Válečná inflace se roztáčí, dražší jsou paliva i energie. Vystřelí vzhůru i ceny potravin?
Vojenský konflikt na Blízkém východě se negativně promítá i do peněženek Čechů. Prakticky okamžitě si připlácíme za dražší benzin i naftu a aktuálně dochází také k růstu ceny energií. V budoucnu to může mít dopad i na potraviny, které zdražují kvůli sekundárním vlivům se zpožděním. Kvůli těmto položkám dosáhla březnová inflace téměř dvou procent. Jak se může vyvíjet v dubnu a jak se vyhnout vyšším cenám?
Údery vojsk Spojených států a Izraele proti Íránu se propisují do globální ekonomiky. Ropná krize žene ceny vzhůru. Ropa Brent se pohybuje na úrovni 100 dolarů za barel, přičemž před vojenským zásahem byla okolo 65 dolarů. To poznali téměř okamžitě řidiči, kterým na čerpacích stanicích rostly ceny prakticky před očima. Nejde ale jen o běžnou jízdu autem. Drahá ropa v budoucnu zdraží i potraviny a pohyb cen směrem vzhůru je patrný i u energií.
ČTĚTE TAKÉ: Statisíce prázdných bytů? Vláda je chce dostat na trh. Ministerstvo nastínilo svůj plán
V březnu proto Český statistický úřad evidoval rychlý růst inflace. Meziročně se posunula z 1,4 na 1,9 procenta. „Hlavní slovo si v březnu opět vzaly ceny energií. Konkrétně ceny pohonných hmot. Benzín minulý měsíc zdražil asi o 12 procent, nafta zhruba o 23 procent. Příčinou je dramatické zvýšení cen ropy po zablokování tankerů přepravujících ropu přes Hormuzský průliv. Velmi rychle se může projevit také zvýšení cen zemního plynu a následně elektřiny,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte a někdejší poradce prezidenta David Marek.
Čtěte také
Marek připomněl, že růst pohonných hmot se v inflaci teprve projeví. Pokud bude vojenský konflikt nadále pokračovat, tak se zdražování přelije i do cen dalších energií a ostatního zboží. „Odhadovat, kam až by se mohla vyšplhat, je nyní ovšem předčasné,“ dodal.
Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš připomíná, že zdražení jde výhradně za pohonnými hmotami. „Březnové číslo přesto mírně zaostalo za naším původním odhadem 2,1 procenta, a to především proto, že ceny potravin dále klesaly – meziročně o 1,1 procenta. Ostatní složky se vyvíjejí víceméně v souladu s očekáváním. Centrální banka bude na prvním místě sledovat intenzitu energetického šoku přicházejícího z Blízkého východu a jeho přesun do ostatních složek spotřebitelského koše,“ uvedl Bureš, který tím připomněl, že pokud vyšší inflace bude převládat, tak Česká národní banka nebude mít důvod snižovat základní úrokové sazby. Úvěry a například hypotéky by proto zůstaly na vysokých úrocích.
Bývalý poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček upozorňuje, že i když byla březnová inflace na 1,9 procenta, tak se stále jedná o toleranční pásmo České národní banky. „Jelikož pohonné hmoty zdražovaly v dubnu již mírně, tak lze očekávat i mírný nárůst inflace. Budeme se pohybovat okolo dvou procent. Přepis inflačních tlaků do dalších oblastí je zatím velmi slabý. Určitý pohyb jsme viděli u plynu, ale drtivá většina zákazníků má zafixované tarify. Jim se nyní nic nepropisuje,“ řekl Křeček pro CNN Prima NEWS.
Hrozí dražší potraviny, upozorňují ekonomové
Přílišný optimismus krotí ekonom Jan Bureš, podle kterého se nyní hraje o to, zda v druhé polovině roku půjdou účty domácností za energie vzhůru. „Zatím se zdá, že nárůst cen plynu i elektřiny tak výrazný být nemusí. Situace se při delším výpadku produkce LNG v Hormuzu ovšem může rychle měnit,“ uvedl. Podle něj hrozí sekundární dopady v případě propisování dražších energií do spotřebitelského koše. Neboli do vyšších cen potravin.
Čtěte také
Domácnosti mají na potravinách útraty přesahující 16 procent a významně ovlivňují inflační očekávání. „Po většinu letošního roku působily v potravinovém výrobním řetězci spíše deflační síly: nadprodukce v některých segmentech, zejména v mlékárenství a nižší ceny energií. Ceny potravin pravděpodobně nebudou na dražší energie a pohonné hmoty reagovat okamžitě. Zkušenosti z „ruské invaze“ ukazují na zpoždění v řádech tří až šesti měsíců. Navíc citlivost na pohonné hmoty bude asi nižší než na ceny plynu a elektřiny. I tak jsme již náš výhled na potravinovou inflaci zvýšili, a to zejména pro konec roku 2026 až léto 2027,“ dodal Bureš.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomíná, že v Perském zálivu váznou suroviny potřebné pro výrobu hnojiv. „Zemědělci zatím nejsou zasaženi naplno, protože ještě využívají zásoby nakoupené dříve za nižší ceny. To je ale jen dočasný efekt. Nové nákupy už probíhají za výrazně vyšší ceny, podle dostupných dat klidně o desítky procent. To znamená, že tlak na náklady v zemědělství bude v dalších měsících sílit. Konflikt v Íránu tak může poměrně výrazně poznamenat i trh s potravinami. Průmyslová hnojiva jsou dnes klíčová pro udržení současné úrovně zemědělské produkce. Pokud by konflikt dlouhodobě udržoval vysoké ceny plynu a surovin potřebných k výrobě hnojiv, zemědělci by na nich začali šetřit. To by se postupně promítlo do nižších výnosů a v globálním měřítku i do vyšší potravinové nejistoty,“ uvedl Kovanda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Cestovní kanceláře řeší ceny leteckého benzinu. Hrozí zdražování či rušení zájezdů?
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
