reklama

Nedalo se tady dýchat. Lidé si v Teplicích připomněli 17. listopad 1989

Je to nenápadné místo na Benešově náměstí v Teplicích. Události z listopadu 1989 připomíná bronzová pamětní deska umístěná na nízké kruhové zídce podobné skruži, která je ve skutečnosti kašnou. „V těchto místech se ve dnech 11.–13. 11. 1989 konaly ekologické demonstrace, které byly prvním signálem k pádu totality v Československu,“ hlásí nápis na tabuli.

reklama

Je krátce po 15. hodině a ke vzpomínkovému místu se trousí hloučky lidí. Většina z nich nese svíčku nebo květinu, kterou pokládá na zem pod pamětní desku. „Letos je to takové komorní, normálně tu bývá víc lidí najednou,“ říká asi 50letá paní a snaží se zapálit svíčku. Skrze roušku vysvětluje, že sem chodí každý rok a nezabrání jí v tom ani koronavirus. „Loni to bylo daleko masovější, přece jen to bylo 30 let od doby, kdy jsme tu cinkali klíči,“ dodává.

Ke kašně přicházejí další lidé. „Je dobře, že jste sem vzali děti. Je důležité, aby věděly, co se tenkrát dělo,“ chválí mě postarší žena. Pod pamětní deskou leží také dvě kytice se stuhou v barvě trikolóry. Na jedné stojí nápis „Statutární město Teplice“, na druhé „Konfederace politických vězňů“. „To nebývalo příliš zvykem, že sem někdo přinesl květinu z města, ale je to dobře,“ kvituje manželský pár postávající poblíž.

Plakátová revoluce

11. listopadu 1989 se na Benešově náměstí, které za minulého režimu neslo název náměstí Dr. Zdeňka Nejedlého, konala první ze tří demonstrací proti nedýchatelnému vzduchu, který rok co rok v podzimních měsících padal jako deka nejen na Teplice, ale na celou oblast pod Krušnými horami. Severozápad Čech byl totiž jedním ze dvou center těžkého průmyslu socialistického Československa. Tím druhým bylo Ostravsko.

Zatímco na severní Moravě se hlavně těžilo černé uhlí a tavila ocel, Teplicko, Mostecko a Sokolovsko bylo drancováno těžbou uhlí hnědého, které končilo jako „potrava“ několika místních tepelných elektráren. Do vzduchu se z jejich komínů dostával oxid siřičitý, který při nadlimitních koncentracích způsoboval nejen akutní dýchací potíže, ale trvale ničil zdraví zdejšího obyvatelstva.

Situace se stávala neúnosnou už od poloviny října 1989, kdy koncentrace oxidu siřičitého vystoupala vysoko nad stanovený limit 150 mikrogramů na metr krychlový a dále rostla. Symbolem teplických ekologických demonstrací se stal tehdy 16letý učeň Zbyšek Jindra, který se svými kamarády oblepil Teplice plakáty, na nichž stála výzva k protestům. První proběhly ještě bez odezvy pořádkových sil, na dalších dvou už proběhl tvrdý zásah pohotovostních jednotek, které byly přivolány z Ústí nad Labem.

Teplice předznamenaly Národní třídu

„Když jsem viděla policajty, musela jsem zmizet,“ vzpomíná jedna z přímých účastnic protestů Jana Jirušková. „Měla jsem u sebe namnožené videokazety Originálního videožurnálu. Kamarád dělal kopie, které se pak přes další lidi posílaly dál,“ řekla CNN Prima NEWS. Originální videožurnál (videojournal) představoval alternativní zpravodajství vůči tehdejší komunistickou stranou ovládané Československé televizi. Videonahrávky vznikaly v období normalizace a šířily se mezi obyvatelstvem. Byli na nich zachyceni tehdejší disidenti, kteří debatovali o politické situaci, respektive o všem, o čem se v oficiálním zpravodajství mlčelo. „Díky tomu jsme mohli vidět, jak ti lidé vůbec vypadají, a slyšet, co říkají,“ dodala Jirušková.

Ekologické demonstrace v Teplicích se během pár dní přetavily v protesty proti totalitnímu režimu. Lavinu strhly události ze 17. listopadu, kdy tehdejší režim tvrdě zasáhl proti demonstrujícím studentům na Národní třídě v Praze. Přesto Teplice sehrály důležitou roli v revoluční době.

„Teplice byly podle mě strašně důležité, protože do té doby se otevřeně demonstrovalo prakticky jenom v Praze, trochu v Brně. A navíc to byly demonstrace ,jen‘ za lidská práva. Teplice tomu daly další rozměr, nešlo o politiku, nýbrž o řešení existenciálních otázek. Později to už dostalo další level a lidé se scházeli každý den,“ řekl CNN Prima NEWS historik a teplický rodák Miroslav Vaněk, nynější ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Tagy:

Hlavní zprávy

Češi přes léto vyměnili respirátory za roušky, vládní nařízení ignorují
Koronavirus

Češi přes léto vyměnili respirátory za roušky, vládní nařízení ignorují

Přestože je nošení respirátorů či nanoroušek nadále povinné například v MHD či ve vnitřních prostorech, Češi je v posledních měsících z velké části znovu vyměnili za klasické roušky, k čemuž přispěly teplé letní počasí a ústup epidemie. Samotní obchodníci přiznávají, že odbyt respirátorů během letních měsíců poklesl a naopak se začaly opět prodávat klasické chirurgické roušky.

Proč si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla? Zemřela dabérka Gábi ze seriálu Smolíkovi

Herečka Libuše Billová, která strávila většinu své kariéry v Městském divadle Brno, ve středu zemřela, bylo jí 87 let. Spolupracovala také s televizí a rozhlasem, získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. O jejím úmrtí informovala v pátek mluvčí divadla Kateřina Vižďová. Nejslavnější dabingovou rolí Billové je Gábi z kresleného maďarského seriálu Smolíkovi.

Ubránili bychom se Hitlerovi? Prohráli bychom za pár týdnů, ale čestně, říká historik

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

Babiš, Fiala i Rakušan. Osm politických lídrů se utká v superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších český stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

Pokuta pro Hamáčkovo ministerstvo. Má zaplatit 800 tisíc za nákup samopalů bez tendru

Aktualizováno

Antimonopolní úřad potrestal ministerstvo vnitra, které řídí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), pokutou 800 tisíc korun za uzavření smlouvy na nákup pušek a samopalů pro Policii ČR bez tendru. Letos v lednu už úřad zakázal plnění jedné ze smluv. Rozhodnutí je pravomocné, potvrdil jej předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

reklama

Domácí zpravodajství

Jako čekání na smrt. Renata strávila devět let v nemocnicích, lékaři stále tápou

Před devíti lety se Renatin život obrátil naruby. Šla k lékaři na běžnou prohlídku, jenže po kontrole zkolabovala a na týden skončila v umělém spánku. Tři měsíce pak strávila na ARO s umělou plicní ventilací. Teď je na invalidním vozíku a lékaři dodnes nevědí, co bylo příčinou prudkého zhoršení jejího zdravotního stavu. Renata se však nevzdává a snaží se vrátit do běžného života.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama