reklama

Olympiáda chtěná i nechtěná. Japonsko se musí vypořádat s logistickým šílenstvím

Olympijské hry v japonském Tokiu by měly začít 23. července letošního roku. A pokud mají na druhý pokus proběhnout úspěšně, musejí domácí pořadatelé společně s Mezinárodním olympijským výborem zvládnout logistické „šílenství“. Ukočírovat příliv 11 000 sportovců z více než 200 zemí, k tomu jejich doprovod, novináře a možná i fanoušky. O tom rozhodne další vývoj pandemie koronaviru.

reklama

Sedmého září 2013 padl na zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v argentinském Buenos Aires definitivní verdikt. Tokio bude v roce 2020 hostit letní olympiádu. Podruhé v historii, po 56 letech. V tu chvíli velká čest, dnešní optikou danajský dar. Kvůli pandemii nemoci COVID-19 se loni rozhodlo o tom, že olympijské hry sice setrvají u označení „2020“, ale uskuteční se až o rok později. To způsobilo obří finanční ztráty a vzhledem k přetrvávající špatné koronavirové situaci i organizační rébus. Jak udělat hry co nejvíce bezpečné?

Německý prezident MOV Thomas Bach ve středu řekl: „Naším úkolem je zorganizovat olympijské hry, ne je zrušit.“ A k tomu dodal, že spolu se svými kolegy z výboru pracuje dnem i nocí na tom, aby byl sportovní svátek co nejbezpečnější.

K tématu

Že i v době covidové lze udržet vrcholový sport při životě a zároveň respektovat pandemii, už ukázalo mnoho akcí a soutěží. Za velmi funkční lze označit „bubliny“ pro play-off basketbalové NBA a hokejové NHL. Jenže olympiáda je zcela jiný živočišný druh.

Diskuze o masivní události, na kterou se chystá kolem 11 000 sportovců (další 4 000 pak na paralympijské hry, pozn. red.) ze všech koutů světa, dost komplikuje fakt, že Japonsko se teď nachází v nouzovém stavu vzhledem ke třetí vlně koronaviru. Funkcionáři musí zajistit bezpečí nejen pro sportovce a jejich doprovod, ale samozřejmě také pro běžné občany. A ti se mimochodem vyjádřili tak, že olympijské hry ve své zemi nechtějí. Japonská veřejnoprávní stanice NHK nedávno udělala průzkum, podle kterého se 77 procent respondentů vyjádřilo, že bude lepší akci ještě jednou přeložit, případně úplně zrušit.

Úvodní ceremoniál maximálně pro 6 000 lidí

Japonská vláda ale už nechce nic měnit. Hry by se tedy měly konat od 23. července do 8. srpna. Jisté je, že budou jiné než ty předchozí letní v brazilském Rio de Janeiru. Či jakékoliv předešlé.

První výzva spočívá už v příletu sportovců. Jak se ukázalo před letošním tenisovým Australian Open, které má začít 8. února, i to může být oříšek. 72 hráčů a hráček, včetně Češky Barbory Strýcové, se ocitlo v tzv. tvrdé karanténě neumožňující 14 dní opustit hotelový pokoj za jakýmkoliv účelem. Do izolace zamířili profesionálové, kteří se do Melbourne dopravili třemi letadly, na jejichž palubě se vyskytly jeden nebo dva případy onemocnění COVID-19. Někteří tenisté si po „uvěznění“ stěžovali na nefér podmínky bez možnosti trénovat a hlavně špatnou komunikaci. To jsou věci, ze kterých by se chtěli pořadatelé chystané olympiády poučit.

K tématu

Zástupci MOV už v prosinci 2020 podle očekávání oznámil, že slavnostní zahajovací ceremoniál nedosáhne velkoleposti z jiných her. Na Nový národní stadion v Tokiu by mělo přijít maximálně 6 000 lidí.

Speciální aplikace pro případné fanoušky

Restrikce se mají týkat také doby pobytu sportovců. Zatímco v „normálních“ časech reprezentanti po skončení svých soutěží objevují krásy pořádajících měst i zemí, nasávají olympijskou atmosféru a fandí krajanům, tentokrát to bude jiné.

Sportovci by podle MOV neměli do Tokia přijet více než pět dní před vlastní soutěží, po jejím skončení pak mají město opustit do 48 hodin. Karanténu by, stejně jako jejich trenéři nebo zástupci médií, měli absolvovat ve své domovině a až poté odcestovat do Japonska. Pak je po příletu čekají testy na letišti.

Ti, co budou bydlet v olympijské vesnici, jež pojme 18 000 lidí, musejí absolvovat pravidelné testování – nejméně jeden test za čtyři dny. Sportovci budou po celou dobu pobytu tzv. trasováni a jejich kontakt s ostatními lidmi bude minimální.

A fanoušci? Na akci se jen v zemi konání prodalo 4,45 milionu vstupenek, další milion si rozebrali lidé ze zahraničí. Japonsko nabídlo kompenzaci těm, kteří se her v novém termínu nemohou zúčastnit. Ale to, zda budou moct sportovní představení navštívit i ti, kteří mohou, zatím není jasné. Úřady rozhodnou až na jaře o tom, kolik fanoušků na akci připustí.

Vláda je ochotná pro olympiádu obětovat životy

Japonská vláda momentálně vyvíjí speciální aplikaci pro šťastlivce, kteří by se do hledišť mohli dostat. Návštěvník by byl skrze ni neustále sledován, měl by v ní vízum, výsledek svého testu na COVID-19 a také vstupenku. Ti fanoušci, kteří svolí k využívání aplikace a prokáží se negativním testem, nebudou muset absolvovat čtrnáctidenní karanténu. Ovšem ještě záleží na tom, z jaké země fanoušek přicestuje.

Postoj Japonců k olympiádě výrazně chladne. Může za to i fakt, že vakcinace neprobíhá tempem, jakým by si všichni představovali. Přesto ministryně pro olympijské a paralympijské hry Seiko Hašimotová říká, že hry se uskuteční za každou cenu. Hlavou pomyslně přikyvuje také premiér Jošihide Suga.

K tématu

Kumiko Suto, zakladatel antiolympijského uskupení Hangorin No Kai, uvádí: „Vláda je posedlá pořádáním her. Začíná být čím dál tím jasnější, že během koronavirové pohromy je pro olympiádu ochotná obětovat životy.“

Podle Dicka Pounda, bývalého viceprezidenta MOV a současného člena výboru, by ale bylo prakticky nemožné neuspořádat olympiádu v roce 2021. Finanční ztráta Japonska by v případě odložení či dokonce zrušení byla téměř devastující. Rozpočet her vystoupal v přepočtu na 330 miliard korun, přičemž „náklady“ na první odklad vycházejí na 61 miliard korun. Jen prodej televizních práv může zajistit 64 miliard korun.

Přesun na rok 2022 by komplikoval střet s plánovanými zimním olympijskými hrami v čínském Pekingu a mistrovstvím světa ve fotbale v Kataru na přelomu listopadu a prosince.

A pak je tu ještě jedno hledisko. Účast na olympijských hrách je pro velké množství sportovců snem, ke kterému se upíná od mládí. Někdomu se splní opakovaně, ale většině nikdy, případně pouze jednou za život. „Kolem 70 procent sportovců se na druhou olympiádu už nedostane. Pro ně je to teď, nebo nikdy,“ popsal Pound.

Pomoci k co největší účasti a bezpečnému uspořádání her by mělo očkování sportovců. Ti by tak v daných zemích měli dostat přednost před některými skupinami obyvatel. Touto cestou se chce vydat například Austrálie, podobné tendence jsou i v České republice.

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

K tématu

Tagy: Japonsko Tokio očkování testování karanténa olympijské hry Mezinárodní olympijský výbor sport koronavirus Letní olympijské hry v Tokiu 2021 Dick Pound

Další hlavní zprávy

Vláda

Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi

Maláčová vs. Schillerová: Máš podíl na tom, že si lidé musí vybírat mezi zdravím a penězi

V pátek neprošla o jediný hlas takzvaná izolačka. Opatření, které mělo nakažené koronavirem finančně motivovat k setrvání v karanténě a také k nahlašování kontaktů. Lidé v karanténě měli za každý den získat od státu příspěvek až 370 korun. Kvůli tomu se do sebe na Twitteru pustily ministryně financí a práce Alena Schillerová (za ANO) s Janou Maláčovou (ČSSD).

O vývoji pandemie nerozhodne Babiš, dejte politiku stranou, apeluje Kuba na občany
PŘEHLEDNĚ: Co bude od pondělí platit? Z okresu jen s potvrzením, běhání pouze v obci
Jak hodnotí rok s koronavirem Miloš Zeman a Andrej Babiš? Sledujte nedělní Partii
Březen jako na houpačce. Jarní teploty a slunce vystřídá opět prudké ochlazení
Rebelové popíjeli v otevřené hospodě. Jsou to domácí, cizím nenalévám, hájil se výčepní
Nárůst počtu obětí covidu nezpomaluje. V Česku zemřelo už 20 tisíc lidí, převážně senioři
Velká Babišova rošáda? Blatný a Petříček na cestě z vlády, zdravotnictví by měla ČSSD
reklama
reklama
Promiňte, školku musíme na deset dní zavřít. Jak covid paralyzoval šestičlennou rodinu

Reportáž

Domácí zpravodajství

Vláda uzavře okresy: Do práce s potvrzením, se psem jen 500 metrů od domu
Praktický lékař: Očkování stagnuje, vakcínu jsme začali rozvážet ze zoufalství
Další články
reklama
reklama