Ovládáme Hormuz, na „zeď z oceli“ Írán nemá, hlásá Trump. Realita je jiná, tvrdí analytici
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump hlásí kontrolu nad Hormuzským průlivem, realita je jiná.
Provoz klesl na 14 lodí, dříve jich plulo přes 130.
Bilance incidentů: 65 útoků a 17 mrtvých námořníků.
Kdo skutečně ovládá klíčovou energetickou tepnu světa?
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy už mají úplnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Írán ale odmítá vodní cestu otevřít bez splnění svých podmínek. Realita je podle analytiků složitější – lodní doprava se propadla na zlomek běžného provozu a ani jedna strana nedokáže průliv pro obchodní aktivity bezpečně otevřít.
„USA mají úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Myslím, že si ji udržíme,“ napsal ve středu Donald Trump na sociální síti Truth Social. Prezident USA zároveň označil americkou námořní blokádu Íránu za „zeď z oceli“ a tvrdí, že Teherán proti ní nemá účinnou odpověď.
ČTĚTE TAKÉ: Strach z íránské hrozby? Trump se při odletu z Ankary ukrýval v kontejneru na jídlo
Trump později novinářům řekl, že americké námořnictvo průliv prohledávalo kvůli možným minám. Podle něj jsou Spojené státy v současnosti ve velmi dobré pozici. Jenže z pohledu obchodních lodí situace zdaleka nevypadá tak, jak Washington tvrdí. Průlivem totiž v úterý proplulo pouze 14 lodí. Před válkou jich přitom touto cestou běžně proplouvalo více než 130 denně, upozornil The Wall Street Journal.
Írán ale tvrdí, že průliv plně neotevře, dokud USA nesplní jeho podmínky. Právě v tom spočívá hlavní problém.
„Dokud nezajistíte bezpečné používání průlivu, nemáte ho pod úplnou kontrolou,“ řekl americké CNN Carl Schuster, bývalý ředitel Společného zpravodajského střediska amerického tichomořského velitelství.
Podobně situaci hodnotí i vojenský analytik CNN a bývalý plukovník amerického letectva Cedric Leighton. Podle něj se obě strany dostaly do patové situace. „Ani jedna strana není schopna skutečně vykonávat plnou kontrolu nad průlivem,“ uvedl Leighton. Americká převaha podle něj naráží na schopnost Íránu využívat blízkost vlastního pobřeží, hrozbu min nebo menších útočných člunů a další způsoby, jak lodní dopravu narušovat.
Čtěte také
Lodě se bojí průlivem plout
Problém tak není jen v tom, kdo má v oblasti více válečných lodí. Klíčová je také otázka, jestli jsou obchodní společnosti ochotné své lodě přes Hormuzský průliv posílat. „Jen málo obchodních společností a jejich lodí si je jisto, že USA dokážou zajistit jejich bezpečné proplutí průlivem,“ vysvětlil Schuster.
Obavy mají reálný základ. V oblasti Hormuzu a přilehlých vodách došlo v posledních měsících k desítkám incidentů. Mezinárodní námořní organizace (IMO) k 11. srpnu evidovala 65 potvrzených incidentů a 17 mrtvých námořníků. Útoky a poškození plavidel zároveň zvyšují cenu za pojištění. Pro přepravce tak může být překonání průlivu příliš riskantní i v případě, že americké námořnictvo nabídne ochranu.
Čtěte také
Trump potřebuje zvítězit, na straně Íránu je čas
Spojené státy mají podle analytiků stále výraznou vojenskou i ekonomickou převahu. Washington může na Írán tlačit sankcemi nebo blokádou jeho přístavů. Teherán má ale jinou výhodu – Hormuzský průliv leží přímo u jeho pobřeží. Nemusí ho proto ovládnout v klasickém vojenském smyslu. Stačí, když vytvoří dostatečné riziko, aby se přepravci začali průlivu vyhýbat.
Pro Trumpa je situace složitá. Pokud bude blokádu držet, může dál tlačit na Írán, zároveň ale udržuje vysoké ceny energií a nejistotu na trzích. Pokud naopak ustoupí, riskuje ztrátu části vyjednávací síly.
Íránský poradce Revolučních gard Mohammad Reza Naqdi v rozhovoru pro PBS navíc naznačil, že Teherán je připraven na dlouhý konflikt. „Musíme dosáhnout odstrašení, aby se nepřítel nikdy neodvážil na nás zaútočit a my mohli žít v bezpečí,“ řekl.
Čtěte také
Proč je Hormuz tak důležitý?
Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším energetickým tepnám světa. Úžinou mezi Íránem a Ománem obvykle proudí zhruba 20 % světové ropy a významná část dodávek zemního plynu.
Právě tudy míří energetické suroviny producentů z Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie, Iráku nebo Spojených arabských emirátů. Jakmile se doprava výrazně omezí, problém se rychle přenáší i do zemí, které do války přímo zapojené nejsou. Konflikt tak tlačí nahoru ceny energií a následně dopadá na ekonomiky po celém světě. Čím déle zůstane provoz průlivu omezený, tím větší tlak bude na Washington i Teherán, aby situaci vyřešily.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dusno v Ceutě. Tohle je naše půda, tvrdil migrant a před kamerou Primy se hádal s místní ženou
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
