyhnutelně odpoví na agresivní chování Spojených států, řekla k novým americkým sankcím vůči Rusku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americké sankce označila za další stupeň konfrontace ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura TASS. Za další vážný krok ke zhoršení rusko-amerických vztahů sankce označil i šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij. Agentura TASS citovala také nejmenovaného „vysoce postaveného činitele“, podle něhož bude odpověď Ruska „tvrdá“.

„Nové sankce Washingtonu, zavedené několik dní po telefonickém rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států z iniciativy americké strany, ve skutečnosti devalvují konstruktivní tón tohoto rozhovoru,“ citovala agentura TASS šéfa zahraničního výboru Státní dumy Sluckého. Podle něj jsou sankce dalším – a velmi vážným – krokem k degradaci rusko-amerických vztahů.

Putin může být prezidentem až do roku 2036. Nový zákon mu umožní znovu kandidovat

Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na hlavu státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu, připomněla agentura TASS. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

Prezidenti Ruska a USA spolu hovořili tento týden a Joe Biden navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v nadcházejících měsících summit na území třetího státu. V telefonickém rozhovoru mimo jiné diskutovali o rostoucím napětí mezi Moskvou a Ukrajinou.

NATO podporuje sankce vůči Rusku

Severoatlantická aliance nové americké sankce vůči Rusku, jehož aktivity ohrožují bezpečnost Evropy i Severní Ameriky, plně podporuje. V reakci na kroky oznámené prezidentem Joem Bidenem se na tom shodli zástupci členských zemí NATO. Zároveň vyzvali Moskvu, aby zanechala destabilizačních aktivit. Mezi ně aliance řadí například vměšování se do voleb, dezinformační kampaně a kyberútoky.

„Vyzýváme Rusko, aby okamžitě přestalo s destabilizačními aktivitami a začalo dodržovat své mezinárodní povinnosti, jako to činí spojenci, včetně dohod a závazků o kontrole zbraní, jejich dalšího nešíření a odzbrojení,“ uvedli zástupci aliančních zemí ve společném prohlášení. Moskva by podle nich zároveň měla zanechat provokací a okamžitě uklidnit situaci u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu.