OSN rozhodlo, že na Harírího vraždě nemělo podíl vedení Hizballáhu
Na pumovém útoku, při němž v roce 2005 v Bejrútu zemřely dvě desítky lidí, včetně libanonského expremiéra Rafíka Harírího, se nepodílelo vedení libanonského hnutí Hizballáh ani syrská vláda. Vyplývá to z verdiktu Zvláštního soudu OSN pro Libanon, který rozhodoval o vině čtyř členů radikálního Hizballáhu. Ti jsou souzeni v nepřítomnosti a výše trestu má být oznámena v jiném termínu. Podle vědecké pracovnice Ireny Kalhousové z Institutu politologických studií může konečný verdikt soudu přispět k ještě napjatější situaci v zemi. Uvedla to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Zazní verdikt nad údajnými vrahy libanonského premiéra Harírího, více než 15 let po atentátu
Verdikt nad čtyřmi muži měl být původně vynesen v pátek 7. srpna 2020, ale po masivních explozích v Bejrútu, které v úterý 4. srpna nepřežilo na 220 lidí, byl odložen na úterý 18. srpna.
„Soud je toho názoru, že Sýrie a Hizballáh mohly mít zájem na odstranění pana Harírího a jeho politických spojenců. Neexistuje ale důkaz, že by vedení Hizballáhu bylo do Harírího vraždy jakkoli zapojeno, a není ani žádný přímý důkaz o zapojení Sýrie,“ uvedl soudce David Re podle agentury Reuters.
Libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které podíl na Harírího vraždě vždy odmítalo, patří k nejvlivnějším aktérům libanonské politické scény a dlouhodobě se jako strana podílí na vládě. Má ale také Íránem podporované ozbrojené křídlo, které řada zemí považuje za teroristickou organizaci a které jako spojenec Damašku bojuje i ve válce v Sýrii.
Neexistující důkaz
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořila vědecká pracovnice Irena Kalhousová z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterou verdikt soudu na jednu stranu překvapil. „Nedalo se ale čekat, že se u těchto čtyř lidí, které soud zkoumal, najde například e-mail, kde by bylo přímé zadání z vedení Hizballáhu k likvidaci Harírího,“ uvedla Kalhousová.
Podle ní je situace v Libanonu dlouhodobě složitá. „Čelí ekonomické, politické i koronavirové krizi. Navíc se po výbuchu v Bejrútu před dvěma týdny ukázalo, že země je dlouhodobě špatně řízená,“ pokračovala Kalhousová.
Hizballáh je hluboce zakořeněn v libanonské politice. Podle Kalhousové závisí na budoucnosti radikálního hnutí také budoucnost celé země. „Mnoho zemí ho považuje za teroristické hnutí a je součástí libanonského politického, bezpečnostního i politického systému. Do určité míry drží Libanon jako rukojmí. Například mezinárodní nebo finanční pomoc nemůže do Libanonu úplně plynout, protože teroristické hnutí je součástí vlády,“ řekla Kalhousová.
Konečný verdikt soudu podle ní může přispět k ještě napjatější situaci v zemi. „Minimálně tím, že Libanonci budou víc naštvaní na to, v jaké situaci je země kvůli Hizballáhu,“ dodala.
Harírí se zasazoval o odchod syrských jednotek ze země
Vynesení rozsudku soudu OSN se podle agentury AP účastní i Harírího syn Saad, který byl rovněž premiérem Libanonu. Poprvé se jeho vláda národní jednoty rozpadla poté, co z ní odešlo deset ministrů Hizballáhu, který požadoval ukončení vládní spolupráce s tribunálem OSN. Loni koncem roku oznámil Harírí svou demisi v reakci na protivládní protesty, jejichž účastníci viní vedení země z korupce, sektářského rozdělování moci a neschopnosti řešit dlouhodobou hospodářskou a finanční krizi.
Libanonská vláda podala po ničivém výbuchu a protestech demisi, prezident ji přijal
Libanonský premiér Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak šest dnů po ničivém výbuchu v přístavu v Bejrútu, při kterém přišlo o život přes 160 lidí a dalších více než 6 000 bylo zraněno. O víkendu v Bejrútu propukly masivní protesty požadující odchod vlády. Libanonský prezident Michel Aún následně uvedl, že rezignaci premiéra přijal, a požádal ho, aby zůstal ve funkci, dokud nebude sestaven nový kabinet.
Sunnita Harírí, který byl premiérem Libanonu v letech 1992–1998 a 20002004, byl pro mnohé Libanonce respektovaným politikem mimo jiné proto, že hrál důležitou roli při obnově země po občanské válce v letech 1975 až 1990. Po jeho zavraždění vypukla v zemi takzvaná cedrová revoluce, jejímž výsledkem byly nové volby a definitivní odchod syrských jednotek. Ty přišly do země na počátku občanské války a Harírí se zasazoval o jejich odchod.
