Pandemie koronaviru značně ovlivnila lidské životy, na medicínu však podle onkologa Pavla Klenera takový vliv neměla. „Je na tom velice dobře. Každý týden se objevují nejen nové diagnostické postupy, ale i léčebné prostředky,“ uvedl v pořadu Interview na CNN Prima NEWS Klener. Za slabé místo však považuje způsob, jakým zdravotnictví bojuje s fake news. Především mu vadí laxnější přístup vedoucích představitelů zdravotnictví.
Klener se denně snaží registrovat všechny nové onkologické studie. „Je toho ale tolik, že jsem si musel založit složku na ploše, abych se v tom trochu zorientoval,“ řekl. Doplnil, že stále přicházejí nové a efektivnější léky, kterou mohou změnit prognózy pacientů s nádorovým onemocněním k lepšímu. Problém však vidí v boji proti fake news.
„Slabým místem zdravotnictví je fakt, že se málo čelí fake news. Na internetu se objevují zprávy, které neodpovídají skutečnosti a zdravotnictví či jeho vedoucí představitelé proti nim tolik nebojují,“ pokračoval Klener. Podle něj je důležité, aby se šířila osvěta například ohledně očkování. A to nejen proti covidu, ale obecně proti infekčním chorobám. „Díky očkování se podařilo mnohé nemoci eliminovat,“ argumentoval.
Setkal se i s tím, kdy matka odmítala syna naočkovat proti tetanu, přestože existovalo riziko, že by se jím mohl nakazit. „Nejvyšší zdravotnické instituce by měly očkování více propagovat, je to velice rozumná taktika,“ doplnil Klener.
Kvůli covidu onkologičtí pacienti neutrpěli
Pandemie koronaviru se negativně promítla do preventivních programů pro pacienty. „Programy podle mě ochably. V médiích jsem se navíc dozvěděl, že onkologičtí pacienti byli považováni za neakutní a nedostali se včas na chirurgii,“ uvedl Klener s tím, že si tuto informaci ověřoval a není pravdivá. „Pokud by to byla pravda, šlo by o závažnou chybu,“ zdůraznil.
K tématu
U nádorových onemocnění je důležitá především prevence a včasná léčba. „Nezáleží jen na zdravotnících, ale i na pacientech. Pokud mají varovná znamení, jako krev ve stolici, změnu mateřského znaménka nebo dlouhodobý suchý kašel, měli by zajít k lékaři,“ uvedl onkolog s tím, že to mnohdy neudělají. „Pacient tak může promeškat vhodný okamžik k nasazení vhodné léčby,“ varoval Klener.
Důvodem, proč lidé s příznaky nenavštíví lékaře, může být strach. „Jak z průběhu nemoci, tak z bolesti. Nádorová onemocnění jsou opředena mýtem, že v závěrečném finále pacient trpí,“ uvedl Klener. Nemocní se ovšem mnohdy bojí i samotné léčby. „Operací a odebráním nádoru totiž často nekončí, pokračuje se ozařováním nebo třeba chemoterapií,“ vysvětlil onkolog, který se snaží pacientům diagnózu, byť nepříznivou, nezamlčovat. „Zároveň jim ale musím nechat naději,“ doplnil.
Výskyt nádorových onemocnění sice neubývá, úmrtnost se ale snižuje. „To je známka, že dnes některá onemocnění umíme léčit a některá i vyléčit,“ zdůraznil Klener. V případě léčby hraje velkou roli i psychika pacienta. „Když člověk bojuje, je jeho prognóza lepší než u těch, kteří hodí takzvaně flintu do žita a propadnou depresi,“ dodal onkolog.
Zdroj: CNN Prima NEWS
Onkolog Pavel Klener pracuje ve svém oboru již šedesát let.
Zdroj: CNN Prima NEWS
K tématu
Interview
Krnáčová promluvila o rakovině: Nevěděla jsem, co je za den. Chemie vás srazí
- 28. dubna 2021
Rozhovor
František Nedvěd: Otevřená zpověď nejen o rakovině plic. Jsem šťastný, že žiju
- 2. května 2021
Nejčtenější
Doporučujeme
