pamětní deska

Na kopřivnickém hřbitově řádil zloděj. Po jeho návštěvě z pietního místa zmizely bronzové pamětní desky a urny, uvádí deník Blesk. Největší hyenismus, rozčilují se místní obyvatelé.

Nechtěli zemřít. Proto se jich nikdo nestačil zeptat, zda jejich jména mohou být uvedena na pamětní desce, pokud by se náhodou stali oběťmi tragédie. Na takové věci se nikdo nedotazuje, protože stejně nevíme, kdy se ocitneme v nepravý čas na nepravém místě. S názorem, že by si oběti brutálního útoku z Filozofické fakulty UK nepřály posmrtné zveřejnění své identity, ale nemohu souhlasit. Nemá to logiku, vždyť právě konkrétní jména dokážou symbolizovat určitou nešťastnou událost na dlouhá léta či dokonce století.

Miloš Zeman a Václav Klaus si prošli ve své politické kariéře vrcholy i pády. Byli předsedy vlády, nejvýznamnější opozičníky, dosáhli na metu nejvyšší prezidentskou, jednu dobu trávili v nuceném politickému důchodu. Ovlivnili nejen náš polistopadový vývoj, ale přiznám, jejich vzájemné půtky formovaly i mě samého nejen studiem patřičných rétorických figur.

Každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Více než polovina je však přesvědčena o opaku. Skeptičtí k vývoji po sametové revoluci jsou především zástupci nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody – uskupení občanských organizací, které každoročně po celé České republice pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.

Papež František to při návštěvě Slovenska nemá jednoduché. „Jozef Tiso byl dost dobrý prezident, nikomu nic zlého neudělal,“ říká 79letý Dominik Gašperik ze západoslovenské Bytče. O dvě ulice dále v ulici 1. máje stojí Tisův rodný dům s pamětní deskou ozdobenou květinami. Svatý otec přitom v pondělí odsoudil vyhlazení 100 tisíc Židů, na kterém měl výrazný podíl právě slovenský prezident Jozef Tiso.

Je to nenápadné místo na Benešově náměstí v Teplicích. Události z listopadu 1989 připomíná bronzová pamětní deska umístěná na nízké kruhové zídce podobné skruži, která je ve skutečnosti kašnou. „V těchto místech se ve dnech 11.–13. 11. 1989 konaly ekologické demonstrace, které byly prvním signálem k pádu totality v Československu,“ hlásí nápis na tabuli.