VIDEO: Česko si připomíná sametovou revoluci. Politici kladou květiny u pietní desky, konají se i protesty
Každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Více než polovina je však přesvědčena o opaku. Skeptičtí k vývoji po sametové revoluci jsou především zástupci nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody – uskupení občanských organizací, které každoročně po celé České republice pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu.
Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Zjišťoval názory lidí na situaci před rokem 1989 a nyní. Podle 47 procent lidí jsou nyní ceny zboží horší a podle pětiny je ve srovnání s dobou před rokem 1989 horší také školství. Naopak, většinově si lidé myslí, že nyní mají lepší pracovní příležitosti, životní úroveň, svobodu projevu a větší možnosti cestování.
1989: sametová revoluce v Praze Zdroj: Getty Images
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila květiny u památníku sametové revoluce na Národní třídě. Zdroj: profimedia.cz
Prezident Petr Pavel položil věnec u pamětní desky na Národní třídě (17. 11. 2023). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ivan Bartoš (Piráti) na Národní třídě (17. 11. 2023) Zdroj: CNN Prima NEWS
Bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček zavzpomínal na 17. listopad. Popsal i to, jakou byl Havel osobností Zdroj: CNN Prima NEWS
Propalestinský protest na Národní třídě (17. 11. 2023) Zdroj: CNN Prima NEWS
K pamětní desce dorazil Jiří Pospíšil (TOP 09). Zdroj: CNN Prima NEWS
Ústavní činitelé pokládají věnce u Hlávkovy koleje. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kytice a svíčky u pamětní desky se postupně množí (17. 11. 2023). Zdroj: CNN Prima NEWS
Pamětní deska 17. listopadu na Národní třídě Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Kordon bílých přileb na Národní třídě 17. listopadu 1989 Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Příslušníci Pohotovostního pluku na Národní třídě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Do začátku brutální akce zbývají už jen minuty Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
17. listopad na Národní třídě Zdroj: Getty Images
Takto zachytil studenty na Vyšehradě večer 17. listopadu 1989 fotoraf ČTK Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Památku studentů zbitých na Národní třídě si každoročně připomínal i prezident Václav Havel (snímek z roku 2009) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Listopadové události v Praze v roce 1989. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
1989: sametová revoluce v Praze Zdroj: Getty Images
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila květiny u památníku sametové revoluce na Národní třídě. Zdroj: profimedia.cz
Prezident Petr Pavel položil věnec u pamětní desky na Národní třídě (17. 11. 2023). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ivan Bartoš (Piráti) na Národní třídě (17. 11. 2023) Zdroj: CNN Prima NEWS
Bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček zavzpomínal na 17. listopad. Popsal i to, jakou byl Havel osobností Zdroj: CNN Prima NEWS
Propalestinský protest na Národní třídě (17. 11. 2023) Zdroj: CNN Prima NEWS
K pamětní desce dorazil Jiří Pospíšil (TOP 09). Zdroj: CNN Prima NEWS
Ústavní činitelé pokládají věnce u Hlávkovy koleje. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kytice a svíčky u pamětní desky se postupně množí (17. 11. 2023). Zdroj: CNN Prima NEWS
Pamětní deska 17. listopadu na Národní třídě Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Kordon bílých přileb na Národní třídě 17. listopadu 1989 Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Příslušníci Pohotovostního pluku na Národní třídě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Do začátku brutální akce zbývají už jen minuty Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
17. listopad na Národní třídě Zdroj: Getty Images
Takto zachytil studenty na Vyšehradě večer 17. listopadu 1989 fotoraf ČTK Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Památku studentů zbitých na Národní třídě si každoročně připomínal i prezident Václav Havel (snímek z roku 2009) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Listopadové události v Praze v roce 1989. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Necelých 54 procent respondentů se domnívá, že se lidé mají nyní lépe. Podle 17 procent se ale lidé měli lépe před sametovou revolucí. Nejčastěji si to myslí lidé z nejstarší generace, s nižším vzděláním a také nižšími příjmy. „Při srovnání s dobou před rokem 1989 se nyní dle vnímání obyvatel máme nejen celkově, ale i ve většině konkrétních aspektů lépe,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: V české společnosti panuje nedůvěra a je rozdělená. Koho většina lidí viní?
Dnešní dobu hodnotí podle Buriance pozitivněji především mladí lidé do 30 let, s vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem a Pražané či obyvatelé velkoměst. „Pochybnosti jsou u některých členů pozdně ekonomicky produktivní generace (45 až 64 let) majících nižší příjem – mohou se proto cítit potenciálně ohrožení,“ dodal. Upozornil, že jako lepší než před rokem 1989 nyní Češi vnímají životní prostředí, jako horší naopak vidí solidaritu mezi lidmi. „Co bylo nejvíce vnímáno lepší před rokem 1989 než v dnešní době, je dostupnost bydlení,“ řekl Burianec.
Více než dvě pětiny dotázaných se domnívají, že se zhoršila kvalita potravin. Kvalitnější potraviny jsou v současnosti podle přibližně třetiny lidí a 12 procent si myslí, že je kvalita stejná. Optimističtější v názoru na potraviny jsou především lidé v Praze. Lidé, kteří tvrdí, že nyní jsou ceny lepší, jsou v menšině. Téměř polovina si myslí, že jsou horší než před rokem 1989. Zhruba polovina je ale přesvědčena, že lidé mají nyní větší kupní sílu.
V Česku chybí solidarita
Přestože převládá názor, že školství a zdravotnictví jsou v současnosti lepší, čtvrtina lidí u školství a pětina lidí u zdravotnictví je přesvědčena o opaku. Kritická je především nejstarší generace. Podle nejstarších lidí chybí v české společnosti solidarita.
V názorech na bezpečnost jsou lidé rozdělení: podle 40 procent dotázaných se zhoršila, podle stejného procenta je tomu naopak. V otázce míry kriminality převládají lidé, kteří si myslí, že se zvýšila. Také u těchto srovnání vývoj po roce 1989 hodnotí negativně hlavně nejstarší generace a skupina s nejnižšími příjmy. U starších lidí ale převládá názor, že se zlepšilo životní prostředí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Fremr a spol.: Chartista ještě 34 let po revoluci zápasí s kostlivci komunismu v justici
Většina dotázaných (56 procent) je přesvědčena o tom, že ve srovnání s dobou před rokem 1989 mají lidé lepší životní úroveň, 54 procent věří, že jsou lepší pracovní příležitosti, 67 procent pochválilo svobodu projevu a 79 procent větší možnosti cestování.
Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediný, který lidé slaví v ulicích.
