Společná studie vědců z Kolumbijské univerzity a Univerzity v Hongkongu naznačuje, že varianta omikron dokáže překonat jak ochranu získanou dokončeným očkováním, tak imunitu nabytou proděláním nemoci COVID-19. Do určité míry mohou pomoci posilovací dávky, třebaže ani v jejich případě není ochrana před infekcí zaručena. Své závěry zveřejnili výzkumníci v časopise Nature.
„Nové výsledky ukazují, že ti, kteří se dříve nakazili, a také plně očkovaní, se mohou nakazit variantou omikron. Ani třetí dávka nemusí dostatečně chránit před infekcí touto variantou, je ale samozřejmě dobré si pro booster dojít. Navýšená imunita vám pomůže,“ uvedl ve studii šéf vědeckého týmu David Ho.
Proti omikronu jsou dle výzkumníků protilátky ze všech nejdostupnějších vakcín (Moderna, Pfizer, Astra Zeneca a Johnson & Johnson) méně účinné, alespoň v porovnání s předchozími variantami koronaviru. Není jasné, jak na tom jsou třeba očkovací látky od ruských či čínských výrobců. Jejich účinnost ale ani v předchozích případech nebyla vysoká, nepředpokládá se tedy, že by tomu bylo v případě omikronu jinak.
Omikron si to mezi dětmi „užije“. V ohrožení jsou teď i ony, varuje genetik
Rychlejší a nakažlivější – taková je varianta koronaviru zvaná omikron. Podle odhadů epidemiologů ji má v České republice minimálně tisícovka lidí, do konce roku proto bude zřejmě převažovat nad deltou. Nejspíše se jí nevyhnou očkovaní ani ti, kteří už nemoc COVID-19 prodělali. Ohroženou skupinou začínají být také děti, které nejsou očkované ani infekci neprodělaly, varuje molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Ani lidé, kteří nemoc COVID-19 „pouze“ prodělali, nejsou dostatečně chráněni proti reinfekci, pakliže se dostanou do kontaktu s omikronem. Vědci proto doporučují posilující dávku kterékoliv z mRNA vakcín. Podle nich je také namístě, aby se začalo pracovat na nových nebo aktualizovaných očkovacích látkách, které by byly účinnější proti omikronu i jeho případným nástupcům.
Bledě to vypadá i na poli monoklonálních protilátek, které proti této variantě rovněž nefungují tak dobře jako třeba proti deltě. Jedna méně obvyklá odnož omikronu je podle studie zcela odolná vůči všem protilátkám, které se dnes klinicky používají. Nakolik je kombinace ochrany z dokončeného očkování, prodělaného covidu a posilující dávky účinná proti omikronu, je ještě předmětem dalších analýz. První data by ale mohla přijít ze zemí, které už podávají zmíněné boostery.
Dobrou zprávou alespoň je, že se vědcům podařilo identifikovat některé konkrétní části varianty, které pomáhají viru překonat protilátky. To by mohlo v budoucnu pomoct s vývojem účinnějších vakcín a léku proti nemoci COVID-19, píše web Scitech Daily. Podrobnosti ze studie lze nalézt na webu časopisu Nature.
Izrael kvůli omikronu zvažuje čtvrtou dávku
S podobnými závěry na konto omikronu měly přijít i izraelské expertní skupiny. Podle nich by lidé přišli o imunitu během pouhého měsíce či dvou, pokud by nedostali posilovací dávky vakcíny. Proto se tamější vláda v těchto dnech rozhoduje o spuštění očkování čtvrtou dávkou, která by měla obranyschopnost lidského těla přinejmenším „osvěžit“.
„Během jednoho nebo dvou měsíců by se ochrana v Izraeli mohla vrátit téměř tam, kde byla před vakcínami,“ nastínili experti podle deníku The Jerusalem Post. Jejich nepříliš příznivý scénář se opírá o data výzkumníků z ministerstva zdravotnictví, Weizmannova vědeckého institutu, Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, Izraelského technologického institutu a Gertnerova institutu.