Papež František v pátek jako první hlava katolické církve zavítá do Iráku. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká setkání s duchovními i politickými představiteli této blízkovýchodní země a návštěva několika měst včetně Mosulu či Uru. Jedná se o první Františkovu zahraniční cestu od počátku covidové pandemie. Vatikán kvůli tomu čelí kritice, zda návštěva neohrozí věřící v zemi, kde se v poslední době zhoršuje epidemická situace.
Cestu, jejíž cílem je podpořit iráckou křesťanskou komunitu, zahájí papež v pátek na oficiální ceremonii s prezidentem Barhamem Sálihem a promluví k diplomatickému sboru a duchovenstvu.
Čtyřiaosmdesátiletý František od pátku do neděle zavítá do Mosulu, kde byla v minulosti větší komunita křesťanů, ale jehož kostely zničili bojovníci teroristické organizace Islámský stát. Další zastávkou bude historický Ur, odkud podle bible pocházel prorok Abraham uctívaný židy, křesťany i muslimy. V Nadžafu se má pak papež setkat s hlavou šíitské komunity ajatolláhem Alím Sistáním a očekáván je také v iráckém Kurdistánu, který se ujal křesťanů prchajících z jiných částí Iráku.
Irák v očekávání hlavy katolické církve zavedl mimořádná bezpečnostní opatření a na zastávky na papežově trase vyslal tisíce příslušníků speciálních jednotek připravených na nejrůznější mimořádné situace. Křesťané v zemi léta trpěli kvůli sektářskému násilí a útokům radikálů z IS. Kvůli špatné bezpečnostní situaci zemi nenavštívili Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI.