Miliony norků byly po celém světě vybity kvůli strachu ze šíření koronaviru. Zdroj: AP
Již v sedmi zemích světa se na kožešinových farmách objevily mutace nového typu koronaviru odpovědného za onemocnění COVID-19. Zmutované viry by mohly podle vědců ohrozit vývoj vakcín. I proto zasažené státy přistupují k vybíjení kožešinových zvířat na farmách či kompletnímu zákazu jejich provozu.
Tento týden se o zákazu kožešinových farem začalo diskutovat i v Maďarsku, a to přesto, že zde žádné farmy v provozu nejsou. Kromě vzrůstajícího povědomí o nedostatečných životních podmínkách na farmách se do diskuze nyní promítají právě i obavy z mutace viru. „Abychom zabránili problémům v hospodářství či ochraně zvířat, očekávám, že vláda podnikne kroky k tomu, aby do Maďarska nebylo možné dovážet zvířata z farem států EU, kde byl jejich provoz zakázán,“ prohlásil maďarský ministerský zmocněnec pro welfare zvířat Péter Ovádi.
Kožešinové farmy se uzavírají ve stále větším počtu států. Zdroj: OBRAZ - Obránci zvířat
Radikálně se k výskytu koronaviru u norků postavili především v Dánsku, kde údajně došlo k několika vzájemným přenosům nákazy mezi lidmi a norky. Na začátku listopadu oznámila premiérka Mette Frederiksenová záměr vybít norky na všech dánských farmách. Toto rozhodnutí nakonec stálo křeslo ministra zemědělství Mogense Jensena, jelikož nebylo legální. Vybíjení norků přesto započalo a přináší s sebou další problém – jejich těla nebyla spálena, jak bylo původně plánováno, ale pohřbena do poměrně mělkých hrobů. Kvůli tomu však začali mrtví norci z masových hrobů „povstávat“ – vlivem vznikajících plynů jsou těla doslova vytahována ze země na povrch. I přesto, že norci byli do země pohřbeni podle platných regulací a zasypáni vápnem, množí se i obavy o znečištění podzemních vod a dalším šíření viru z kožešin mrtvých norků.
Dánsko se rozhodlo zabité norky pohřbít do masových hrobů. Kvůli fyzikálním dějům jejich těla vylézají zpět na povrch. Zdroj: AP
Podle výzkumníků z organizace Gisaid se podobné mutace u norků objevily v několika dalších zemích – Nizozemí, Jižní Africe, Švýcarsku či Rusku. Stále však není zřejmé, zda se mutace nejdřív objevila u lidí či u norků. Nákaza se ale objevila i na farmách ve Španělsku či USA. K zákazu provozu kožešinových farem přistoupilo v září i Polsko, které bylo dosud po Dánsku a Číně třetím největším producentem kožešin na světě. Každý rok je zde zabito na pět milionů zvířat. Polský kožešinový průmysl se však s existenčními problémy potýká již delší dobu. Jen od počátku roku byly uzavřeny čtyři desítky provozů.
