Summit Evropské unie o Ukrajině
V Bruselu se ve čtvrtek koná mimořádný jednodenní summit Evropské unie, jehož hlavním tématem je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Brusel ale před mítinkem ochromily protesty zemědělců, které se do Belgie přelily ze sousední Francie. Ve městě planou ohně a silnice blokují traktory.
V noci na čtvrtek oblehli Brusel řidiči traktorů. Zemědělci protestují, aby upozornili na klesající příjmy, příliš složitou legislativu a administrativní přetížení. Nespokojenost zemědělců, která původně vypukla ve Francii, se přenesla do několika evropských zemí včetně Belgie, zejména do valonského regionu.
Stovky traktorů zablokovaly dopravu v centru Bruselu. Protestující zemědělci se shromáždili zejména nedaleko budovy Evropského parlamentu, kde zapálili pneumatiky. U náměstí Schuman, kde se ve čtvrtek koná summit Evropské unie, nicméně od rána panoval klid. Například belgický premiér Alexander De Croo ale novinářům řekl, že by chtěl, aby se téma farmářů a jejich problémů dostalo i na jednání unijních vůdců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krym byl pod mohutnou raketovou palbou Ukrajiny. Zasaženo bylo i klíčové letiště Belbek
Podle policejního mluvčího, kterého citovala agentura AFP, se v bruselských ulicích, zejména kolem náměstí Luxembourg, nachází přes tisíc traktorů či jiných zemědělských strojů. Většina farmářů jsou mladí Belgičané z jihu země, z oblastí Seneffe či Tournai, mezi zemědělci jsou ale i jejich kolegové ze zahraničí, například z Itálie, napsal list The Brussels Times. Farmáři doufají, že představitelé unijních zemí vyslyší jejich volání po snížení regulace a přísnější kontrole dovozu, které podle zemědělců zhoršují jejich živobytí.
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu před summitem EU protestovali zemědělci. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
V Bruselu se ve čtvrtek koná mimořádný summit o pomoci Ukrajině. Ačkoli v posledních týdnech probíhala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady jedna země – Maďarsko. Zda se podaří dosáhnout dohody celé sedmadvacítky, ukáže až další jednání. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Budapešť nejdříve žádala, aby se o dlouhodobé ukrajinské pomoci rozhodovalo mimo takzvanou revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027.
Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána nicméně na začátku tohoto týdne připustil, že je Maďarsko nakonec otevřeno i variantě, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Podle zatím posledního návrhu závěrů ze summitu unijní vůdci na mimořádné Evropské radě navrhnou pořádání každoroční debaty o tom, jak Ukrajina s penězi EU nakládá. Maďarsko by tak nezískalo právo finance vetovat, nicméně mohlo by to rozptýlit jeho obavy. Zda to bude maďarskému premiérovi stačit, ukáže až čtvrteční schůzka.
Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu budou členské státy jednat i o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu.
Očekává se rovněž, že předmětem debaty bude i situace na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Vzhledem k některým rozdílným názorům členských států ale k této části jednání pravděpodobně nebudou žádné závěry.
