Evropská unie opět utahuje otěže. Řada asistenčních systémů je od července povinná. Zdroj: Robin Běhal
S vidinou bezpečnějších silnic schválili evropští zákonodárci v roce 2019 povinnost integrace asistenčního systému ISA (Intelligent Speed Assist), který je považován za jeden z nejkontroverznějších prvků aktivní bezpečnosti vůbec, a množí se otázky ohledně jeho skutečné efektivity. Od července už navíc musí být povinně v každém novém autě, které sjede z výrobní linky. Jak vlastně funguje?
Systém ISA funguje poměrně jednoduše. Ve chvíli, kdy řidič překročí maximální povolenou rychlost v daném úseku, asistent jej na tuto skutečnost upozorní. Ačkoliv nařízení nespecifikuje jeden konkrétní způsob upozornění, drtivá většina výrobců dává přednost akustickému varování. Mezi další možnosti patří vibrace volantu, vibrace sedadla nebo odezva plynového pedálu. Ten vám může třeba stížit jeho sešlápnutí, abyste limit nepřekročili ještě výrazněji.
K TÉMATU: Odhazovat cigaretový nedopalek z auta se prodraží. Policie hrozí vysokými pokutami
Ptáte se, jak software vlastně pozná, jakou rychlostí smíte na konkrétním úseku vůz řídit? Využívá k tomu většinou systém rozpoznávání dopravního značení, a ten bývá doplňován o datové podklady společnosti HERE Technologies. ISA primárně spoléhá na kamery, které sledují značení v reálném čase, ale pokud značení není dostupné, systém využívá datové podklady, které přiřazuje k aktuální lokaci vozidla.
Asistent byl od července roku 2022 povinný pro všechny nově homologované modely v EU a od 8. července letošního roku jím musí – v rámci balíčku nařízení General Safety Regulations 2 – disponovat všechna nová auta, která se prodávají na území EU. Ačkoliv systém lze vypnout, nikdy jej nedeaktivujete trvale – to je rovněž jedna z podmínek regulace.
Mnoho výrobců jde uživatelskému komfortu vstříc a řidiči nabídnou jednoduché a rychlé řešení, jak upozornění ztlumit. Po usednutí za volant stisknete jedno tlačítko a ISA vás nebude otravovat po zbytek jízdy. Ne vždy je to ale takto jednoduché.
Tím to ale zdaleka nekončí...
Do zmíněného balíčku regulací ovšem náleží daleko širší spektrum prvků aktivní bezpečnosti. Patří do něj i pokročilý asistent nouzového brzdění (AEBS), signál nouzového brzdění (ESS), asistent nouzového udržování v jízdním pruhu (ELKS), asistent rozpoznání únavy řidiče (DDAW), asistent couvání (REV) i černá skříňka (EDR).
Aby toho pro automobilky nebylo málo, od začátku letošního července zároveň začala platit regulace OSN č. 155 o kybernetické bezpečnosti vozidel, která, jak název napovídá, vyžaduje určitou míru ochrany proti kybernetickým útokům. Komplexnost tohoto nařízení donutila několik výrobců zastavit výrobu některých starších modelů, u kterých by implementace nových systémů finančně nebyla výhodná.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Důchody se v příštím roce zvýší o více než 300 korun. Průměrná penze překročí 21 tisíc korun
